Nejstarší české nakladatelství slaví 90 let. Staví na tradici vydávání kvalitní české
i překladové literatury, kterou dnes reprezentuje nová generace jeho autorů. Vyšehrad letos vydá téměř devadesát titulů. Čtenáři se mohou těšit na taková díla, jako jsou Proměny Země Petera Frankopana, prvotina Michela Houellebecqa H. P. Lovecraft: Proti světu, proti životu či další vydání úspěšné knihy 1177 př. Kr. Zhroucení civilizace a invaze mořských národů od Erica H. Clinea. Z pera českých autorů vyjdou povídky Krajina roztavených zvonů Jana Štiftera, román Třetí terapie Danuty Chlupové či historická monografie Heinrich Franz Boblig. Zlý duch moravsko-slezských dějin? od Jaroslava Čechury. Ediční plán zahrnuje stejně jako každý rok i řadu stále dlouho prodávaných knih– například slavný román Kámen a bolest Karla Schulze vyšel ve Vyšehradu poprvé už v roce 1942.
Vyšehrad je nejstarším nepřetržitě fungujícím nakladatelstvím v České republice. Každý rok vydává necelou stovku titulů, z nichž polovinu tvoří novinky a polovinu dotisky a reedice. „Devadesát je XC, a to je zase v cyklistické terminologii oblíbená disciplína horských kol. Je pro ni typická jízda ve složitém terénu, jezdec musí dávat velký pozor na kameny, kořeny nebo brody. XC je nezapomenutelná jízda, dřina a adrenalin. XC je cesta na Olymp. A český Olymp je Vyšehrad. Tam za ty roky vědí, že úspěch není zadarmo. Že je to někdy cesta divočinou, plná nástrah a nebezpečí, s každou další knížkou se vrací na stupeň vítězů. Patří tam, už XC let,“ napsal Vyšehradu k narozeninám spisovatel Jan Štifter.
Nakladatelství se zaměřuje zejména na historii, filosofii, religionistiku a teologii, dále na původní a překladovou beletrii (edice Tvář, Světová próza, Čtení u krbu), poezii (Verše) a oblíbené rozhovory s významnými osobnostmi (Rozhovory). „Letošní ediční plán stojí na kvalitních populárně-naučných titulech a beletrii našich i zahraničních autorů, které doplňují oblíbené dlouho prodávané knihy,“ říká Pravomil Novák, programový ředitel nakladatelství.
Vyšehrad si stále udržuje vysokou úroveň vydávané literatury a spolupracuje s významnými českými a zahraničními spisovateli a vědci. Přestál válečné období, perzekuci, normalizaci i divoká 90. léta, přičemž vždy hledal nové náměty a autory, zakládal ediční řady a jeho redaktoři, autoři a spolupracovníci mnohdy byli příkladem morálního občanského postoje. „Za devadesát let své existence nakladatelství Vyšehrad prošlo dvěma obdobími totalitních režimů, kdy neexistovala svoboda slova a tisk byl podroben přísné cenzuře. Oba totalitní režimy přežil Vyšehrad se ctí: jak v těžkých dobách nacistické okupace, tak v období komunistického režimu v něm vycházely dobré a hodnotné knihy, často knihy s duchovní tematikou a s vazbou na víru a náboženství, tedy takové, které se jiná nakladatelství bála vydávat. Svou cestu ke čtenářům si tehdy našly. Dnes sice máme svobodu tisku a každý si může vydávat, co chce, což je jistě dobře; ovšem má to i svou odvrácenou stránku: trh je často zaplaven komerční literaturou anebo rovnou zcela nehodnotným brakem. Jsem rád, že si Vyšehrad i v dnešní době, kdy lidé obecně méně čtou, udržel svou vysokou úroveň a nadále vydává hodnotné knihy,“ doplňuje spisovatel Jan Rychlík.
V roce 1993 Vyšehrad nabyl novou právní subjektivitu a v roce 2018 se stal součástí skupiny Albatros Media.
Historie nakladatelství
Nakladatelství Vyšehrad založil v roce 1934 Bohumil Stašek, kanovník Vyšehradské kapituly, římskokatolický kněz, politik a čelný představitel Československé strany lidové.
