Aktualizace Státní energetické koncepce se blíží do finále

Dlouho očekávaná aktualizace Státní energetické koncepce je na světě. MPO ji předložilo do mezirezortního řízení. Staví především na jádru a obnovitelných zdrojích. Jakou roli má hrát teplárenství? I to bude jedním z témat mezinárodní konference Dny teplárenství a energetiky, která se koná koncem dubna v Olomouci.

Hlavním bodem a také důvodem k aktualizaci Státní energetické koncepce je snižování emisí skleníkových plynů. V roce 2030 by je Česká republika mohla snížit až o 63 procent oproti roku 1990, v roce 2050 je v plánu téměř klimatická neutralita. Důležitější než tento úkol je však zajistit dodávky energií pro občany, obce a firmy České republiky při současném plnění klimatických závazků a dekarbonizaci energetiky.

Návrh koncepce také potvrzuje záměr postupně snižovat využívání uhlí, zejména pak v souvislosti s výrobou elektřiny a tepla. Po roce 2033 by se spotřeba uhlí v České republice měla omezit pouze na neenergetické využití.

„Teplárenství počítá s ukončením využívání uhlí do roku 2030. Problém je, že jeho těžba se může přestat vyplácet už podstatně dříve. Státní energetická koncepce tento závažný problém ani nezmiňuje, natož aby obsahovala nějaký návrh jeho řešení,“ upozorňuje ředitel TS ČR Martin Hájek a pokračuje: „Vláda zatím nerozhodla, kolik bloků jaderných elektráren se má stavět, jednání s Evropskou komisí o klimaticko-energetických cílech České republiky do roku 2030 nejsou uzavřená. Bylo by určitě rozumné s aktualizací koncepce tolik nechvátat a soustředit se spíš na obsah Národního klimaticko-energetického plánu, který budeme muset plnit.“

Koncepce počítá s razantním rozvojem OZE, jež by měly do roku 2050 pokrýt 36 až 44 procent z celkově vyrobené energie. Dále predikuje přechodnou zvýšenou spotřebou plynu, který by měl sloužit jako tranzitní palivo do té doby, než bude vybudována dostatečná kapacita v OZE a jádru. V delším časovém horizontu pak návrh plánuje postupnou náhradu zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny, především biometanem a vodíkem. Jádro pak má podle strategie sloužit především jako stabilní zdroj jak při výrobě energie elektrické, tak stále více i tepelné.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu nemá, bohužel, příliš rozmyšleno, jak bude probíhat odchod od fosilních paliv v sektoru vytápění a chlazení a jaká opatření jsou k tomu potřeba. Tím nemyslím jen teplárenství, ale také například vytápění rodinných nebo bytových domů, kde se dnes topí plynem. Stát by měl vytyčit směr a dát konkrétní pravomoci obcím, aby si pak podle místních podmínek mohly zvolit nejvhodnější cestu a také ji v praxi prosadit,“ doplňuje Martin Hájek.

Dubnové Dny teplárenství a energetiky budou zajímavými tématy prošpikovány. Státní energetická koncepce nebude výjimkou. Naopak – lze předpokládat, že diskuze o státní koncepci budou v přednáškových sálech i v kuloárech rezonovat.