34 miliard korun stojí municipality konsolidace veřejných financí

 

Připomínky Svazu měst a obcí České republiky k materiálu: „Návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů (tzv. konsolidační balíček)“

Svaz měst a obcí ČR (dále také SMO ČR) uplatňuje k předloženému návrhu zákona níže uvedené připomínky:

Obecné připomínky:

1. Dopady na ekonomiku

Svaz měst a obcí ČR (dále také SMO ČR) si uvědomuje neutěšenou situaci veřejných rozpočtů a podporuje vládu v konsolidaci veřejných rozpočtů. Je ale nutné zdůraznit, že jsou to právě obce a města, které dobře spravují své prostředky s péčí řádného hospodáře a jejich zastupitelé jsou pod drobnohledem veřejnosti, jak efektivně tyto veřejné prostředky využívají. Na tomto základě bychom chtěli s vládou zastoupenou v tomto případě ministerstvem financí jako předkladatelem konsolidačního balíčku vstoupit v jednání o razantních dopadech na samosprávy, infrastrukturu obcí a měst, a především na občany.

SMO ČR se návrhem daňového balíčku zabývá z pohledu měst a obcí s důrazem na zachování jejich ústavního práva na samosprávu, v rámci, kterého je i zachování finanční nezávislosti, resp. soběstačnosti (čl. 101 Ústavy). Konsolidační balíček ve své podobě jde také proti základním principům Evropské charty místních samospráv, jejíž dodržování monitoruje Rada Evropy.

Důležitým kritériem pro posouzení daňového balíčku je objem volných finančních prostředků municipalit a jejich předpokládaná nominální hodnota v daném čase. Dle návrhů není možné zodpovědně posoudit výše uvedené, neboť předkladatel neuvádí relevantní fiskální dopady konsolidačního balíčku na veřejné rozpočty, resp. rozpočty obcí a měst. Zároveň překladatel odbornou veřejnost neseznámil s podklady pro výpočet dopadů, proto sami nemůžeme udělat relevantní propočty.

Posuzujeme celkovou očekávanou budoucí finanční kondici municipalit v kontextu kumulace všech uskutečněných opatření i zamýšlených návrhů jak v rámci daňového balíčku, tak i dalších rozpočtových opatření nebo nenavýšení finančních prostředků v důsledku absence inflační doložky na služby, které si stát objednává u municipalit. Nelze tedy diskuzi o konsolidačním balíčku smrsknout pouze na připomínkování dílčích částí, ale musí sledovat celkový obraz dopadů na územní samosprávy.

Následující tabulka předkládá dopady konsolidačního balíčku na rozpočty municipalit.

Vybrali jsme z ní

► Konsekvence FKSP – motivační řešení udržení zaměstnanců ve veřejné správě – dopad do oblasti výkonu veřejné správy – nedostatečné platové ohodnocení + snížení FKSP = odliv zaměstnanců z veřejné správy - nemůže konkurovat soukromé sféře X náklady na zaměstnance/úředníky na jejich proškolení, zkoušky odborné způsobilosti atd. X noví zaměstnanci a zcela nové náklady = ohrožení výkonu veřejné správy včetně přenesené působnosti (již nyní těžko obsaditelné pozice např. na OSPOD).

► Konsekvence zdanění hazardu - v rozporu s vícezdrojovým financováním, obce se nebudou moci podílet na financování adiktologických služeb = do výdajové stránky obcí vyšší dopad v samotném důsledku – řešení negativních jevů spojených s hazardní hrou na území obce (např. adiktologie, služby městských strážníků, řešení přestupků – náklady s tím spojené – veřejnoprávní smlouvy/přestupková oddělení atd.) = pokud méně financí na řešení souvisejících jevů, budou volat obce po nápravě státem – tj. státní policie, nespolufinancování adiktologické služby včetně prevence atd.

