Česká republika stojí před výzvou zrychlení renovací budov, aby dosáhla ambiciózních cílů energetické účinnosti a dekarbonizace. Ročně projde komplexní renovací pouhé 1 % budov, což je nedostatečné tempo v porovnání s požadavky nedávno aktualizovaných směrnic o energetické účinnosti a o energetické náročnosti budov, které zdůrazňují potřebu zdvojnásobení tempa renovací.
Nově přijatá Směrnice o energetické účinnosti (EED) požaduje snížení spotřeby energie v budovách nejméně o 1,9 % ročně. To představuje zpřísnění oproti původní verzi Směrnice. Česká republika dosud povinný cíl zvyšování úspor energie v budovách neplnila.
Nově přijatá Směrnice o obnovitelných zdrojích (RED) požaduje snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030. Nejnovější Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) definuje budovy s nulovými emisemi a požaduje zvyšování energetické účinnosti nejméně kvalitních stávajících budov. Tyto opatření vytvářejí komplexní rámec pro dosažení udržitelného a bezemisního prostředí.
„Pro Českou republiku je nyní podstatné učinění kroků směrem k udržitelnější budoucnosti, a to zejména v oblasti energetické účinnosti budov. Právě proto Ministerstvo životního prostředí letos rozšířilo stávající výzvy z investičního programu Nová zelená úsporám. Je to rok od vypsání výzvy NZÚ Light, která je určená pro seniory a nízkopříjmové domácnosti na dílčí renovace. Podporu již dostalo téměř 53 tisíc žadatelů. V září se navíc otevřel podprogram Oprav dům po babičce, který je určený především pro rodiny na komplexní renovace starších domů. Pro veřejný sektor aktuálně běží výzvy z Operačního programu Životní prostředí a další se otevřou z Modernizačního fondu. V podpoře chceme pokračovat i nadále, v Národním klimaticko-energetickém plánu jsme si stanovili cíl roční míry kvalitních renovací na 3 %,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík. „Spolupráce mezi různými sektory a hledání inovativních řešení jsou klíčovými prvky tohoto úsilí. Věřím, že tato událost poskytne podněty a inspiraci pro budoucí kroky, které povedou k urychlení renovací a dosažení cílů udržitelnosti v oblasti energetiky,“ dodal ministr.
V reakci na tyto výzvy byly před dvěma lety založeny tzv. národní kulaté stoly, kde se scházejí odborníci z různých odvětví, včetně stavebních podniků, finančních institucí, energetických firem, státní správy a akademické sféry. Cílem těchto setkání bylo nalézt inovativní přístupy k financování a renovacím budov, které povedou k rychlejšímu tempu a efektivnějšímu využití dostupných zdrojů.
„Úspory energie nejen v budovách, ale i ve výrobních halách, mají obrovský potenciál pro snížení emisí CO2. To zejména platí v tuhých mrazech, kdy energie, které v zimních měsících ušetříme zateplením budov, neumíme jednoduše nahradit obnovitelnými zdroji. Přitom právě zateplení budovy přináší úsporu na vytápění, která se ekonomicky vyplatí nejvíce,“ dodává Marian Piecha, vrchní ředitel Sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu, který se osobně zúčastnil několika kulatých stolů.
Výsledky dosavadních kulatých stolů, kde bylo projednáno více než padesát konkrétních opatření, byly představeny na slavnostním kulatém stole 11. ledna.
Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, vnímá tuto událost jako důležitý krok směrem k nalezení praktických řešení pro dosažení cílů energetické účinnosti a dodává: „Závěrem této diskuse o zrychlení renovací pro energetickou účinnost v České republice je naléhavá potřeba spojení sil a inovativního přístupu. Klíčovou zprávou, kterou chceme předat, je, že výzvy spojené s dosahováním energetických cílů nelze překonat izolovaně. Spolupráce mezi veřejným sektorem, soukromými firmami, akademickou obcí a občanskou společností je klíčem k úspěchu.“
Tato událost není pouze prezentací konkrétních opatření, ale také výzvou k aktivnímu zapojení všech zainteresovaných stran. Přijměme proto tuto příležitost jako impulz k jednotnému úsilí, které povede k vytvoření udržitelnějšího a energeticky efektivnějšího prostředí v České republice. Společně můžeme dosáhnout změn, které nejenže přinesou ekonomické výhody, ale také pozitivně ovlivní životní prostředí a kvalitu života nás všech. (11.1.2024)
