Analýza leteckých snímků umí poskytnout mnoho zajímavých informací. Díky srovnání dvou časových řad stejného místa lze zjistit například i to, kolik horniny se v daném období odtěžilo v lomu. Takovou analýzu si koncem minulého roku nechaly zpracovat Želešice na Brněnsku. Společnost TopGis, která analýzu připravila, přitom z vlastních snímků může provádět srovnání již za období od roku 2014.
Množství odtěžené horniny je důležitým údajem jak pro provozovatele samotných lomů, tak například i města a obce, do jejichž katastrálního území lomy spadají. Ke zjištění reálně odtěžené horniny přitom lze využít letecké snímky, a to s vysokou mírou přesnosti. Analýza, kterou pro obec Želešice vypracovala koncem loňského roku společnost TopGis, ukázala, že z tamního lomu se během pěti let vytěžilo přes 1,3 milionu m3.
„Analýza se provádí na dvou časových řadách. V případě Želešic jsme množství odtěžené horniny zjišťovali za období od počátku července 2015, kdy byly fotografie v rozlišení 12 centimetrů na pixel pořízeny v rámci snímkování celé republiky, do konce července 2020. Novější záběry vznikly při snímkování Jihomoravského kraje a měly rozlišení 10 centimetrů na pixel,“ uvedla výkonná ředitelka společnosti TopGis Drahomíra Zedníčková.
Při analýze bylo nejprve nutné z leteckých snímků metodou autokorelace vygenerovat mračna výškových bodů modelu povrchu pro obě časové řady. Tato mračna výškových bodů byla následně umístěna v souřadnicovém systému S-JTSK. „Mračna výškových bodů byla převedena do výškového modelu s rozlišením 30 centimetrů na pixel pro obě časové řady. Časové řady se poté od sebe odečetly a ve výsledku byly ponechány pouze hodnoty, kde došlo k odebrání horniny. Výstupem byla vizualizovaná plocha celého lomu s výškou odebraného materiálu v metrech,“ popsal Vladimír Plšek, vývojový manažer TopGis.
Výpočet množství odebraného materiálu se poté provedl tak, že byla vypočtena suma výšek odebraného materiálu v jednotlivých pixelech rozdílového rastru, která byla vynásobena plochou pixelu. Následným výpočtem pak byla získána suma odebraného materiálu v metrech krychlových. „V daném období bylo podle analýzy odebráno 1 367 453 metrů krychlových materiálu. Protože kromě těženého materiálu proběhla v lomu také skrývka zeminy, byla následně zmenšena plocha pro analýzu o plochy skrývky, cest po obvodu lomu a části lomu, kde se netěžilo, a provedl se nový vypočet. Podle něj bylo odebráno 1 335 492 metrů krychlových materiálu,“ doplnil Vladimír Plšek.
Přesnost výpočtu ovlivňuje podle společnosti TopGis několik faktorů. Jednak způsob přípravy leteckých snímků, jednak dosažitelná výšková přesnost závislá na rozlišení leteckých snímků a také množství vlícovacích bodů v blízkosti zkoumané lokality. „Vezme-li v potaz velikost dané lokality, která činila 117 400 metrů čtverečních, může chyba v určení objemu odtěžené horniny dosáhnout v extrémním případě přibližně 17 tisíc metrů krychlových. To je maximálně 1,2 procenta,“ dodala Drahomíra Zedníčková.
