Evropská komise (7.3.) každoroční analýzu hospodářské a sociální situace v členských státech. Její součástí je hodnocení pokroku, jehož členské státy dosáhly při plnění doporučení vydaných pro jednotlivé země, a posuzují se v ní i možné případy nerovnováhy. Makroekonomická situace České republiky je příznivá, česká ekonomika je již téměř na 90 % průměru EU. Rizikovým faktorem se stává nedostatek pracovníků a rychlý růst cen nemovitostí.
Shrnutí pro Českou republiku
Komise zveřejnila Zprávu o České republice 2018, která poskytuje komplexní analýzu české ekonomiky a hodnotí potřebu reforem v jednotlivých sektorech. Zpráva o ČR poslouží jako podklad pro formulaci doporučení Evropské komise České republice 2017, jejichž zveřejnění se očekává v květnu 2018.
-
Makroekonomická situace je příznivá. Díky rychlému růstu v posledních letech se česká ekonomika výrazně přiblížila k průměru EU – HDP na obyvatele nyní dosahuje téměř 90 % průměru EU (tedy nad úrovní Řecka či Portugalska). Omezením pro budoucí růst se ovšem stává nedostatek pracovních sil.
-
Česká ekonomika nevykazuje žádné nerovnováhy, avšak jistým rizikovým faktorem se stává rychlý růst cen nemovitostí.
-
V oblasti trhu práce a sociální oblasti patří česká ekonomika také k premiantům. Míra příjmové nerovnosti a míra chudoby jsou mezi nejnižšími v celé EU, míra nezaměstnanosti je vůbec nejnižší. Problémem je nízká zaměstnanost matek s malými dětmi.
-
Za hlavní ekonomické problémy České republiky zpráva označuje narůstající složitost daňového systému, rizika ve financování penzijního systému, rychlý růst cen nemovitostí, administrativní a regulatorní překážky pro investice, zadávání veřejných zakázek, nedostatečné zapojení některých skupin na trh práce (matky s dětmi, nízkokvalifikovaní pracovníci a lidé s handicapem), nízkou atraktivitu učitelské profese, neefektivity v podpoře vědy a výzkumu a zpoždění v rozvoji e-governmentu.
Odolnost ekonomik a společností EU
Evropské hospodářství významně roste a pozitivní hospodářský výhled se projevuje v lepších podmínkách na trhu práce a příznivější sociální situaci. To je odrazem reforem, které členské státy v posledních letech uskutečnily, a zároveň příležitost dále posílit odolnost ekonomik a společností EU. Hospodářské oživení nicméně nepřináší stejný užitek všem členům společnosti a v některých členských státech brzdí růst a konvergenci strukturální nedostatky. To je důvod, proč by země EU měly tohoto trendu využít k dalšímu posílení základů svých ekonomik.
27 zpráv o jednotlivých zemích (pro všechny členské státy kromě Řecka, na něž se vztahuje program podpory stability) obsahuje roční analýzu hospodářské a sociální situace v členských státech, kterou vypracovaly útvary Komise. Zprávy se také zabývají tím, čeho členské státy při plnění doporučení vydaných pro jednotlivé země za uplynulé roky dosáhly. Tato analýza vychází z intenzivního dialogu, který v rámci evropského semestru pro koordinaci politik probíhal na technické a politické úrovni s členskými státy, ale i se zúčastněnými stranami na všech úrovních.
U 12 členských států, jež byly v listopadu loňského roku vybrány pro hloubkový přezkum, zahrnují tyto zprávy hodnocení možných případů makroekonomické nerovnováhy a balíček obsahuje aktualizovanou klasifikaci zemí, na něž se vztahuje tzv. postup při makroekonomické nerovnováze.
Zprávy poprvé kladou zvláštní důraz na začleňování priorit evropského pilíře sociálních práv, jenž byl vyhlášen v listopadu 2017. Na významu letos získává analýza dovedností, problémů a fungování záchranných sociálních sítí na úrovni jednotlivých zemí. Údaje ze srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů se používají rovněž ke sledování výsledků v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti.
