Česká ekonomika pokračovala navzdory oslabení zahraničních trhů a rostoucí nejistotě vnějšího prostředí v solidním růstu. Vyplývá to z aktuálně vydané čtvrtletní zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) „Analýza vývoje ekonomiky ČR – říjen 2019“. Hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí 2019 meziročně vzrostl o 2,8 % a udržel si tak tempo předchozího čtvrtletí.
„Rychlý růst spotřeby svědčí o stále pozitivní náladě spotřebitelů, podporované dynamickým vývojem příjmů a rekordní mírou ekonomické aktivity,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Nově k růstu HDP přispěl i čistý vývoz, zatímco neutrální vliv tvorby hrubého kapitálu byl poznamenán slabší investiční aktivitou. Z hlediska věcné struktury se méně investovalo do dopravních prostředků a rovněž do ICT a ostatních strojů a zařízení. Tento vývoj může být odrazem jisté nasycenosti následující po investičním boomu, nabízí se však i méně příznivé vysvětlení, že firmy odkládají investice kvůli očekávanému utlumení výroby vlivem ochlazení globálního růstu.
Hospodářský růst byl doprovázen zrychleným vývojem produktivity práce. Růst souhrnné produktivity práce již nebyl zajištěn větším počtem odpracovaných hodin, jako tomu bylo po dobu předešlého roku, ale vyšší efektivitou vynaložené práce. Nicméně pro zlepšení pozice domácí ekonomiky v úrovni produktivity vůči vyspělé Evropě existuje ještě značný prostor. V roce 2018 dosáhla souhrnná produktivita práce v ČR 83 % průměru EU a produktivita přepočtená na odpracované hodiny jen 76 % průměru EU28.
Významným prvkem růstu produktivity práce jsou rostoucí inovace v oblasti moderních technologií. Například tuzemské podniky, které využívají roboty, dosáhly v roce 2017 téměř dvojnásobně vyšší produktivity práce oproti firmám, které roboty nevyužívají.
Rostoucí mzdy z titulu přetrvávající napjatosti na trhu práce a vyšší ceny dalších vstupů patří spolu se slábnoucí zahraniční poptávkou k hlavním bariérám dalšího růstu. Růst průmyslové produkce se v polovině roku 2019 téměř zastavil, stejně tak jako růst nových zahraničních zakázek. Ačkoli index nákupních manažerů (PMI) v průmyslu v srpnu zastavil svůj dlouhodobý pokles, stále se nachází blízko své nejnižší hodnoty za posledních 10 let a signalizuje pokles průmyslové aktivity v dalších měsících. Hlavním rizikem je přicházející recese v německém zpracujícím průmyslu, především vlivem obav z „tvrdého“ brexitu a klesající poptávky z Číny.
Predikce MPO očekávaného růstu HDP v letošním roce zůstala prakticky nezměněna na 2,5 %. Tuzemský hospodářský růst bude pravděpodobně nadále stát na službách, poháněných zejména rostoucí kupní silou obyvatel. Mírné zvolnění ve zbytku roku pak vychází z předpokladu, že domácí ekonomika nezůstane vůči útlumu globálního obchodu, potažmo hrozící německé recesi, zcela imunní. Z analýzy přinášíme její úvodní shrnutí. Celá je ke stažení na webu MPO.
Analýza vývoje ekonomiky ČR - shrnutí
Česká ekonomika pokračuje v solidním růstu. Hrubý domácí produkt vzrostl ve 2. čtvrtletí 2019 meziročně o 2,8 % a udržel si tak tempo předchozího čtvrtletí. Příznivého vývoje bylo dosaženo přes oslabení zahraničních trhů a rostoucí nejistoty vnějšího prostředí. Na výdajové straně ekonomiky byla hlavním prorůstovým faktorem konečná spotřeba, což svědčí o stále pozitivní náladě spotřebitelů, podporované rychlým růstem příjmů a rekordní mírou ekonomické aktivity. Nově k růstu HDP přispěl i čistý vývoz, zatímco neutrální vliv tvorby hrubého kapitálu byl poznamenán slabší investiční aktivitou.