► Konsekvence snížení národních dotačních titulů + zvýšení kofinancování u EU dotací = rozpracovány etapizované projekty, vypracované projekty na další investice = nerealizace/zastavení realizace = ztráta hodnoty – ekonomicky propad – viz nezvýšení kapacity školek a škol, nedostatek pitné vody, kapacita ČOV, dopravní obslužnost, lékaři atd.

► Konsekvence nedostatku veřejných služeb – rušení poboček Českých pošt – Pošta Partner je pro řadu obcí finanční zátěží – v menších obcích poštovní úřady mají ale stále svůj význam (výběry peněz, důchody, doručování zásilek do vlastních rukou atd.) – některé služby nelze alternativně nahradit. Náklady ve velké části přenášeny na obce + např. zajištění prodeje základních potravin/dotování prodejen.

► Konsekvence sociální služby – dle představených tezí k novele zákona o sociálních službách je plánováno zvýšení podílu (i povinně spolufinancovat) na sociálních službách. Snížení příjmů obcí = větší nemožnost spolupodílu = fatální následky. Obcím navíc není stále hrazena v dostatečné výši dotace na výkon sociální práce (doplácí ze svého mnohdy i více jak 50 %) - do budoucna neudržitelné, natož při snížení příjmů.

► Konsekvence sociální bydlení a navyšování kapacit – po obcích požadováno – snížení příjmů obcí – nebude z čeho budovat – větší kofinancování – stejný výsledek.

► Konsekvence poplatky z pobytu – doposud nezavedený e-Turista (jsou tam obrovské propady ve vybraných poplatcích z pobytu X nedostatek personálu na místní šetření u ubytovatelů a na kontroly ŽÚ i na vymáhání nedoplatků) atd.

Z návrhu úspor státního rozpočtu není zřejmé, v jaké oblasti budou kráceny národní dotační tituly pro municipality. Z výše uvedeného tedy vyplývají obavy nejen o možnost financování a realizace investičních aktivit municipalit, ale také dalších služeb a infrastruktury ve veřejném zájmu a v oblasti samostatné působnosti obcí.

Z dostupných informací zatím také není zřejmé, zda a případně v jaké výši dojde ze strany státního rozpočtu k navýšení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti, dále pak například není jasné, jakou formou bude financována sociální práce na obcích atd.

Nelze vyvrátit obavu z finanční paralýzy obcí a následný přístup územních samospráv k dalším zdrojům jak z EU, tak i od bankovních institucí, které v kontextu celkového dopadu konsolidačního balíčku mohou obce považovat za rizikového klienta v důsledku nízkého objemu disponibilních zdrojů. Takovému klientovi pak bankovní instituce neposkytne (nepůjčí) finanční prostředky na kofinancování infrastrukturních projektů z fondů EU. Obce budou limitovány také jako zadavatelé veřejných zakázek. Konsolidační balíček v sobě neobsahuje proinvestiční opatření. Pouze šetřením nelze roztočit kola ekonomiky. Je to právě soukromý sektor, který táhne růst HDP. Obce a města proto zadávají veřejné zakázky lokálním podnikatelům a přispívají tak prostřednictvím multiplikačního efektu k růstu ekonomiky. Pakliže bude zasažen sektor lokální ekonomiky, ve svém důsledku tato vládou navržená opatření dopadnou i na zpomalení celé ekonomiky.

Vidíme ohrožení čerpání prostředků z EU fondů i s ohledem na navrhované snížení příspěvku ze státního rozpočtu pro EU fondy a navýšení kofinancování příjemců dotace. To jde proti Usnesení vlády ČR ze dne 12. dubna 2021 č. 354, o pravidlech spolufinancování programového období 2021-2027, které bylo dlouhodobě vyjednáváno s územními partnery a bylo přijato ve shodě zainteresovaných aktérů v území i státu. Pokud provozní výdaje obcí překročí únosnou mez, bude ohroženo plnění čerpání cílů, indikátorů vč. pravidla n+3.

