Česká obchodní inspekce uskutečnila v roce 2021 kontrolní akci zaměřenou na nabídku a poskytování služeb souvisejících s uzavíráním smluv o dodávkách energií. V minulém roce proběhlo celkem 38 kontrol a porušení právních předpisů inspektoři ČOI zjistili téměř v 80 procentech. Zprostředkovatelé prodeje energií se nejčastěji dopouštěli klamavých a nekalých obchodních praktik.
Obchodní inspekce uskutečnila od 4. ledna do 31. prosince 2021 kontroly zaměřené na nabídku a poskytování služeb souvisejících s uzavíráním smluv o dodávkách energií. Celkem provedla 38 kontrol, během jedné kontroly ČOI posuzuje celou řadu spotřebitelských smluv, porušení právních předpisů inspekce zjistila ve 30 případech, tj. 79,0 %.
Česká obchodní inspekce, vzhledem k některým omezujícím opatřením vlády ČR, přijatým v souvislosti s výskytem COVID-19, prováděla kontroly především na základě podnětů spotřebitelů, kteří i přes mnohá varování ze strany České obchodní inspekce, Energetického regulačního úřadu i médií, stále na nabídky zprostředkovatelů reagují kladně.
Česká obchodní inspekce bude vzhledem k neustálému vývoji trhu s energiemi v kontrolách pokračovat i v roce 2022.
Zjištěné nedostatky
Česká obchodní inspekce zjistila v 64 případech porušení ustanovení zákona č. 634/1992, o ochraně spotřebitele, konkrétně:
● v 27 případech prodejci použili nekalou obchodní praktiku spočívající v klamavém konání. Tato obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. Za klamavou obchodní praktiku se považuje i obchodní praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně existence a podstaty výrobku, hlavních znaků výrobku nebo služby, rozsahu závazku prodávajícího, ceny nebo způsobu výpočtu ceny apod. (§ 4 v návaznosti na ustanovení § 5)
● v 17 případech nebyl spotřebitel řádně informován o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění spolu s údaji o tom, kde reklamaci uplatnit (§ 13)
● v 10 případech byly použity jiné nekalé obchodní praktiky, tj. praktiky, které jsou v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušují nebo jsou způsobilé podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele (§ 4 odst. 1, 4)
● ve 4 případech prodávající porušili povinnost informovat spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (ADR) a to i na internetových stránkách, pokud je provozují (§ 14 odst. 1)
● v 5 prodejci použili nekalou obchodní praktiku spočívající v klamavém opomenutí. Tato obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku opomene uvést podstatné informace (např. hlavní znaky služby, adresa a totožnost prodávajícího nebo osoby, která jedná jeho jménem a na jeho účet, cena včetně daní a poplatků, atp.), které v dané souvislosti spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně této koupě, které by jinak neučinil.
Za klamavé opomenutí se také považuje, pokud prodávající podstatné informace, uvedené v předchozím odstavci zatají nebo je poskytne nejasným, nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem nebo v nevhodný čas vzhledem k okolnostem popsaným v předchozím odstavci anebo neuvede obchodní záměr obchodní praktiky, není-li patrný ze souvislosti, a pokud to v obou případech vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil (§ 4 v návaznosti na ustanovení § 5a)
● v 1 případě prodávající použili vůči spotřebiteli agresivní obchodní praktiky, za agresivní obchodní praktiku se považuje taková obchodní praktika, která ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem výrazně zhoršuje nebo může zhoršit svobodu volby nebo chování spotřebitele ve vztahu k výrobku či službě a to obtěžováním, donucováním, včetně použití fyzické síly nebo nepatřičným ovlivňováním, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil (§ 4 v návaznosti na ustanovení § 5b)
Uložená opatření
Česká obchodní inspekce pravomocně uložila 16 pokut v celkové výši 6 085 000 Kč.