Z hlediska věcné struktury se méně investovalo do dopravních prostředků a rovněž do ICT a ostatních strojů a zařízení, tedy do aktiv, kterými se firmy zpravidla snaží řešit napjatost v pracovních kapacitách. Růst těchto investičních výdajů kulminoval v 1. čtvrtletí minulého roku, kdy dosáhl dvouciferné hodnoty, od té doby zpomaloval, a v letošním 2. čtvrtletí přešel dokonce do meziročního poklesu. Tento vývoj může být odrazem jisté nasycenosti následující po investičním boomu, nabízí se však i méně příznivé vysvětlení, že firmy odkládají investice kvůli očekávanému utlumení výroby vlivem ochlazení globálního růstu. Do jaké míry byla investiční aktivita poznamenána vývojem ziskovosti podnikatelské sféry, bude možno posoudit až po publikování sektorových účtů.
Na straně zdrojů plní od počátku roku 2018 roli hlavního tahouna služby. K růstu hrubé přidané hodnoty již tradičně nejvíce přispívá skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, dále pak odvětví informačních činností. Služby v pozici lídra ekonomiky vystřídaly průmysl, který v trendu pomalejších růstových temp pokračoval i v letošním 2. čtvrtletí, kdy posílil pouze o 1,2 %. Nic přitom nenaznačuje, že by se situace měla v nejbližším období změnit. Eskalující obchodní napětí ve světě a hrozba divokého brexitu těžce dopadají přede-vším na německý průmysl, který je citlivý na změny v globálním obchodu. A je pravděpodobné, že slabá čísla německého průmyslu se začnou více projevovat i na výsledcích tuzemských firem, které často fungují v pozici subdodavatele. Další odvětví, stavebnictví, po oživení v minulém roce, dosahuje i letos slušné dynamiky.
Hospodářský růst byl ve 2. čtvrtletí doprovázen zrychleným vývojem produktivity práce. Souhrnná produktivita práce, vyjádřená hrubou přidanou hodnotou na pracovníka, vzrostla o 2 %, a přerušila tak období pěti kvartálů pomalého tempa jejího růstu. Totéž platí o produktivitě práce na odpracovanou hodinu, jejíž dynamika ve sledovaném kvartálu zrychlila dokonce na 2,6 %. Tento výsledek současně znamená, že růst souhrnné produktivity práce již nebyl zajištěn větším počtem odpracovaných hodin, jako tomu bylo po dobu celého roku, ale vyšší efektivitou vynaložené práce. Nicméně pro zlepšení pozice domácí ekonomiky v úrovni produktivity vůči vyspělé Evropě existuje ještě značný prostor. V roce 2018 dosáhla souhrnná produktivita práce v České republice 83 % průměru Evropské unie, a produktivita přepočtená na odpracované hodiny pouze 76 % průměru EU28.
Významným prvkem růstu produktivity práce jsou rostoucí inovace v oblasti moderních technologií (blíže viz BOX I: Dopad moderních technologií na produktivitu tuzemských firem). Z analýzy vyplývá, že tuzemské pod-niky, které využívají roboty, dosáhly v roce 2017 téměř dvojnásobně vyšší produktivity práce oproti firmám, které roboty nevyužívají.
Bariérou rychlejší expanze ekonomiky zůstává napjatá situace na trhu práce. Celková zaměstnanost ve 2. čtvrtletí mírně vzrostla, nicméně vysoká nabídka volných pracovních míst překonává již po více než rok počet nezaměstnaných. Meziroční růst zaměstnanosti se projevil zejména v terciálním sektoru služeb, nejvíce v sekci zdravotní a sociální péče. Počet pracujících se zvyšoval i v dopravě a skladování a v sekci ubytování, stravování a pohostinství. Obecná míra nezaměstnanosti klesla na 1,9 % a je nadále v rámci zemí EU nejnižší.