Balíček a ostatní opatření mohou ve svém konečném důsledku vyvolat nezamýšlený efekt, který znemožní státem požadovaná opatření, která by měla vést ke snížení přímé dotační podpory a k přechodu na kofinancování z vlastních finančních zdrojů nebo poskytnutých finančních nástrojů, neboť tyto volné prostředky municipality mít nebudou, a tak nebude možné kofinancování ani z vlastních zdrojů ani i z finančních úvěrů.

Zásadní připomínka

2. Nerelevantnost předložených podkladů

Svaz měst a obcí ČR se seznámil nejenom s podklady, které jsou součástí konsolidačního balíčku, ale rovněž jeho představitelé prostudovali predikci daňových příjmů na roku 2023–2026 s dopady konsolidačního balíčku (k 22.5.2023) a bohužel musíme konstatovat, že predikce není doplněna podkladovými materiály a není proto zřejmé, zda predikce vychází z růstu ekonomiky nebo je pouze zohledněn růst inflace. Uvedená predikce nezohledňuje snížené podíly sdílených daní tak, jak je předkládá konsolidační balíček. Pro představitele samospráv, ostatně jako pro každého manažera je klíčové pro rozhodnutí řídit se ověřitelnými a přezkoumatelnými podklady. Toto je jeden z důkazů nerelevance předložených materiálů. Neznáme skutečné dopady navržených změn.

Zásadní připomínka

Konkrétní připomínky:

3. K části osmé – Změna zákona o dani z nemovitých věcí, K části dvacáté druhé – Změna zákona o rozpočtovém určení daní, K bodu 4 (§ 4 odst. 1 písm. a))

Navrhovaná úprava ze strany SMO ČR:

Ponechat stávající úpravu bez zavedení státní části daně z nemovitých věcí a zavedení inflačního koeficientu.

Zdůvodnění:

Svaz měst a obcí ČR zásadně nesouhlasí s přesunem části výnosu daně z nemovitých věcí do daňových příjmů státního rozpočtu. Inkaso daně z nemovitých věcí je již od samého počátku roku 1993 vždy 100 % příjmem rozpočtu obcí a měst, a to z důvodu místního charakteru této daně bez ohledu na její správu. Obce také nesou zároveň i náklady spojené se zajišťováním základních služeb, které s užitím nemovitých věcí bezprostředně souvisejí. Odčerpání části výnosu daně z nemovitých věcí by zcela zásadním způsobem narušilo základní principy, na kterých je od devadesátých let minulého století založeno rozpočtové určení daní.

Je třeba zdůraznit, že jsou to právě obce a města, která na konsolidaci dávají nejvíce finančních prostředků jako takových. Je třeba zohlednit náklady obcí a měst na výkon přenesené státní správy ve výši 10 mld. Kč, propad obcí a měst v důsledku změn zákona o dani z hazardních her (změna inkasa ve prospěch státního rozpočtu) ve výši 8 mld. Kč, propad podílu DPH pro municipality v objem 3 mld. Kč, propad vlivem ponížení podílu na sdílených daních a v důsledku vyjmutí podílu obcí na 2 p.b. u výnosu z daně z příjmu právnických osob v hodnotě 13 mld. Kč.

Tabulka 1: Dopad konsolidačního balíčku na municipality

Těmito propočty bychom chtěli demonstrovat, že obce a města ze systému nechtějí pouze brát, ale jsou jeden ze subjektů, na který právě opatření vlády spojená se šetřením dopadnou nejvíce. V tomto kontextu je správa daně z nemovitých věcí ve výši 1,2 mld. Kč zanedbatelná. A z tohoto důvodu také Svaz města obcí požaduje, aby daň z nemovitých věcí byla i nadále výlučnou daní municipalit.

