Premiér Andrej Babiš jednal od pátku 17. července 2020 do úterý 21. července 2020 na mimořádném summitu Evropské rady o víceletém finančním rámci a plánu na podporu oživení po pandemii koronaviru. Lídři členských států Evropské unie nakonec nalezli shodu nad kompromisním návrhem až po čtyřech dnech velmi intenzivních jednání.
Předseda vlády se v Bruselu osobně setkal s lídry Evropské unie na mimořádném summitu, věnovaném plánu na podporu oživení a víceletému finančnímu rámci na období 2021–2027. Čtyři dny trvající jednání navazovalo na videokonferenci členů Evropské rady z 19. června 2020, během níž proběhla první výměna názorů lídrů k návrhu Evropské komise. V průběhu summitu došlo k několika úpravám původního návrhu Charlese Michela z 10. července 2020. Jeho celkový objem však zůstává ve výši 1 824 miliard eur, z toho 1 074 miliard eur představuje víceletý finanční rámec a 750 miliard eur plán na podporu oživení v reakci na krizi covid-19.
„My jsme sem původně dorazili – lídři Evropy, Evropská rada – na dva dny. Na pátek a sobotu. Jednání se protáhla až do úterý ráno. Jsem velice rád, že jsme se domluvili. Byl to skutečně velký maraton,“ řekl Andrej Babiš.
Přijatý návrh víceletého finančního rámce a plánu na podporu oživení je pro Českou republiku velmi dobrým kompromisem. Pro období 2021–2027 se podařilo vyjednat dodatečné finanční prostředky v kohezní politice ve výši jedné a půl miliardy eur, což představuje navýšení tzv. záchranné sítě, o které Česká republika usilovala. Ve srovnání s původním návrhem Evropské komise z konce letošního května získá vyšší alokaci také v rámci plánu na podporu oživení ekonomiky.
„Od samého začátku jsme chtěli dosáhnout spravedlivých podmínek pro všechny členské státy Evropské unie. Země jako Itálie, Španělsko, Portugalsko mají velké ekonomické problémy. Jsou to země, kam vyvážíme, máme zájem, aby tyto země fungovaly, aby tu krizi přežily, aby to ustály. Samozřejmě to je ta evropská solidarita. Na období 2021 až 2027 budeme pracovat s rozpočtem celkem 1 824 miliard eur,“ uvedl český premiér.
K dalším pozitivům dohodnutého balíčku patří odstranění navýšení dlouhodobého rozpočtu o 11 miliard eur, a tak nebude nutné schvalovat změny do konce letošního roku. Dále dochází také k úpravám některých programů, které Česká republika dlouhodobě kritizovala, například InvestEU nebo nový program na podporu solventnosti. Jako jediné zemi se České republice podařilo navýšit možnost převodů mezi fondy až do výše 25 %, což pomůže optimálně čerpat prostředky zejména na investiční priority.
„Pro nás je hlavně důležité, abychom ty peníze, které dostáváme z Evropské unie, mohli použít na to, co potřebujeme, na naše investice. Aby to nebyly ty měkké programy, aby to byly peníze, které se skutečně dají dohledat, které vidíme v našem každodenním životě,“ konstatoval předseda vlády.
Mimořádný summit se zařadil mezi historicky nejdelší zasedání představitelů členských států EU, když jen o pár desítek minut nepřekonal dosud rekordní summit v Nice, jenž se konal v prosinci 2000. Jednání blokoval především spor o celkový objem plánu obnovy a jeho rozdělení mezi granty a půjčky, kompromis se obtížně hledal také v otázce správy klíčového nástroje plánu obnovy a zásadní diskuze se vedla o kondicionalitě v oblasti právního státu. (21.7.2020)