Růst mezd pokračoval rychlým trendem, průměrná hrubá měsíční mzda stoupla meziročně o 7,2 %, na rekordních 34 105 Kč. Na tuto úroveň však dosáhne pouze zhruba 1/3 zaměstnanců. Nejvyšší mzdový nárůst proběhl v sekcích, kde stát zvyšoval mzdové tarify, zejména ve vzdělání, a dále ve zdravotní a sociální péči. V dominantním zpracovatelském průmyslu rostly mzdy pomaleji než v průměru za celou ekonomiku, protože firmy jsou opatrnější v situaci narůstajících nejistot.
Vlivem rychlé mzdové dynamiky přetrvávaly v ekonomice silné domácí cenové tlaky. Zásadní vliv na růst spotřebitelské inflace o 2,8 % ve 2. čtvrtletí měly ceny v sektoru bydlení, a to jak ceny bytů, tak i nájmy; přidaly rovněž ceny elektřiny, zemního plynu, vodného a stočného, tepla a teplé vody. Inflaci významně podpořily také potraviny, které podražily vlivem výrazně vyšších cen zemědělských výrobců. Špatná loňská úroda pramenící z nepříznivého počasí snižuje nabídku zemědělských producentů a lze předpokládat, že ovlivní ceny i v dalších měsících. Proto očekáváme, že inflace se bude pohybovat nad dvěma procenty i ve zbytku letošního roku, což vytváří prostor pro zvýšení úrokových sazeb.
Rostoucí mzdy a ceny dalších vstupů patří spolu se slábnoucí zahraniční poptávkou k hlavním bariérám dalšího růstu průmyslu. Růst průmyslové produkce se v polovině roku 2019 téměř zastavil, stejně tak jako růst nových zahraničních zakázek. Ačkoli index nákupních manažerů (PMI) v průmyslu v srpnu zastavil svůj dlouhodobý pokles, stále se nachází blízko své nejnižší hodnoty za posledních 10 let a signalizuje pokles průmyslové aktivity v dalších měsících. Hlavním rizikem je přicházející recese v německém zpracujícím průmyslu především vlivem obav z „tvrdého“ brexitu a klesající poptávky z Číny.
Vývoj zahraničního obchodu celkově korespondoval s příznivým vývojem tuzemské ekonomiky, navzdory horším podmínkám v evropském zpracovatelském průmyslu a mezinárodním obchodě. Vývoz zboží rostl meziročně rychleji než jeho dovoz a přebytek obchodní bilance se zvýšil. Diverzifikace vývozu a komoditní struktura zahraničního obchodu zůstaly nadále bez velkých změn. Největší objem českého vývozu a dovozu je tradičně realizován v rámci zemí Evropské unie, kam směřovalo 84 % celkového domácího vývozu a ze kterých přiteklo 64 % dovozu. Z hlediska komodit jsou tradičně hlavní položkou stroje a dopravní prostředky, v níž předstih růstu vývozu nad dovozem dominoval, takže obchod této skupiny vytvořil nejvyšší přebytek obchodní bilance s největším meziročním růstem.
Za 1. pololetí vzrostla česká ekonomika meziročně o 2,7 %, což v zásadě koresponduje s odhadem celoročního tempa zhruba o 2,5 %. Hospodářský růst bude pravděpodobně nadále stát na službách, poháněných zejména rostoucí kupní silou obyvatel. Mírné zvolnění ve zbytku roku pak vychází z předpokladu, že domácí ekonomika nezůstane vůči útlumu globálního obchodu, potažmo hrozící německé recesi, zcela imunní. Nejistoty vnějšího prostředí tak představují hlavní riziko dalšího vývoje, což je patrné také ze zhoršeného sentimentu, jak domácích, tak i zahraničních ekonomických subjektů. (18.10.2019)