Považujeme za nutné upozornit, že majetek a infrastruktura státu jsou od daně z nemovitých věcí osvobozeny. Pokud bychom zdanili nemovité věci ve vlastnictví státu, stát by odváděl daň z pozemků ve výši přibližně 30 mld. Kč, daň ze staveb a jednotek ve výši přibližně 40 mil. Kč, infrastruktura v podobě dálnice a železnice by byla zdaněna 467 mil. Kč. Celkově by tedy stát obcím měl odvést daně ve výši 30,507 mld. Kč. Průměrný efekt na jednu každou obec by představoval 4,88 mil. Kč.

Tabulka 2: Zdanění nemovitostí a infrastruktury státu

Dále chybí v konsolidačním opatření, která by zamezila přechodu podnikatelských aktivit do šedé ekonomiky, čímž by došlo ke snížení základu pro odvod příjmových daní.

Zásadní připomínka

4. K části deváté – Změna zákona o dani z příjmů, K bodu 43 (§21 odst. 1 věta první), K části dvacáté druhé – Změna zákona o rozpočtovém určení daní

Navrhovaná úprava ze strany SMO ČR:

Ponechat stávající podíly sdílených daní u DPPO a DPFO na úrovni 25,84 %. Pakliže vláda bude navyšovat sazbu jakékoli sdílené daně, měl by tento výnos podle zákona o rozpočtovém určení daní být rovněž sdílen s rozpočty municipalit a krajů.

Zdůvodnění:

Vzhledem k tomu, že obce a města nesou stejně zvýšené náklady jako stát, je legitimní, aby zůstal zachován jejich stávající podíl na sdílených daních, aby i nadále mohly vykonávat veřejné služby, a to jak vlastní, tak v přenesené působnosti.

Nad tento rámec připomínáme, že rozpočty municipalit obecně zlepšují bilanci veřejných rozpočtů. Stát si od municipalit půjčoval ať přímo nebo nepřímo finanční prostředky v krizových dobách spojených s onemocněním COVID–19 nebo uprchlickou krizí, například na sanaci výpadku příjmů fyzických a právnických osob, který po dlouhých jednáních byl vyrovnán jednorázovým kompenzačním bonusem pro municipality, aby mohly zadávat veřejné zakázky a města a obce podpořila investicemi lokální ekonomiku a místní živnostníky a firmy (více viz Tisková zpráva Ministerstva financí ze dne 10. 8. 2020). Dále to byly územní samosprávy, které v počátku uprchlické krize díky své akceschopnosti financovaly ze svých rozpočtů příchod uprchlíků a péči o ně, až následně získaly refundaci ze státního rozpočtu. Připomeňme také, že k poslednímu nárůstu podílu sdílených daní došlo v důsledku zrušení superhrubé mzdy. Toto navýšení mělo kompenzovat tyto výpadky.

Když stát obce a města potřebuje, považuje je za své partnery. V opačném případě poukazuje na objem finančních prostředků, které mají územní samosprávy na svých účtech. Celkové příjmy obcí v roce 2022 činí 420,3 mld. Kč. Hospodaření obcí je ale výrazně ovlivněno hospodařením hl. m. Prahy, které má specifický statut a které musí financovat velké infrastrukturní a liniové stavby přispívající k rozvoji celé republiky. Hl. m. Praha ovlivňuje přebytky municipalit více než z poloviny. Pakliže bychom druhou polovinu obecních přebytků rozdělili na každého jednoho obyvatele ČR, tato částka by odpovídala 20 tis. Kč. Vláda vyzývá, aby každá rodina disponovala rezervami alespoň na tři měsíce. K takové paralele přistupují i obce a města.

