Aeolova harfa

Struny napjaté v rámu a rozechvívané melodicky větrem se pokládají za vynález encyklopedického spisovatele, jesuity Ath. Kirchera, ten však o ní jen psal (ve spisu Musurgia 1650 a Phonurgia, 1673), jako již před ním G. della Porta v 2. vyd. Magia naturalis (1589). První dobře hudebně sladěnou A. h. sestrojil skotský hudebník Oswald někdy v 40. letech 18. století.