1938-1945: V roce 1938 vyšlo České literární baroko Josefa Vašici a Medvídek Pu Alana Milne. Poprvé vychází Kámen a bolest Karla Schulze (1942).
1945–1948: rozvoj Vyšehradu pod vedením Aloyse Skoumala a Bedřicha Fučíka.
50. léta 20. stol.
1953: perzekuce, uvěznění většiny pracovníků i spolupracovníků Vyšehradu, název Vyšehrad je nahrazen názvem nakladatelství Lidová demokracie.
1953-1956: dochází takřka k úplnému utlumení ediční činnosti Vyšehradu a je zaveden tzv. gestorský systém, kdy nakladatelství dostávají od Ministerstva kultury jakési výhradní právo na vydávání určitého literárního žánru. Ostatní nakladatelství se pak na toto nakladatelství musí obracet se žádostí o souhlas, chtějí-li vydat titul z „jeho sféry“. Vyšehradu je přiřčena specializace na český venkovský román 19. století.
Vychází Jádro věci Grahama Greena, Poklad na ostrově R. L. Stevensona s ilustracemi Fr. Tichého či Don Quijot v novém překladu Zdenka Šmída (s ilustracemi Gustava Dorého).
60. léta 20. stol.
Poprvé vychází Egypťan Sinuhet Miky Waltariho (1965) a dosud zakázaní autoři.
1968: několik desítek spisovatelů v čele s Jaroslavem Seifertem podepisuje petici za obnovení jména Vyšehrad. Na jeho vedení se dokonce opět podílí Bedřich Fučík.
70. léta 20. stol. - normalizace
Vychází slavná Citadela Antoina de Saint-Exupéryho (1975) nebo řada nejstarších evropských literárních památek (Staroslověnské legendy českého původu, Byzantské legendy, Zlatý věk bulharského písemnictví, Legendy a kroniky koruny uherské, Kristiánova legenda, svazek svatovojtěšského písemnictví ukrytého pod názvem Slavníkovci ve středověkém písemnictví aj.).
80. léta 20. stol.
1989: i přes větší volnost ve vydávání Vyšehrad po následující tři roky čím dál víc ochromují ekonomické potíže deníku Lidová demokracie. Ediční plán si sice uchovává svou úroveň, je však zřejmé, že zánik nakladatelství je jen otázkou krátké doby.
90. léta 20. stol.
po roce 1990 Vyšehrad plánuje pokračovat v tradici vydávání kvalitní literatury. Propojení knižního nakladatelství s deníkem Lidová demokracie a nezájem tehdejších majitelů vedou k likvidaci podniku Lidová demokracie, a tím i ke značnému útlumu činnosti nakladatelství Vyšehrad.
1992 – likvidace společného podniku Lidová demokracie a Vyšehrad.
1993 – Pravomil Novák a Vladimír Verner znovu založili Vyšehrad jako spol. s. r.o. Vyšehrad je zachráněn před úpadkem a začíná novou kapitolu: věnuje se zejména historii a teologii Literární úvod do Nového zákona (1993), Knihy tajemství a moudrosti I-III (1995-1998). Vychází Prorok Chalíla Džibrána a Muž, který sázel stromy Jeana Giona,
1994 – produkce Vyšehradu opět roste a tematicky se rozšiřuje.
Nultá léta 21. stol.
Vycházejí velká díla: Encyklopedie středověku editorů Jacquese Le Goffa a Jeana-Clauda Schmitta, ediční řady Dějiny Evropy, Kulturní historie, Velké postavy českých dějin, úspěšná řada Novozákonních apokryfů, výbory z francouzské poezie Galský kohout zpívá a Básnické dílo Paula Verlaina
Desátá léta 21. stol.
Vychází řada úspěšných titulů jako Gentleman v Moskvě, v edici Rozhovory interview s Pavlem Kolářem Labyrint Pohybu, který se stává nejprodávanější knihou roku 2018,
v edici Historica Gustav Husák, Rudolf Slánský nebo Československo v období socialismu, šestidílné Dějiny světa.
Je založena edice českých autorů Tvář, kde jsou vydány Sběratel sněhu nebo Poupátka, a ediční řada Největší dramatici, do Vyšehradu se vrací díla Miky Waltariho
2018 - na jaře se Vyšehrad stává součástí Albatros Media.
