Jakožto zástupci evropské reálné ekonomiky, kterými jsou mikro-, malé a střední podniky (MSP) a podniky se střední kapitalizací, převážně řízené vlastníky, regionálně vázané na své sociální, kulturní, přírodní a ekonomické ekosystémy a dobře si uvědomující velkých příležitostí Evropské unie a světa, ale také sekulárních výzev a nedocenitelných potřeb, kterým čelíme v této první polovině 21. století, jsme vážně znepokojeni současnou průmyslovou politikou Evropské unie definovanou během posledních 5 let a jejím cílem platnosti na dalších 25-30 let…
EVROPSKÉ REÁLNÉ EKONOMIKY ZA REALISTICKOU PRŮMYSLOVOU POLITIKU
27. června 2023
Jakožto zástupci evropské reálné ekonomiky, kterými jsou mikro-, malé a střední podniky (MSP) a podniky se střední kapitalizací, převážně řízené vlastníky, regionálně vázané na své sociální, kulturní, přírodní a ekonomické ekosystémy a dobře si uvědomující velkých příležitostí Evropské unie a světa, ale také sekulárních výzev a nedocenitelných potřeb, kterým čelíme v této první polovině 21. století, jsme vážně znepokojeni současnou průmyslovou politikou Evropské unie definovanou během posledních 5 let a jejím cílem platnosti na dalších 25-30 let.
Tato průmyslová politika – pro naše vzájemné porozumění – trpí minimálně 4 hlavními problematickými aspekty:
1. Iluze tvůrců evropské politiky, že vyřešení největší výzvy, globální změny klimatu, by mohla provést samotná Evropa, zejména samotný evropský průmysl, jakožto údajně hlavní odpovědný subjekt a vykonavatel politických strategií;
2. Ale na druhou stranu, že tuto strategii a cestu k tomuto důležitému cíli určí stát / instituce EU samy, místo aby se soustředily na definici vyjednaných cílů a záměrů a nechaly na firmách a trhu, aby nalezly nejvhodnější a nejúčinnější řešení;
3. Stanovování přísných časových rámců a termínů, zvyšování zákazů a vyvíjení obrovského tlaku na naši společnost, která se skládá z jednotlivců, společností, rodin a komunit;
4. A vnucování prostředků k dosažení požadovaných výsledků určitých technologií a procesů, zákonné vyloučení jiných ekonomických hráčů z trhu, znemožnění vzniku nepředvídaných inovací, a tím omezení budoucích příležitostí.
To aktuálně vede k:
- Významně k vyšším výrobním nákladům, jmenovitě za energie a suroviny, vyvolávajícím inflaci;
- Zvyšování naší závislosti na jiných zemích a zpřísnění mezinárodní konkurence;
- Vyžadování vícenásobných, převratných a rychlých změn technologií, produktů, obchodních modelů, dodávek a dovedností zkušené, ale stále méně dostupné pracovní síly;
- Zvyšování obrovské potřeby investic a tím i kapitálu, což způsobuje další inflaci, větší soukromý dluh, měnící se vlastnické struktury soustřeďující majetek do méně rukou a tlak také na suverénní dluh členských států, který společnosti musejí splácet vyššími daněmi;
- Výsledkem je nespočet firemních krizí, a tím i kariérní a biografické krize, které nutí jednotlivce a jejich rodiny změnit své životy, dovednosti, domovy a zaměstnání, bez ohledu na to, zda jsou podnikateli nebo zaměstnanci, v rychle se měnících a vysoce náročných kontextech;
- A následně snížení pravděpodobnosti, že nezbytná změna bude společensky přijata.
Jako představitelé kulatého stolu evropské reálné ekonomiky a jejích organizací zastupujeme nejproduktivnější oblasti 10 nejprůmyslovějších členských států Evropské unie, jako je Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Polsko, Rakousko, Česká republika, Dánsko, Portugalsko a Estonsko, které tvoří téměř 350 milionů neboli 80 % občanů EU a v našem případě mluvíme o 1,5 milionu MSP a společností se střední kapitalizací, které zaměstnávají více než 15 milionů evropských občanů a produkují zhruba 20 % evropského HDP,
VYZÝVÁME
instituce Evropské unie, členské státy EU, všechna evropská politická uskupení, evropský byznys a evropskou občanskou společnost
Podnikněte vše, abyste dosáhli zelené, digitální a konkurenceschopné transformace evropského průmyslu s realistickými cíli a časovými rámci i technologickou otevřeností!