Nejvyšší pokuta zprostředkovatelům prodeje energií, která nabyla právní moci v roce 2021, byla uložena společnosti ENERGY asociace energetických poradců s.r.o. (IČO 07827792) a to ve výši ve výši 1 500 000 Kč. Společnost se dopustila nekalé obchodní praktiky například tím, že spotřebitelům v období od 23. 1. 2019 do 9. 12. 2020 v 11 478 uzavřených spotřebitelských smlouvách uváděla zavádějící informaci „ZARUČENÁ CENA (maximální přípustná cena)“, což jednoznačně evokuje maximální přípustnou cenu, tj. konečnou cenu, kterou spotřebitel bude za službu platit po vybrání nejvhodnějšího dodavatele, přičemž tato cena konečná nebyla, cena totiž byla uvedena bez DPH (porušení zákona o cenách, spotřebitel má znát konečnou cenu včetně DPH) a k ceně se navíc připočítávaly další blíže neurčené „regulační a distribuční poplatky“. Společnost se dopustila dalších porušení zákona (například porušení § 13 zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele), kdy neinformovala spotřebitele o jeho právech v souladu se zákonem.
Další nejvyšší pravomocná pokuta, která také nabyla právní moci v roce 2021, byla uložena společnosti Auctio Energia s.r.o. (IČO 03988171) a také se jednalo o pokutu ve výši 1 500 000 Kč. Společnost se dopustila porušení zákona například tím, že ve více než 6 000 smlouvách hrozila smluvní sankcí 1 500 Kč za jedno odběrné místo v případě, že spotřebitel využije svého práva a od takové smlouvy odstoupí, ačkoli na odstoupení přitom spotřebitelé mají nárok. V dalších zhruba 1 500 smlouvách byla uvedena smluvní sankce dokonce vyšší a to 2 000 Kč za jedno odběrné místo. Česká obchodní inspekce považuje takové jednání společnosti za závažné, protože spotřebitel v důsledku hrozby sankce mohl nedobrovolně setrvávat u nových dodávek energií, ačkoli má zákonný nárok od nového dodavatele energií včas bezplatně odstoupit.
***
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
§ 4
Nekalá obchodní praktika
(1) Obchodní praktika je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Je-li obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů, posuzuje se podle průměrného člena této skupiny.
(2) Obchodní praktika, která může podstatně narušit ekonomické chování určité jednoznačně vymezitelné skupiny spotřebitelů, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti, věku nebo důvěřivosti zvlášť zranitelní takovou praktikou nebo výrobkem nebo službou, a to způsobem, který prodávající může rozumně očekávat, se hodnotí z hlediska průměrného člena této skupiny; tím nejsou dotčeny běžné a oprávněné reklamní praktiky zveličených prohlášení nebo prohlášení, která nejsou míněna doslovně.
(3) Nekalou obchodní praktikou se rozumí zejména klamavé konání podle § 5 nebo klamavé opomenutí podle § 5a a agresivní obchodní praktika podle § 5b. Obchodní praktiky, které se považují za nekalé za všech okolností, jsou uvedeny v příloze č. 1 a 2 tohoto zákona.
(4) Užívání nekalé obchodní praktiky před rozhodnutím ohledně koupě, v průběhu rozhodování a po učinění rozhodnutí se zakazuje.
§ 5
Klamavá konání
(1) Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil.
(2) Za klamavou se považuje také obchodní praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně
a) existence a podstaty výrobku nebo služby,
b) hlavních znaků výrobku nebo služby, jako jsou údaje o jejich dostupnosti, výhodách, rizicích, provedení, složení, příslušenství, poprodejním servisu a vyřizování reklamací a stížností, výrobním postupu a datu výroby nebo dodání, způsobu dodání, způsobilosti k účelu použití, možnosti použití, množství, specifikaci, zeměpisném nebo obchodním původu, očekávaných výsledcích jejich použití nebo výsledcích a provedených zkouškách nebo kontrolách,
c) rozsahu závazku prodávajícího, motivu pro obchodní praktiku a podstaty prodejního postupu, prohlášení nebo symbolu týkajících se přímého nebo nepřímého sponzorování nebo schválení prodávajícího nebo výrobku nebo služby,
d) ceny nebo způsobu výpočtu ceny anebo existence konkrétní cenové výhody,
e) nutnosti servisu, náhradního dílu, výměny nebo opravy,
f) podstaty, charakteristických rysů a práv prodávajícího nebo jeho zástupce, například jeho identifikace a majetku, způsobilosti, postavení, schválení, přidružení nebo vztahů, práv průmyslového, obchodního nebo duševního vlastnictví nebo jeho ocenění a vyznamenání, nebo
g) práv spotřebitele, včetně práva na náhradní dodání nebo vrácení kupní ceny vyplývajících z práv z vadného plnění nebo rizika, kterému může být vystaven.
