CzechIndustry > 8 z 10 Čechů nemá vyřešené, co se stane s jejich majetkem v případě úmrtí
8 z 10 Čechů nemá vyřešené, co se stane s jejich majetkem v případě úmrtí
Úmrtí blízké osoby je těžkým tématem, kterému se často vyhýbáme a odkládáme jej stranou. Nicméně představa, že by rodina byla po našem odchodu nebo skonu člena rodiny vystavena finančním problémům, je nepříjemná.
Dědictví jako téma pro rodinnou diskusi přiznalo 35 % respondentů, zároveň 54 % respondentů na téma dědictví v rodině dosud nehovořilo a hovořit nechce. Desetina (11 %) dotázaných otázky spojené s dědictvím chtěla konzultovat s odborníkem.
„Mluvit o smrti a všem co s ní souvisí, je nesmírně obtížné. Přitom jde o zásadní téma, které je často tabuizováno a má dopad na naše finanční zdraví. Je proto důležité si vlastní smrtelnost uvědomit a myslet na správné nastavení svých bankovních produktů, aby se k nim v případě úmrtí mohli dostat i rodinní příslušníci,” říká Monika Hrubá, manažerka finančního zdraví a zákaznické zkušenosti v České spořitelně a dodává: „Z našich hloubkových rozhovorů s klienty víme, že v případě úmrtí člena rodiny je nejvíce stresové se nečekaně ocitnout bez prostředků a přístupu ke společnému účtu. Přitom by stačilo se svým bankovním poradcem správně nastavit disponentská práva k účtu.”
Otázky ohledně dědictví Češi nejraději probírají v rámci rodiny nebo s rodinnými přáteli (61 %), případně s právníkem či notářem (48 %). Šest z deseti respondentů (59 %) uvedlo, že buď ví nebo si myslí, že ví, jak by měli postupovat s vyřizováním dědictví.
„Jen 13 % respondentů si je jistých, jak se změní nastavení bankovních produktů v případě úmrtí vlastníka nebo spoluvlastníka bankovního produktu. Necelá polovina (48 %) dotázaných má sice nějaké tušení, co se bankovními produkty bude v případě úmrtí dít, ale 39 % si buď není jisto nebo netuší vůbec,” doplňuje Monika Hrubá.
Polovina Čechů by se ráda dozvěděla více o přístupu k bankovnímu účtu v případě úmrtí jeho majitele
Mít přístup k účtu v případě úmrtí jeho majitele řešilo 16 % Čechů, zároveň téměř polovina Čechů (48 %) by se ráda dozvěděla více informací, co přesně udělat, aby se pozůstalí dostali bez problému k účtu zesnulého majitele.
„Klientům doporučujeme si na účtu nastavit disponenta. Tím zajistí, že se rodinní blízcí neocitnou náhle bez finančních prostředků. Je však dobré si také ověřit, že má klient disponentské oprávnění nastavené správně. Tedy, že smrtí majitele nezanikne,” dodává Monika Hrubá.
Třetina Čechů (33 %) přiznává, že nemá v rámci rodiny přehled o finančních prostředcích, ale i závazcích typu půjčky, úvěry nebo pojistné smlouvy. 60 % Čechů uvedlo, že buď netuší nebo jen částečně ví, kde mají jejich blízcí uložené smlouvy či dokumenty k bankovním a pojistným produktům.
„Právě pořádek ve smlouvách a důležitých dokumentech zásadním způsobem usnadní těžké chvíle, kdy je potřeba cokoliv dohledávat a zařizovat,” dodává Monika Hrubá.
Češi nemyslí na sepsání závěti nebo dědické smlouvy
Jednou z cest, jak předejít sporům v rodině, je sepsání závěti. Na tu ale Češi příliš nemyslí. Závěť pro případ nečekaných událostí má sepsanou pouze 6 % Čechů, zároveň 32 % dotázaných deklaruje, že se jí chystá sepsat. Nejčastějším důvodem byl fakt, že chtějí předejít majetkovým sporům a chtějí sami rozhodnout o tom, kdo bude jejich majetek dědit.
Vzpomínku na zesnulé, tzv. Dušičky dodržuje 79 % Čechů
Průzkum se věnoval i blížící se vzpomínce na zesnulé, lidově řečeno Dušičkám, které dodržuje 79 % Čechů. Nejčastěji lidé v tomto období navštěvují své blízké nebo rodinu na hřbitově (74 %), kde zapalují svíčku (71 %) a pokládají věnec nebo květinu (53 %).
Čtyři z deseti Čechů si tento svátek připomíná i jinde než hřbitově. Charakteristické pro Dušičky je nicméně zapálení svíček či umístění květiny na vybrané místo. Necelá polovina (45 %) Čechů dodržuje tradici přímo v den 2. listopadu, ostatní buď o nejbližším víkendu po tomto svátku nebo další dny v průběhu listopadu.
Většina Čechů (57 %) utratí za svíčky, věnce či květiny v době Dušiček méně než 500 korun, 36 % Čechů pak v rozmezí 501 až 1000 korun. Pro necelou desetinu (7 %) přestavují náklady maximálně do 2000 korun.