Tabulka 3: Úspory obcí a měst

Zásadní připomínka

5. K části dvacáté druhé – Změna zákona o rozpočtovém určení daní, K bodu 1–3, 5

Navrhovaná úprava ze strany SMO ČR:

(1) Ponechat stávající podíly krajů u sdílených daní u DPPO a DPFO na úrovni 9,78 % a dále (2) začlenit dotace Státního fondu dopravní infrastruktury pro opravy a rekonstrukce silnic II. a III. tříd (titul Finanční prostředky na opravu a rekonstrukce silnic 2. a 3. tříd a mostů ve vlastnictví krajů) do RUD krajů, a to navýšením podílu RUD krajů oproti stávající hodnotě 9,78 %.

Zdůvodnění:

Vnímáme, že obecní a krajské rozpočty jsou jednou stranou mince veřejných rozpočtů a je nezbytné, aby v rámci práva na samosprávu oba tyto subjekty veřejné moci disponovaly dostatečnými zdroji na nejenom provoz, ale především rozvoj území. Proto nad rámec našich připomínek podporujeme ponechávání stávajícího podílu daňových příjmů krajů na úrovni 9,78 %. To koresponduje také s platným programovým prohlášením vlády („udržíme stávající financování obcí a změníme RUD krajů na základě shody s AK ČR a navýšení celkové alokace“). V této souvislosti si dovolíme upozornit na nezbytnost zahrnutí stávajícího dotačního titulu Státního fondu dopravní infrastruktury Finanční prostředky na opravu a rekonstrukce silnic 2. a 3. tříd a mostů ve vlastnictví krajů v objemu 6,0 mld. Kč opětovně do RUD krajů.

Zásadní připomínka

6. K části čtyřicáté deváté – Změna zákona o dani z hazardních her, K části dvacáté druhé – Změna zákona o rozpočtovém určení daní

Navrhovaná úprava ze strany SMO ČR:

Za účelem zlepšení systematiky a přehlednosti právní úpravy navrhujeme přesunout právní úpravu rozpočtového určení daní z daně z hazardních her do zákona o rozpočtovém určení daní.

Zdůvodnění:

Navrhujeme přesunout právní úpravu daně z hazardu v otázce sdílení jejího výnosu do zákona o rozpočtovém určení daní. Máme za to, že uvedená změna by přinesla větší přehlednost právní úpravy, a to nejenom právním profesionálům, ale také právním laikům, kteří mají předmětnou právní úpravu aplikovat v denní praxi.

Zásadní připomínka

7. K části čtyřicáté deváté – Změna zákona o dani z hazardních her, k bodu 7 (§ 7 odst. 3)

Navrhovaná úprava ze strany SMO ČR:

Zachování stávajícího podílu obcí ve výši 30 % na celostátním hrubém výnosu daně z hazardních her s výjimkou výnosu dílčí daně z technických her podle stávajícího § 7 odst. 4:

„(4) Celostátní hrubý výnos daně z hazardních her s výjimkou celostátního hrubého výnosu podle odstavce 1 je ze

- 70 % příjmem státního rozpočtu a

- 30 % příjmem rozpočtů obcí

Zdůvodnění:

SMO ČR vítá navýšení sazby vybraných hazardních her. Pakliže by municipality přišly o podíl na dani z hazardních her (s výjimkou podílu na dani z technických her, jejíž podíl z 65 % připadá obcím), tato skutečnost by ohrozila jednak financování adiktologických služeb a za druhé řešení negativních jevů spojených s hazardní hrou na území obce (např. financování adiktologie, služby městských strážníků, řešení přestupků). Omezení či absence působení obcí zvýší tlak na orgány státu a jejich rozpočty při řešení negativních jevů spojených s hazardními hrami, byť by měly být provozovány prostřednictvím internetu.

Zásadní připomínka

8. K části čtyřicáté deváté – Změna zákona o dani z hazardních her, k bodu 9–11

Navrhovaná úprava ze strany SMO ČR:

Zachování stávajícího modelu odpovídajícího § 7, odst. 2 a 3:

„(2) Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) plynoucího ve zdaňovacím období, se určí v závislosti na poměru

- součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru, které jsou povoleny na území dané obce k prvnímu dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období, k

- celkovému součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru, které jsou povoleny k prvnímu dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období.

