.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
Česku dle ní hrozí fatální energetická krize, jež by dále prohloubila zadlužení země.
Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, dnes zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.
Jedná se o závažné varování Fialově vládě, že je třeba začít zásadně ozdravovat veřejné finance. Ty jsou nyní zranitelné z důvodu „zvýšeného rizika vzniku vleklých a závažných výpadků v dodávkách plynu z Ruska,“ uvádí agentura. Výpadky dodávek plynu mohou podle ní vést k nutnosti zavedení přídělového systému v oblasti hospodaření s plynem a k uvrhnutí české ekonomiky do hluboké recese. Ta by nepříznivě dolehla na celkovou dráhu ekonomického růstu České republiky a zásadně zhoršila její rozpočtové ukazatele, tedy zejména prohloubila schodky státního rozpočtu, a tedy celkové veřejné zadlužení země.
V poměrně krátkém sledu tak Česku zhoršuje ratingový výhled další ze světově významných ratingových agentur. Počátkem letošního května tak učinila agentura Fitch Ratings. Ta jako důvody uvedla snížení očekávaného hospodářského růstu České republiky, dále pak velmi silné inflační tlaky a v neposlední řadě rovněž vzestup rizik spjatých s markantní závislostí Česka na dovozu ruských energií. Veřejné finance podle Fitch Ratings dále významně zatěžují fiskální výdajová opatření směřující k utlumení dopadů citelné inflace a navýšené náklady související s pokrytím výdajů na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Fialova vláda nedávno pod tíhou právě zejména těchto okolností zvýšila letošní plánovaný schodek státního rozpočtu z 280 na 330 miliard korun.
Obě hodnocení zmíněných ratingových agentur lze chápat jako „poslední varování“ Fialově vládě. Česku totiž poprvé od listopadu 1998 vážně hrozí samotné zhoršení ratingu některé z klíčových ratingových agentur, a tedy citelné prodražení dluhu.
Dnešní zhoršení výhledu ratingu dluhu ČR ze strany agentury Moody’s je jejím vůbec prvním zhoršením celkového hodnocení Česka v celé jeho moderní historii od roku 1993. Agentura Fitch naposledy Česku zhoršila rating v listopadu roku 1997. O rok později, v listopadu 1998, jej zhoršila také další ze světově významných ratingových agentur, Standard & Poor’s. Od té doby nikdy žádná ze tří světově významných agentur Česku hodnocení dlužnické bonity nezhoršila. Dokonce ani Česko nikdy nečelilo právě situaci negativního výhledu, až do zmíněného letošního května, resp. nyní srpna.
Posudek světově významných ratingových agentur bedlivě sledují finanční trhy po celém světě. Pro Česko je aktuální zhoršení hodnocení agentury Moody’s nepříznivou zprávou. Zhoršení výhledu znamená, že Česko si na mezinárodních trzích bude muset za jinak stejných podmínek půjčovat za vyšší úrok, než by tomu bylo bez zhoršení výhledu.
Třetí ze světově významných ratingových agentur, Standard & Poor’s, letos v dubnu České republice potvrdila dosavadní rating a také výhled do nadcházející doby. Dlouhodobý korunový dluh Česka tak nadále hodnotí stupněm AA, cizoměnový pak AA-. Výhled nadále ponechala stabilní.
Fialova vláda by měla předložit plány tří-, šesti- a desetiletého postupného ozdravování veřejných financí. Takový plán by měl potenciál opět hodnocení ratingových agentur zlepšit, resp. vrátit na původní úroveň, zejména dojde-li ke zmírnění rizik v oblasti dodávek plynu. Současná absence takových plánů činí tuzemské veřejné finance zranitelnějšími, neboť hrozí jejich rozvrat.
Nepřiměřené marže čerpacích stanic znamenají, že stát jim snížením spotřební daně „přihrává“ stovky milionů korun
Průběžné výsledky kontrol marží prodejců pohonných hmot za červenec prozatím ukázaly nepřiměřeně zvýšené marže u většiny velkých čerpacích stanic, informuje dnes ministerstvo financí. Marže měly přesáhnout průměrnou úroveň loňského roku, a výrazně se tak odpoutat od květnových a červnových výsledků.
Většina čerpacích stanic si tedy v červenci dále své marže navýšila. Veřejnost ani média totiž už v červenci tak nesledovaly tak bedlivě jejich cenotvorbu jako v červnu, kdy došlo k zavedení nižší spotřební daně z pohonných hmot. Zmírnění tohoto společenského tlaku umožnilo čerpacím stanicím navýšit si své marže. V tom jim pomohl také příznivý vývoj na světovém trhu s ropou a rovněž na evropském trhu s velkoobchodně prodávanými palivy.
Cena ropy na světovém trhu i cena paliv na surovinové burze v Rotterdamu během července poklesly. To čerpacím stanicím vytvořilo prostor pro navýšení marže. Snižování svých nákladů totiž většinově promítaly do konečných cen jen nedostatečně nebo s větším než nutným zpožděním. Spoléhaly se zjevně na celkovou atmosféru ve společnosti, která je už řadu měsíců „masírována“ informacemi o rapidní inflaci, a této situace využily.
Z nynějšího poznatku ministerstva financí plyne, že stovky milionů korun daňových poplatníků mohou skončit právě v kapsách čerpadlářů. Snížení spotřební daně z pohonných hmot, které platí od začátku června, vyjde veřejnou kasu do konce září na zhruba čtyři miliardy korun. Stejně jako zlevňování ropy přitom otevírá čerpacím stanicím prostor k navyšování marží. Podstatná část peněz, které tedy stát na dani – nejen spotřební, ale návazně také DPH – nevybere, tedy končí v kapse čerpadlářů, bez užitku široké motoristické veřejnosti. (6.8.2022)