(3) Obchodní praktika se rovněž považuje za klamavou, pokud ve věcných souvislostech, s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem, vede nebo může vést k tomu, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, a pokud zahrnuje
a) jakékoli uvádění výrobku nebo služby na trh, včetně srovnávací reklamy, které vede k záměně s jiným výrobkem nebo službou,
b) jakékoli uvádění výrobku nebo služby na trh, včetně srovnávací reklamy, které vede k záměně s ochrannou známkou, obchodní firmou nebo jinými rozlišovacími znaky jiného prodávajícího, nebo
c) nedodržení jednoznačného závazku obsaženého v kodexu chování, k jehož dodržování se prodávající prokazatelně zavázal.
§ 5a
Klamavá opomenutí
(1) Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku opomene uvést podstatné informace, které v dané souvislosti spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně této koupě, které by jinak neučinil.
(2) Za klamavé opomenutí se také považuje, pokud prodávající podstatné informace uvedené v odstavci 1 zatají nebo poskytne nejasným, nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem nebo v nevhodný čas vzhledem k okolnostem popsaným v odstavci 1 anebo neuvede obchodní záměr obchodní praktiky, není-li patrný ze souvislosti, a pokud to v obou případech vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil.
(3) Nejsou-li patrné ze souvislostí, považují se v případě nabídky ke koupi za podstatné informace
a) hlavní znaky výrobku nebo služby v rozsahu odpovídajícím danému sdělovacímu prostředku, jakož i výrobku nebo službě,
b) adresa a totožnost prodávajícího nebo osoby, která jedná jeho jménem nebo na jeho účet,
c) cena včetně daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, nebo pokud z povahy výrobku nebo služby vyplývá, že cenu nelze rozumně stanovit předem, způsob jejího výpočtu, a případně i veškeré další platby za dopravu nebo dodání, nebo pokud tyto platby nelze rozumně stanovit předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové další platby,
d) ujednání o platebních podmínkách, dodání, plnění a vyřizování reklamací a stížností, pokud se odchylují od požadavků odborné péče,
e) právo na odstoupení od smlouvy nebo ukončení závazku, pokud tato práva existují, a podmínky jejich uplatnění.
(4) Informace, jejichž uvedení je povinné podle právních předpisů provádějících právo Evropské unie6b), které se týká obchodních sdělení, včetně reklamy nebo uvádění na trh, se považují za podstatné v rozsahu stanoveném právem Evropské unie.
(5) Pokud sdělovací prostředek, jímž se obchodní praktika šíří, klade omezení na prostor a čas, je třeba při rozhodování o tom, zda došlo k opomenutí informací, vzít v úvahu tato omezení i veškerá opatření, která prodávající přijal k zajištění přístupu spotřebitelů k informacím jinými prostředky.
§ 5b
Agresivní obchodní praktika
(1) Obchodní praktika se považuje za agresivní, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem výrazně zhoršuje nebo může výrazně zhoršit svobodu volby nebo chování spotřebitele ve vztahu k výrobku nebo službě, a to obtěžováním, donucováním včetně použití fyzické síly nebo nepatřičným ovlivňováním, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil.
(2) Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se přihlíží
a) k načasování, místu, povaze nebo době trvání obchodní praktiky,
b) ke způsobu jednání, jeho výhružnosti nebo urážlivosti,
c) k vědomému využití nepříznivé situace spotřebitele, která vede ke zhoršení úsudku spotřebitele, k ovlivnění jeho rozhodnutí ve vztahu k výrobku nebo službě,
d) k nepřiměřené mimosmluvní překážce uložené prodávajícím pro uplatnění práv spotřebitele včetně uplatnění práv na ukončení smlouvy nebo změnu výrobku nebo služby nebo změnu prodávajícího, nebo
e) k výhrůžce právně nepřípustným jednáním. (24.3.2022)