V roce 2023 tvořila ochablost na trhu práce 12,0 % rozšířené pracovní síly, což znamená, že 27,1 milionu lidí ve věku 15 až 74 let v EU nabízelo bezkonkurenční nabídku práce na trhu, a to buď proto, že byli nezaměstnaní, podzaměstnaní nebo hledali zaměstnání. Zaměstnání, i když není okamžitě k dispozici pro práci nebo je okamžitě k dispozici, ale nehledá. Nedostatek pracovního trhu pomáhá pochopit, kolik pracovní síly je k dispozici, ale není plně produktivní. Používá se k analýze dynamiky zaměstnanosti a celkového zdraví ekonomiky, protože nízká prodleva naznačuje, že ekonomika optimálně využívá dodaný pracovní vstup.
Ze zemí EU byla v roce 2023 ochablost na trhu práce nejvyšší ve Španělsku (20,2 % rozšířené pracovní síly), Itálii (17,7 %), Švédsku (16,4 %) a Řecku (16,3 %). Naopak nejnižší byla v Polsku (4,8 %), na Maltě (5,2 %), v Maďarsku (6,0 %), v Česku (6,4 %) a ve Slovinsku (6,5 %).
Pokud jde o složky nabídky práce, nezaměstnanost představovala 5,8 % rozšířené pracovní síly, zatímco lidé, kteří byli schopni pracovat, ale nehledali, představovali 2,8 % a podzaměstnaní pracovníci na částečný úvazek 2,5 % rozšířené pracovní síly. Lidé, kteří hledali práci, ale nebyli okamžitě dostupní, tvořili 0,9 % rozšířené pracovní síly.
Nezaměstnanost má na volném trhu práce EU největší váhu
Při pohledu na každou složku data ukazují, že ve 24 zemích EU jsou podíly nezaměstnaných lidí největší ze 4 složek. Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán ve Španělsku (11,7 % rozšířené pracovní síly) a Řecku (10,8 %).
Výjimkou bylo Nizozemsko a Irsko, kde byl podíl podzaměstnaných osob pracujících na částečný úvazek nejvyšší nevyužitou složkou 5,1 % a 4,5 %; a Česko (3,2 %), kde byl podíl lidí hledajících práci, ale nedostupných ihned, nejvyšší ze všech složek.
Zdroj: Eurostat (30.10.2024)
