3D zobrazovací metoda s vysokým rozlišením umožní zkoumat širokou škálu biologických vzorků

Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce a současně Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., z Vysokého učení technického v Brně (CEITEC) za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie.

Využívání 3D zobrazovacích metod se v posledních letech sice stává stále populárnějším, avšak pro detailnější popis biologických struktur doposud chyběla metodika. Tento deficit částečně odstranila disertační práce Markéty Tesařové. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, totiž umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků.

Výsledky disertační práce Markéty Tesařové mají dalekosáhlý význam nejen pro odbornou komunitu zabývající se zobrazovacími metodami, ale i pro samotné biology. Díky těmto výsledkům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.   

„Věřím, že výsledky její práce budou přebírány ostatními týmy a že se stane standardní metodou ve studiích zkoumajících růstový vývoj orgánů, vliv genetických poruch, regenerativní schopnosti tkáně nebo efektivitu nových léčiv,“ shrnuje praktický význam disertace Markéty Tesařové její školitel doc. Ing. Tomáš Zikmund, Ph.D. 

Ke své budoucí specializaci směřovala Markéta Tesařová již na střední škole, kde ji nejvíce bavila biologie i fyzika. Nakonec se rozhodla pro studium fyziky a cestu spíše technickým směrem. „Chtěla jsem se podílet na projektech, v nichž uvidím praktické využití své práce. Když se mi však naskytla možnost zapojit se do projektu propojujícího technický svět s biologickým výzkumem, neváhala jsem,“ říká.

Zprvu nám nevěřili

Za dosavadní nejtěžší moment své vědecké kariéry považuje odmítnutí prvního odborného článku, na němž se podílela. „Recenzenti nám tehdy napsali, že nám nevěří, že pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie dosáhneme deklarovaných zobrazení. Nedostali jsme ani možnost je přesvědčit a článek byl okamžitě odmítnut,“ vzpomíná. V tento moment si však také začala uvědomovat, že pracuje na něčem přelomovém, a její pracovní motivace a úsilí tím ještě vzrostly.

Konkrétní vědecký ani životní vzor nemá, ale inspirují ji úspěšné ženy v jejím okolí, kterým se daří kombinovat své profesní role s mateřstvím. „To mi dodává motivaci, že to nějak půjde, když mi docházejí síly,“ svěřuje se. Nemyslí si, že by ženy obecně přinášely do vědy něco jiného než muži – ale ženský a mužský pohled na věc se podle ní často liší. „Důležité je tedy to, aby byl výzkumný tým různorodý, co se týče pohlaví nebo třeba i věku.“ I přesto každou iniciativu zaměřenou na podporu žen ve vědě i kdekoli jinde oceňuje. „I když cítím poslední dobou nárůst debat o rovnocennosti obou pohlaví ve vědě i v jiných profesích, je potřeba si přiznat, že životní role mužů a žen ve společnosti jsou prostě odlišné,“ upozorňuje.

Ráda soutěží

Do soutěže o Cenu Wernera von Siemense se přihlásila hlavně proto, že ji zajímalo, jak dopadne srovnání její práce s jinými podobně kvalitními. „A taky jsem soutěživá, takže se hlásím skoro všude, kde to jde. I neúspěch v soutěži je totiž cennou zpětnou vazbou,“ myslí si Markéta Tesařová.

O využití finanční odměny spjaté s cenou již má vcelku jasno. Pokud se jí totiž podaří získat grant, o který si zažádala, částečně se přesune se svým výzkumem do Slovinska. Pak by část těchto prostředků použila na náklady spojené právě s tímto přesunem.

Jejím velkým koníčkem je sport, a to všeho druhu. Dříve se velmi aktivně věnovala například orientačnímu běhu. Zdravý životní styl na ní oceňuje i docent Zikmund. „Po lidské stránce si u ní vážím i toho, že vedle vědecké práce nezapomíná na fyzické vyžití a věnuje se sportu,“ říká.

V současné době Markéta Tesařová nejvíce volného času věnuje rodině a svým dvěma dcerám.