(3) Ministerstvo financí zveřejní podíl jednotlivých obcí vyjádřený v procentech podle odstavce 2 na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději měsíc před začátkem zdaňovacího období.

Zdůvodnění:

Domníváme se, že rozhodnutí o umístění hracích automatů nebo povolení kasina na území obce, je svébytným rozhodnutím samospráv, které jsou si vědomy možných konsekvencí a negativních externalit spojených s provozováním hazardních her na jejich území. Tyto obce musí strpět rizika a náklady spojené s provozováním těchto podniků (zvýšený hluk, zvýšený pohyb vozidel a občanů, nepořádek, náklady spojené s bezpečností, kamerový systém, údržba městského mobiliáře atd.), ovšem s vidinou kompenzace prostřednictvím výnosu z dílčí daně z technických her podle stávajícího § 7 odst. 4. Tyto prostředky municipality využívají nejenom k potírání negativních externalit, ale k dalšímu rozvoji obce a podpoře ostatních obcí, příspěvkových organizací, nemocnic, hospiců, sportovních klubů, podpoře dětí a mládeže a jejich volnočasových aktivit nebo ohrožených skupin obyvatel jako jsou handicapovaní, rodiče samoživitelé, důchodci nebo další sociálně znevýhodněné skupiny.

Příkladem můžeme uvést příspěvky obce Česká Kubice, která za poslední roky takto podpořila schválené žádosti za 5.778.223, -. V minulosti také obec Česká Kubice podpořila obec Babylon částkou 5.000.000,- na výstavbu nové mateřské školy, v letošním roce obec Pasečnice částkou 1.673.000, - na sanaci obecního úřadu, do Domažlické nemocnice obec zakoupila sanitní vůz atd. Krácením těchto prostředků bude výrazně omezena schopnost dotčených obcí financovat zmíněnou infrastrukturu a další aktivity a přispívat tak k rozvoji daného území a cestovního ruchu.

Zásadní připomínka

9. K důvodové zprávě, kap. 1.2. Konsolidační opatření realizovaná samostatně; K důvodové zprávě, kap. 5 Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy: národní dotační tituly

Navrhovaná úprava ze strany SMO ČR:

Zásadně nesouhlasíme s návrhem plošného škrtání národních dotačních titulů bez specifikace, kterých dotačních programů se bude týkat a jaký dopad bude mít rušení dotačních programů na podporované oblasti.

Požadujeme, aby byl co nejdříve ustanoven Výbor pro regionální politiku na vládní úrovni, jehož ustanovení vyplývá jak z Programového prohlášení vlády, tak z prohlášení nejvyšších představitelů MMR. Požadujeme, aby navrhované snížení národních dotací a další opatření týkající se podpory z evropských programů (snížení kofinancování ze státního rozpočtu) bylo nejprve projednáno v této platformě za účasti územních partnerů, a to především na základě relevantních podkladů, které budou obsahovat konkrétní informace a data a analýzu dopadu na rozvoj měst, obcí a regionů.

Zdůvodnění:

Vzhledem ke zcela nedostatečným informacím, kterých konkrétních dotačních programů se bude týkat jejich snížení nebo dokonce zrušení, nelze odhadnout konkrétní dopad na obce a města. Obecně lze však konstatovat, že v kontextu celého úsporného balíčku, může kumulativní dopad ochromit zajištění základních veřejných služeb obcí a měst ve školství, sociálních službách apod.

