.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Evropa se bojí odchodu USA a NATO. Hlavně proto se bude muset Zelenskyj rychle udobřit z Trumpem, za každou cenu – americký prezident tak zřejmě dosáhne, čeho chtěl, včetně ukrajinských nerostů.
Evropa bude více zbrojit a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se musí za každou cenu udobřit s americkým protějškem Donaldem Trumpem, i podepsat dohodu o nerostech, aby se nerozpadlo NATO. To je v kostce výsledek včerejšího summitu evropských lídrů v Londýně.
Trump je tak na dobré cestě zajistit velký objem nových vojenských zakázek z Evropy pro americké zbrojaře a získat pro Ameriku podstatnou část ukrajinského nerostného bohatství, aniž ovšem Kyjevu poskytne bezpečnostní záruku.
Zelenskyj teď navíc bude vůči němu v ještě horší vyjednávací pozici.
Nakonec to bude tak, jak chce Trump, včetně ukončení války, protože Evropa jej potřebuje víc než on ji. Nebo si to alespoň evropští lídři stále myslí. To je celé.
Z vývoje ale budou těžit nejen američtí zbrojaři. Též akcie evropských zbrojařů dnes ráno výrazně rostou, Rheinmetall či BAE Systems na platformě Tradegate kolem 20 %. Rheinmetall, největší německý zbrojař, od začátku ruské invaze na Ukrajinu přidal už kolem 800 %.
Největší americká banka JP Morgan dnes ráno zvýšila roční cílovou cenu evropských zbrojařů průměrně o 25 %. Strach Evropy z vystoupení USA z NATO je jim živou vodou.
Vláda v prvních dvou měsících roku hospodařila se schodkem takřka 70 miliard korun
Loni to však bylo přes 100 miliard. K lepšímu výsledku jí pomáhají zejména vyšší inkasa daně z příjmu, daně z tabáku či daně z lihu
Vláda koncem února hospodařila se schodkem státního rozpočtu ve výši 68,6 miliardy korun. Přestože jde historicky o čtvrté nejhorší únorové plnění státního rozpočtu, meziročně je schodek citelně nižší. Loni totiž koncem února činil 102,5 miliardy korun. Únorová čísla tedy jsou dalším dokladem pomalu, ale přece postupující stabilizace tuzemských veřejných financí.
Za zlepšením meziročního výsledku stojí fakt, že zatímco příjmy státního rozpočtu za měsíce leden a únor narůstají, meziročně o 8,6 procenta, výdaje dokonce klesají, meziročně o 2,8 procenta.
Z příjmů vykazují nejvyšší procentuální nárůst ty daňové, meziročně o dvanáct procent, zatímco nárůst objemu vybraného pojistného činí 7,7 procenta. Z jednotlivých daní nadprůměrně roste inkaso daně z příjmu fyzických osob a inkaso spotřebních a energetických daní. V citelném růstu prvně jmenované daně se projevuje pokračující růst mezd platů v české ekonomice a v nadprůměrném nárůstu inkasa spotřebních a energetických daní pak vzestup sazby spotřební daně z tabáku a spotřební daně z lihu a související předzásobení v očekávání této úpravy.
Výdaje státního rozpočtu meziročně klesly především v důsledku utlumení státní podpory v oblasti energií. V něm se odráží ukončení kompenzací za dodávky elektřiny a plynu zákazníkům a ukončení kompenzací ztrát vzniklých v důsledku zastropování cen. Tyto kompenzace se začátkem loňska ještě vyplácely.
Za celý letošní rok by státní rozpočet měl vykázat schodek 240 miliard korun. V poměru k HDP, ale i absolutně by tak mělo nastat mírné zlepšení stavu veřejných financí oproti loňskému roku, jelikož obce a kraje budou hospodařit dále přebytkově. Stav veřejných financí ČR – ukazatel veřejného zadlužení k HDP – by měl letos být v rámci EU nadprůměrně dobrý. Klíčovým rizikem je ovšem výrazně nižší ekonomický růst, než s jakým ministerstvo financí počítalo loni v létě, když rozpočet sestavovalo. Slabší hospodářský růst by schodek mohl zvýšit až o nižší desítky miliard, takže by byla nutná novelizace rozpočtového zákona a navýšení schodku, což však v hlavním scénáři nepředpokládáme.
Šéf NATO se staví za Trumpa, Zelenského vyzývá k nápravě vztahu
Musk přesto volá po vystoupení USA z NATO, Putinovi se plní sen.
Šéf NATO Mark Rutte se ve střetu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho protějškem Volodymyrem Zelenským staví spíše na stranu prvně jmenovaného. Ukrajinského lídra vyzval, ať dá vztah do pořádku, přičemž dodal, že je třeba respektovat vše, co dosud Trump pro Ukrajinu učinil. Zelenskému přitom v daném střetu podporu nevyjádřil.
NATO tak nyní může být klíčovou silou, jež se bude snažit Ukrajinu dotlačit k uzavření dohody o předání podílu části výnosů z jejího nerostného bohatství Američanům. Ta měla být podepsána v pátek, avšak kvůli Zelenského rozmíšce s Trumpem a dalšími členy americké administrativy k podpisu nedošlo. Ukrajinský prezident totiž žádá vedle dohody také explicitní bezpečnostní záruky, které mu však Trumpova administrativa poskytnout nechce; podle ní představuje dostatečnou záruku sama dohoda o nerostech.
Rutte se příklonem na Trumpovu stranu ale může také snažit zachránit samotné NATO. Severoatlantickému paktu totiž nyní hrozí rozpad jako dosud nikdy v historii. V USA sílí tlak za vystoupení země z vojenské organizace. Nejbohatší člověk planety, Elon Musk, Trumpův klíčový pobočník, faktický „stínový viceprezident USA“ dnes na sociální síti X uvedl, zřejmě i pod vlivem právě rozmíšky Trumpa se Zelenským, že je čas, aby Spojené státy vystoupily jak z NATO, tak z OSN. Vystoupení USA z NATO by mohlo znamenat faktický konec této organizace.
Drolení západní soudržnosti s nadšením sledují v Kremlu, sdělují kuloárové zdroje. Prezidentovi Vladimiru Putinovi se plní sny. Ruské vedení je podle informací zasvěcenců samo až zaskočeno naprostou otočkou v americkém postoji za Trumpovy administrativy, pro Rusy samozřejmě v kýženém směru. Uvažuje ale stále v duchu, že je to vše „příliš dobré, aby to mohla být pravda“, zabývá se tím, zda to není ze strany Washingtonu nějaká past. Vystoupení USA z NATO by tuto možnost, jíž se Kreml stále do určité míry obává, zřejmě definitivně rozptýlilo. (3.3.2025)