Letošní zimní balíček evropského semestru 2018 navazuje na listopadovou roční analýzu růstu na rok 2018 a na doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny, jež stanovily pro nadcházející rok priority na evropské úrovni. Pozornost se nyní přesouvá na vnitrostátní rozměr evropského semestru, a členské státy tak získávají základ pro vypracování svých ročních vnitrostátních programů do poloviny dubna. Ty budou společně se zprávami o jednotlivých zemích tvořit základ pro návrhy Komise týkající se příštího kola doporučení pro jednotlivé země, které proběhne v květnu.
Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis, odpovědný za euro a sociální dialog, jakož i za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k tomu uvedl: „Silné ekonomiky se zabývají svými nedostatky i v dobrých časech. Nyní, když ekonomika Evropy roste nejrychleji za uplynulých deset let, by právě to měla být naše společná strategie jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých států.“
Komisař Pierre Moscovici, který je odpovědný za hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla, prohlásil: „Jedenáct zemí EU se stále potýká s makroekonomickou nerovnováhou, což je činí zranitelnými v případě krizí. Evropská komise dnes konstatuje, že tato nerovnováha je v současnosti díky probíhajícím reformám a oživení ekonomiky napravována, což přispívá k tomu, aby byla Evropa silnější. To jsou vskutku dobré zprávy. Počet zemí, které jsou předmětem tohoto postupu, od doby krize klesá. Dnes můžeme Bulharsko, Francii, Portugalsko a Slovinsko na základě dosaženého pokroku zařadit do jiné kategorie. Ve všech zemích je ovšem třeba vyvinout další úsilí. Pro miliony Evropanů představuje život neustálý zápas. To je důvodem, proč se všechny vlády musí ještě více zasazovat o odstraňování nerovnosti, nezaměstnanosti a nejistých pracovních podmínek.“
Marianne Thyssenová, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu, zdůraznila: „Vyhlášením evropského pilíře sociálních práv se nám na přední místa naší agendy podařilo zařadit investice do dovedností, snižování nerovností, sociální spravedlnost a růst podporující začlenění. Nyní musíme sledovat, jak členské státy tyto zásady a práva obsažené v pilíři realizují v praxi.“
Pokrok při plnění doporučení pro jednotlivé země
Zprávy o jednotlivých zemích každoročně hodnotí, jak si členské státy poradily při řešení svých hlavních hospodářských a sociálních problémů a při provádění předchozích doporučení pro jednotlivé země. Během uplynulých let dosáhly členské státy u více než dvou třetin doporučení alespoň „určitého pokroku“.
Některé klíčové oblasti prošly důkladnými reformami. Od počátků evropského semestru v roce 2011 dosáhly členské státy největšího pokroku v oblasti finančních služeb a fiskální politiky, jakož i fiskálního řízení. Významného pokroku bylo dosaženo zlepšením přístupu k financování a v oblasti právních předpisů na ochranu zaměstnanosti a rámců pro pracovní smlouvy. Ve zprávách o jednotlivých zemích jsou uvedeny politické iniciativy pro všechny členské státy.
Komise rovněž přijala pracovní program na rok 2018 pro program na podporu strukturálních reforem. Ten bude členským státům pomáhat při provádění zejména takových reforem, jež jsou v doporučeních pro jednotlivé země uvedeny jako prioritní.
V roce 2018 dostane podporu více než 140 projektů v 24 členských státech.
Řešení případů makroekonomické nerovnováhy
V listopadu loňského roku zahájila Komise u 12 členských států hloubkový přezkum, jenž měl analyzovat, zda se potýkají s makroekonomickými nerovnováhami, a posoudit jejich závažnost. U 12 členských států, které letos prošly hloubkovým přezkumem, byla zjištěna nerovnováha nebo nadměrná nerovnováha v loňském roce. Komise nyní dospěla k závěru, že 11 z 12 analyzovaných členských států se potýká buď s nerovnováhou (8), nebo s nadměrnou nerovnováhou (3). Výsledky hloubkových přezkumů vypadají takto:
-
Chorvatsko, Kypr a Itálie se potýkají s případy nadměrné ekonomické nerovnováhy.
-
Případy ekonomické nerovnováhy byly zjištěny u Bulharska, Francie, Německa, Irska, Nizozemska, Portugalska, Španělska a Švédska. V Bulharsku, ve Francii a Portugalsku došlo ke zlepšení situace, neboť zde již nepřetrvává nadměrná nerovnováha zjištěná v loňském roce.
-
Slovinsko již problémy s ekonomickou nerovnováhou nemá.