Před 100 lety se uskutečnil historický let první sériově vyráběné československé stíhačky Aero A-18. V dílnách firmy Aero bylo celkem vyrobeno 20 kusů těchto letadel včetně upravených speciálů pro sportovní závody. První zálet „špačka“ provedl v březnu 1923 tehdejší tovární šéfpilot Aero a držitel několika leteckých rekordů Josef Novák.
Po 100 letech od záletu stíhacího letounu A-18 se v současném Aero sice nevyrábí „stíhačky“, ale opět se naplno rozběhla sériová výroba proudového českého letounu. Jde o nový cvičný letoun L-39NG, který je plnohodnotnou platformou právě pro výcvik pilotů stíhaček čtvrté a páté generace.
„Konstruktérská historie Aera čítající přes 40 strojů je velmi bohatá. Všechny generace našich konstruktérů vždy vycházely a učily se od předchozích mistrů svého řemesla. V každém našem letounu včetně nejnovějšího L-39NG se tak promítá už více než 100 let dovedností a umu desítek špičkových odborníků z české konstruktérské školy,“ uvádí Viktor Sotona, prezident a generální ředitel společnosti Aero.
Stíhačka je na světě
Stíhací letoun Aero A-18 se pyšní několika unikáty. Jde nejen o první stíhačku vyrobenou v Československu, ale rovněž jedinou sériově vyráběnou stíhačku z dílen Aero. Konstrukce A-18, za kterou stál letecký konstruktér Antonín Husník (1894-1948), vycházela z prototypů Aero Ae-02 a Aero Ae-04. První zálet Aero A-18 proběhl v březnu 1923. Světová veřejnost se s A-18 prvně seznámila na mezinárodní letecké výstavě ve švédském Göteborgu na přelomu července a srpna 2023. Ministerstvo národní obrany si objednalo od Aero 20 kusů tohoto letounu. Československému stíhacímu letectvu A-18 sloužily až do vyřazení v roce 1931.
Kde se vzala přezdívka „špaček“
Letoun Aero A-18 byl malý a vysoký. Pilotům jeho vzhled připomínal dřevěného špačka z dětské hry, která byla v té době populární. Tlučení špačků je starodávná zábava (oblíbená již v 19, století), při které se dřevěnou tyčí udeří do dřevěného polínka (špačka) a ten se tím vymrští do vzduchu.
Dvouplošník s jedním motorem
Trup dvouplošníku A-18 byl z ocelových trubek, potah byl z překližky a plátěný. Letoun měřil na délku 5,9 metru. Křídla a ocasní plochy byly dřevěné s plátěným potahem. Rozpětí křídel bylo 7,6 metru. Základní varianta A-18 byla osazena řadovým šestiválcem BMW IIIa o výkonu 185 koní. „Špaček“ měl prázdnou hmotnost 637 kg, dosahoval maximální rychlosti 229 km/h a doletu 400 kilometrů. Dostup stíhačky byl 9 000 metrů se stoupavostí 13,8 metru za sekundu.
