Na premiéra Babiše se v pátek 19. března obrátilo osm odborných organizací a desítka profesorů přírodních věd otevřeným dopisem s výzvou, aby přerozdělil desítky miliard korun v Národním plánu obnovy - kterými má Evropská unie pomoci České republice zotavit se z pandemie - na obnovu krajiny. Přestože EU vyžaduje, aby na ochranu klimatu a přírody bylo určeno 37 % ze zhruba 216 miliard korun, dosavadní vládní návrh tento podíl nenaplňuje.
Odborníci ze čtyř univerzit a dvou ústavů Akademie věd spolu s ekologickými, zemědělskými a dalšími odbornými organizacemi dopisem apelují na premiéra, aby se zaměřil na „problémy se suchem, schopnost krajiny zadržet vodu a klesající biodiverzitu” právě prostřednictvím nyní připravovaného Národního plánu obnovy. V něm může vláda získat chybějící finance pro revitalizaci vodních toků, obnovu mokřadů, zeleň v krajině či opatření proti erozi, které těžko získá v potřebném množství z jiných zdrojů. Realizace těchto projektů by přitom zároveň pomohla sociální situaci i ekonomice na venkově. To patří, spolu s ochranou klimatu a adaptací na jeho změnu, mezi hlavní cíle programu.
Přestože Ministerstvu životního prostředí na předpřipravené či zamýšlené projekty tohoto typu chybí více než 7,5 miliardy korun, v dosavadním vládním návrhu Národního plánu obnovy se projekty neobjevily vůbec nebo jen zcela okrajově. Celkové náklady potřebné na nápravu poškozené krajiny jsou přitom výrazně vyšší. Na revitalizaci vodních toků je dle odhadů v nejbližší době potřeba 20 miliard Kč, na úpravy drenáží a obnovu mokřadů až 60 miliard Kč, pro návrat zeleně do krajiny více jak 7 miliard korun. Pokrok v obnově krajiny by zároveň přinesl desetitisíce pracovních míst.
Nezávisle na apelu vědců a odborných organizací vyzval k témuž vládu i Senát. Na středečním jednání pléna přijal Senát usnesení k přípravě Národního plánu obnovy, ve kterém mimo jiné žádá, aby vláda "dala vysokou prioritu obnově struktury krajiny, zvýšení její ekologické stability, zlepšení vodního režimu a morfologického stavu vodních toků a zlepšení druhové a prostorové skladby lesů".
Odborníci i organizace zároveň nabídli premiérovi možnost zacílení evropských financí konzultovat. Ve stávajícím vládním návrhu totiž miliardy korun mohou přírodu paradoxně ohrozit. „Konkrétně jde například o úpravy vodních toků, které Ministerstvo zemědělství do Národního plánu obnovy zahrnulo, přestože v jejich důsledku dochází naopak k nežádoucímu odtoku vody z krajiny. Podobně umělé zalesňování holin nemusí být vždy nejlepší řešení z hlediska budoucí odolnosti vysázených porostů či stabilizace jejich ekosystémových funkcí”, uvádí v dopisu.
Otevřený dopis předsedovi vlády zaslali: Hnutí DUHA, Asociace soukromého zemědělství ČR, Český svaz ochránců přírody, Česká společnost pro ekologii, Česká společnost ornitologická, Platforma pro krajinu, spolky Živá voda a Beleco, prof. Pavel Kindlmann a prof. David Storch z Univerzity Karlovy, prof. Hana Šantrůčková, prof. Jaroslav Vrba a prof. Karel Prach z Jihočeské univerzity, prof. Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity v Praze, doc. Martin Rulík z Univerzity Palackého, emeritní profesor Josef Fanta z Univerzity ve Wageningen, prof. František Krahulec z Botanického ústavu AV ČR a prof. Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a České geologické služby.
Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, uvedla: „Evropská unie nedá Česku peníze na to, aby dále poškozovalo svoji krajinu a odvádělo z ní vodu. Pokud se bude vláda snažit získané peníze probetonovat, pouze si tím před Unií utrhneme další ostudu a přijdeme o miliardy, které by mohly napravit, co už dlouho naší zemi dlužíme.”
„Připravili jsme návrh opatření, které by pomohly vrátit vodu do krajiny a přirozeně obnovit naši krajinu. Ministerstvo životního prostředí má takové projekty připravené za více než 7 miliard. Pokud se nedostanou do Národního plánu obnovy nyní, je možné, že o tuto příležitost napravit největší bolesti české krajiny jednoduše přijdeme.”
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, řekl: „Velkou příležitost pro českou krajinu a potažmo venkov v tomto plánu obnovy jednoznačně vidí i Asociace soukromého zemědělství ČR, která se k výzvě taktéž připojila a to zejména proto, že její členové – sedláci po generace žijící v místě svého hospodaření patří mezi přirozené subjekty, kteří mohou s touto podporou efektivně a zejména plošně a s citem realizovat vhodná přírodě blízká opatření, na jejichž potřebu v České republice odborníci dlouhodobě upozorňují.”
Ing. Karel Kříž, výkonný místopředseda Českého svazu ochránců přírody, řekl: „Peníze z Národního plánu obnovy jsou jedinečnou, a v této výši i neopakovatelnou šancí, jak ve větším nastartovat obnovu naší krajiny tak, aby byla připravená na klimatickou změnu, která se v ní už začíná negativně projevovat. Bylo by velkou chybou tuhle šanci propásnout.”
Jiří Malík, předseda z.s. Živá voda, řekl: „Adaptace ČR na klimatickou změnu spočívá zejména v komplexní nápravě české krajiny pomocí zádrže vody v celých plochách povodí s cílem co nejlépe obnovit hydrologický režim a životní funkce krajiny. Tuto změnu lze vyřešit jedině zavedením krajinného plánování a změnou dotačních schémat ve prospěch udržitelného zemědělství i lesnictví: a to hlavně oceněním mimoprodukčních funkcí půdy - zejména zádrž vody a uhlíku. Národní plán obnovy tak představuje historickou šanci pustit se do této reformy, která zároveň podpoří velkou finanční částkou i náš venkov.”
Prof. David Storch Ph.D z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR a Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, řekl:
“Česká krajina na tom není dobře, ztrácí nejen vodu, ale i biologickou rozmanitost. Řešením nejsou velká technická díla typu přehrad, ale stovky drobných lokálních zásahů a změn zvyšujících pestrost a schopnost krajiny odolávat negativním trendům. Na ty ale potřebujeme nejen vůli a zápal místních hospodářů, ale i státní podporu.”
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann DrSc. z Mezivládní platformy OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby řekl:
“Projekty, jež navrhujeme na podporu, umožní nejen zadržovat vodu v krajině, ale budou zpomalovat i ztrátu biodiverzity, kterou naše krajina nyní nesmírně trpí. Tak např. v ČR jsou dnes kriticky ohrožené mnohé mokřadní druhy, protože rozloha stávajících mokřadů dramaticky poklesla následkem intenzifikace zemědělství. V nově vytvořených mokřadech najdou tyto druhy své útočiště.” (22.3.2021)