Například plánované škrty v oblasti školství ve výši 2 mld. jsou v naprostém rozporu s prohlášeními vlády a Poslanecké sněmovny o nutnosti navýšit finanční prostředky do školství, viz usnesení Výboru pro vědu vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu a následně usnesení celé Poslanecké sněmovny, které vyzývá vládu k potřebnému navýšení finančních prostředků do mateřského, základního a středního školství, které se potýká s dlouhodobým podfinancováním a nedostatečnými kapacitami. Dostupné dotační výzvy v IROP 2021-2027, jehož alokace byla oproti minulému programovému období 2014-2020 ponížena o 7 mld. Kč, čelí velkému převisu neuspokojených žádostí a nedokáží poptávku uspokojit.

Zásadní připomínka

10. K důvodové zprávě, kap. 1.2.2. Konsolidační opatření realizovaná samostatně: Snížení spolufinancování z fondů Evropské unie zvýšením spoluúčasti příjemců

Navrhovaná úprava ze strany SMO ČR:

SMO ČR zásadně nesouhlasí s navrhovaným opatřením snížení spolufinancování z fondů Evropské unie zvýšením spoluúčasti konečných příjemců, především územně samosprávných celků, v přechodových regionech a více rozvinutém regionu Praha.

Zdůvodnění:

Snížení spolufinancování ze státního rozpočtu u fondů EU bude mít za následek ohrožení realizace řady infrastrukturních projektů obcí, jejichž příprava je již v pokročilém stádiu rozpracovanosti a projektové záměry byly připravovány v kontextu předpokládaných podmínek, přičemž pravidla spolufinancování patří k těm naprosto zásadním a klíčovým parametrům pro přípravu projektů a jejich finančnímu plánování z pohledu víceletého rozpočtového výhledu obcí a měst. Města a obce vkládají velké prostředky, u infrastrukturních projektů až desítky milionů korun, do přípravy projektových záměrů, z nichž řada musí být již ve fázi stavebního povolení, které je ve většině výzev operačních programů povinnou podmínkou žádosti o podporu. Změna kofinancování znamená pro žadatele nutnost zásadního přepracování projektového záměru nebo dokonce obec nebo město od realizace projektu úplně ustoupí z důvodu neschopnosti dofinancovat vlastní zvýšenou spoluúčast nebo z důvodu nereálnosti přepracování projektu kvůli nedostatku času nebo nutnosti vložit další finanční prostředky do změn projektu.

Argument, že rozpočty měst a obcí hospodaří s miliardovými přebytky, a proto zde existuje potenciál pro nalezení úspor, postrádá elementární znalost rozpočtování a finančního řízení obcí a měst. Je s podivem, že je nutné neustále vysvětlovat zástupcům Ministerstva financí a dalším vládním představitelům, že obce a města musí být ze zákona rozpočtově odpovědné, což znamená že jejich zadlužení včetně úvěrů na kofinancování projektů nesmí přesáhnout zákonem stanovený limit. Dále města a obce musí mít disponibilní finanční prostředky pro dofinancování projektů, tj. na vlastní spolufinancování nebo dofinancování neuznatelných nákladů, k čemuž využívají uspořené finanční prostředky, které jsou v řadě případů vázané na konkrétní investice v několikaletém výhledu. Obce tyto uspořené prostředky používají také jako nezbytnou jistinu při žádosti o úvěry, což je další způsob financování investičních projektů.

V případě, že municipality budou muset z uspořených prostředků hradit výpadky příjmů v důsledku navrhovaného konsolidačního balíčku a těmito finančními prostředky dofinancovávat mandatorní a provozní výdaje místních samospráv nebo veřejné služby, pak tyto finance budou chybět pro financování vlastní spoluúčasti projektů, které tímto návrhem vláda ještě hodlá navýšit. 

Snížení podílu státního rozpočtu při financování projektů z fondů EU zvyšuje tlak na rozpočty měst a obcí a současně s tím zvyšuje i hrozbu neplnění cílů a indikátorů stanovených pro jednotlivé operační programy a ohrožuje čerpání prostředků EU fondů v ČR. To v konečném důsledku může pro Českou republiku znamenat vyšší ztrátu, než jaký přínos lze očekávat od samotného úsporného opatření.

