Apple iPhone 12 a překročení limitu SAR, co z toho plyne?

Dne 12. září 2023 a ve dnech následujících proběhla médii napříč Evropu zpráva, že francouzský regulátor zakázal prodej Apple iPhone 12 kvůli zjištěnému překročení expozičního limitu, který je ochranou proti účinkům radiofrekvenčního elektromagnetického pole generovaného mobilním telefonem. Francouzský regulátor tak učinil na základě měření akreditované laboratoře, která zjistila, že ve specifické situaci generuje Apple iPhone 12 měrný absorbovaný výkon (SAR) v blízké tkáni o hodnotě 5,74 W/kg, ačkoli expoziční limit připouští hodnotu pouze 4 W/kg.

Tento text stručně vysvětluje formou možných otázek a odpovědí některé okolnosti tohoto zjištění.

1) Kde se vzaly expoziční limity SAR? Jsou jejich hodnoty dostatečné pro ochranu zdraví?

Vliv elektromagnetického pole na zdraví člověka se intenzivně zkoumá přibližně od druhé světové války. Postupným výzkumem byla odhalena řada možností, jak elektromagnetické pole může interagovat se živými organismy. To vedlo k identifikaci veličin a jejich hodnot, které mohou být použity jako limity expozice chránící zdraví. Jednou takovou veličinou je výše uvedený SAR, který je používán pro ochranu zdraví před elektromagnetickým polem radiových frekvencí (dnes využívaných především pro mobilní komunikaci). Za ony desítky let výzkumu se probralo obrovské množství možností, od krátkodobých po dlouhodobé účinky, včetně karcinogenity a genotoxicity.

Expoziční limity, které jsou používány dnes, byly stanoveny přibližně v roce 1990, a to mezinárodní komisí ICNIRP, která byla k tomu pověřena Světovou zdravotnickou organizací. Obdobné limity byly nezávisle navrženy i Americkou organizací IEEE.

V současné době neexistuje podezření, že by expozice významně nepřekračující expoziční limit mohla vést ke zdravotním účinkům. Máme za sebou dekády výzkumu a na něm jsou založeny expoziční limity. Jistě nevíme všechno (jedná se o problematiku přírodních věd, které neumí předpovědět budoucnost), ale pravděpodobnost, že věda přehlédla něco významného, je malá.

Expoziční limity v oblasti radiových frekvencí jsou spojeny s hlavním interakčním mechanizmem elektromagnetického pole s živou hmotou o teplotě 37 °C, a to je ohřev. Změna teploty je jednak výhodným dozimetrickým faktorem, ale především je spojena s absolutní většinou biochemických účinků. Expoziční limit 2 W/kg (oblast hlavy a trupu) či 4 W/kg (končetiny) odpovídá ohřevu tkáně v řádech desetin stupně Celsia, což je méně, než přirozené kolísání tělesné teploty během dne.

2) Apple iPhone 12 v rámci měření přesáhl povolený limit o přibližně 40 %. Je to významné?

Expoziční limity implicitně obsahují obrovské bezpečnostní faktory, což znamená, že jsou nastaveny velmi konzervativně. Důvodem jsou nejistoty měření, nejistoty modelů a také velká variabilita vlastností lidské tkáně. Často jsou expoziční limity položeny řádově níže, než by byla expozice ohrožující zdraví.

Pozorování zdravotních účinků při takto nízkém překročení nelze očekávat. Nález francouzského regulátora nelze interpretovat jako přímé ohrožení zdraví. Je jej třeba interpretovat tak, že expoziční limity jsou součástí legislativy a jejich překračování není povoleno. S ohledem na tato zjištění je také třeba poznamenat, že překročení expozičních limitů bylo nalezeno pouze v oblasti končetin (jim odpovídá expoziční limit 4 W/kg). V hlavě a trupu testy překročení neukázaly.

3) Elektromagnetické pole radiových frekvencí bylo zařazeno do kategorie 2B, takzvaných možných karcinogenů. Co to znamená v kontextu nálezu francouzského regulátora?

Neznamená to mnoho. Existuje celá řada prací, která se možné karcinogenitě elektromagnetické expozice věnuje. Souhrnné výsledky prozatím ukazují, že karcinogenní potenciál například radiofrekvenčního elektromagnetického pole je buď extrémně malý, nebo neexistující. To však stačí k zařazení do kategorie 2B, která je především výzvou k dalšímu zkoumání.

Velmi odlišný případ týkající se také elektromagnetického pole je ultrafialové záření. To je karcinogenem kategorie 1, tedy jasně prokázaným karcinogenem.

Zpracovali: Doc. Ing. Lukáš Jelínek, Ph.D. a Ing. Pavel Buchar, Ph.D.,  SZÚ (15.9.2023)