V detailu požadujeme:
1. Znovu zavést zásadu „mysli nejprve v malém“ v procesech tvorby právních předpisů EU a jednotlivých členských států tím, že do formulace a přeorientování strategie zapojíme především evropskou reálnou ekonomiku, tj. malé a střední podniky s pravidelnými schůzkami se zpětnou vazbou na vnitrostátní a na evropské úrovni o současném hospodářském vývoji, přičemž zástupci této skutečné ekonomiky se zaměřují na zelenou, digitální a konkurenceschopnou transformaci a využívají aktualizované, relevantní a transparentní údaje o životním prostředí jako základ pro rozhodování;
2. Soustředit veškerou relevantní legislativu do “zkušební banky” a v případě potřeby ji upravit, integrovat nebo přizpůsobit schůdnějším cílům, termínům – zejména nyní po pandemii COVID-19 a během ruské války na Ukrajině – a rozměrům, které jsou lépe dosažitelné evropskou reálnou ekonomikou, tj. společnostmi MSP, se spravedlivějšími mzdami a výhodami, nižšími náklady a vyššími přínosy;
3. Vyhlásit robustní moratorium na nové povinnosti týkající se podávání zpráv, dodržování předpisů a dokumentace pro společnosti v nových evropských zákonech, které nepřímo nebo přímo ovlivňují MSP, aby měly společnosti dostatek času jednat a přizpůsobit se: reporty – jako ty, které se vyžadují pro CSRD, platné Diligence & Taxonomy atd. – samy o sobě neučiní ekonomiku udržitelnější, ale bude toho dosaženo pouze díky úspěšným a konkurenceschopným obchodním modelům;
4. Stanovit schvalovací postupy snazší a rychlejší, s větší následnou péčí a méně povinnostmi předběžné péče: nedávné mimořádné události vyžadovaly rychlou akci, a to ukázalo, že můžeme postupovat mnohem rychleji, pokud chceme;
5. Definovat jasněji cíle „ CO2 stopy“ prostřednictvím transparentního ověřování údajů o emisích CO2 na úrovni EU, ale technologické volby a procesy směřující ke klimatické neutralitě ponechat na trhu a společnostech, aby zajistily nejúčinnější a nejkonkurenceschopnější řešení – potřebujeme technologickou otevřenost;
6. Snížit byrokratickou zátěž pomocí zásady „pouze jednou“ pro povolování vstupu výrobků na evropský jednotný trh: to, co bylo schváleno a povoleno v jedné zemi, musí být automaticky a bez dalších testů a dokumentace schváleno v celé EU, stejně jako konečně poskytovat lepší výsledky ke snižování administrativní zátěže využitím principu „one-ine-one-out (two out), tedy za každou novou povinnost zrušit jinou (lépe dvě)“ tj. zásady pro nové právní předpisy nahrazující staré;
7. Využít plný potenciál digitálních technologií, včetně umělé inteligence, ke zjednodušení byrokracie všude, kde je to možné – vláda musí pokračovat a prokázat svou připravenost na změnu;
8. Vzít v úvahu kapacity pracovní síly, pokud jde o dostupnost kvalifikovaných pracovníků a jejich schopnost rekvalifikace a vzdělávání v lidsky přiměřeném čase a s naší zásadou: Nechceme propouštět zaměstnance, potřebujeme jim více pomoci se přizpůsobit novým výzvám – ale to vyžaduje čas a také inovativní změny firemní kultury;
9. Podpořit přenos ekologických inovací do evropské reálné ekonomiky, přičemž středobodem evropské inovační politiky jsou malé a střední podniky (MSP), a to formou nabídky praktické odborné podpory alespoň 1 milionu malých a středních podniků s cílem vytvořit 1 milion osvědčených postupů po celé Evropě, která ukazuje proveditelnost změny obchodních modelů, produktů a služeb směrem k oběhovému, digitálnímu a udržitelnému hospodářství. Toho lze dosáhnout pouze s 10 % současných fondů Horizon Europe, programy R&D, tedy výzkumu a vývoje Evropské unie, tj. 10 miliard eur;
10. Výrazně snížit daně společností na úrovni členských států a odměňovat cíleně ty špičkové, např. všechny společnosti, které používají a vyrábějí zelenou energii, recyklují produkty, zavádějí oběhové a CO2 neutrální procesy, investují do rekvalifikace a zvyšování kvalifikace, zlepšují firemní kulturu a přímo školí zaměstnance ve firmách, investují do energetické účinnosti a úspor, zelených inovací. (9.2.2024)