Argument vykazování miliardových přebytků v rozpočtech územně samosprávných celků za nevyužití investičního potenciálu byl v minulosti několikrát vyvrácen. (viz naše připomínka č. 5) Tlak na využívání municipálních úspor na provoz a realizaci státních politik bude mít negativní dopad na naplánované investiční záměry a projekty a tím pádem na celou ekonomiku.

Je třeba upozornit také na to, že zacílení tohoto opatření pouze na přechodové regiony a velmi rozvinutý region Prahu, postihne také obce, města a regiony, jejichž socioekonomická situace, přestože se nacházejí v přechodových regionech, zdaleka neodpovídá celkovým ekonomickým výsledkům celého regionu (hospodářsky a sociálně ekonomická území, Kraj Vysočina apod.). Dělení na přechodové a méně rozvinuté regiony nereflektuje realitu České republiky na mikroregionální úrovni.  

Z přehledové tabulky Odhadované náklady státního rozpočtu na spolufinancování v jednotlivých programových obdobích podle typu příjemců je jasně patrné, že z celkové částky 67 mld. Kč činí 42 mld. Kč spolufinancování organizačních složek státu (OSS) a státních příspěvkových organizací (PO OSS), kde snížit podíl státního rozpočtu technicky vzato nelze. Není v zájmu České republiky snižovat příspěvek státního rozpočtu školám, subjektům zajišťujícím veřejně prospěšnou činnost a subjektům zajišťujícím územní dimenzi. Výše celkové úspory očekávaná realizací tohoto opatření je tak v souhrnu marginální.

Zásadní připomínka

11. K části deváté – Změna zákona o dani z příjmů, Změna části dvacáté třetí – Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

Navrhovaná úprava ze strany SMO ČR:

SMO ČR navrhuje, aby byla zrušena pro obce a města povinnost „nejméně 50 % z povinného přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb musela být využito na příspěvku na produkty na stáří zaměstnanců“.

Pakliže by k této povinnosti bylo přistoupeno, navrhujeme, aby příspěvky „na produkty spoření na stáří zaměstnanců“ byly i nadále osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob s tím, že bude toto ustanovení o osvobození ponecháno v zákoně o daních z příjmů.

Zdůvodnění:

Domníváme se, že obce a města jako zaměstnavatelé by měla společně s představiteli odborů dojednat podmínky přerozdělení těchto prostředků, nikoli stát. V této podobě by municipality na sebe přejímaly zodpovědnost státu v otázce zajištění občanů na důchod.

Novelizace zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podstatně redukuje osvobození zaměstnaneckých benefitů od daně z příjmů. Naproti tomu je v několika novelizovaných oblastech upravena tvorba sociálního fondu (popřípadě fondu kulturních a sociálních potřeb, dále také FKSP), kde je popsáno, jak se fond tvoří a hlavně, že „nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“ Tedy v jednom zákoně (z. č. 586/1992 Sb.) se ruší osvobození, ale v dalších se opět zavádí osvobození od daně z příjmů.

Úprava tohoto osvobození (příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců) se nevztahuje na příspěvky, které by platil svým zaměstnancům územně samosprávný celek, který má možnost vytvářet sociální fond jinak než dle vyhlášky o FKSP.

Balíček tedy umožní osvobodit příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců jen některým zaměstnancům, podle toho, jak jeho zaměstnavatel tvoří fond.

Domníváme se, že navržené úpravy jsou nesystematické, protože úprava osvobození od daně se přenáší do jiných zákonů, než aby bylo upraveno jen v zákoně o daních z příjmů. Dále zakládají nerovnost zaměstnanců, protože stejný příspěvek je některým nezdaněn a některým zdaněn podle toho, jak jeho zaměstnavatel (poskytovatel příspěvku) vytváří fond.

Zásadní připomínka (30.5.2023)