Kardiovaskulární onemocnění, která postihují oběhový systém srdce a krevní cévy, jsou hlavní příčinou úmrtí v EU. V roce 2020 byly nemoci oběhového systému odpovědné za 1,7 milionu úmrtí, což odpovídá 32,7 % všech úmrtí v EU.
Jedním z nejběžnějších léčebných postupů souvisejících s kardiovaskulárními chorobami je transluminální koronární angioplastika, nechirurgický a minimálně invazivní postup používaný k léčbě zablokovaných nebo zúžených koronárních tepen (hlavních krevních cév zásobujících srdce).
V roce 2021 bylo ve 25 zemích EU, pro které jsou k dispozici údaje, provedeno 1,1 milionu transluminálních koronárních angioplastik. Chorvatsko vykázalo v tomto roce nejvyšší poměr angioplastických zákroků s 553 zákroky na 100 000 obyvatel. Na druhém místě se umístilo Německo s 390, následované Lotyšskem (328), Rakouskem (324) a Bulharskem (303).
Tento postup byl nejméně obvyklý v Portugalsku, kde byl proveden 100krát na 100 000 obyvatel. Relativně nízké poměry byly zaznamenány také v Lucembursku (113), Rumunsku (115), Španělsku (124) a Irsku (154).
Ve všech zemích EU byly angioplastiky používány k léčbě kardiovaskulárních onemocnění častěji než bypassy, přičemž 24 zemí EU s dostupnými údaji uvádí v průměru o 204 více angioplastik než bypassů. Slovensko nemá k dispozici údaje o angioplastikách, ale přesto provedlo v roce 2021 méně bypassů než v roce 2016: 36 na 100 000 lidí oproti 55.
Téměř dvě třetiny (16) z 25 zemí EU, pro které jsou k dispozici údaje, uvedly mezi lety 2016 a 2021 nárůst v poměru angioplastických zákroků. Nejvyšší nárůst v roce 2021 ve srovnání s rokem 2016 zaznamenalo Chorvatsko, kde na 100 zákroků přibylo 199 zákroků na 100 000 lidí (celkem 354 procedur). Podstatný nárůst zaznamenaly také Kypr a Bulharsko s +130 a +112 procedurami v roce 2021 (266 a 304).
Naopak téměř třetina zemí EU zaznamenala pokles angioplastik. Největší pokles (-31) mezi lety 2016 a 2021 zaznamenalo Lucembursko (113), následované Maďarskem (-29) a Dánskem (-28). (25.10.2023)
