Mezirezsortní projekt chytré karantény má primárně zamezit nekontrolovanému šíření pandemie koronaviru a zároveň umožnit postupné uvolňování plošných preventivních opatření tak, abychom se co nejrychleji a nejbezpečněji mohli vrátit k běžnému životu. Unikátní projekt vzniká v rekordním čase s úsilím mnoha subjektů, civilních a státních institucí, které spolu zatím nikdy takto úzce nespolupracovaly.
Chytrá karanténa byla od samého začátku prezentována jako projekt vedený náměstkem ministerstva zdravotnictví profesorem Romanem Prymulou a řízený armádou. Proč právě armádou? Jde možná na první pohled o netradiční, ale logické řešení. Armáda je centrálně řízená, má nastavený funkční systém velení a řízení, který je prověřen v krizových situacích a dá se snadno aplikovat v koordinaci s jinými organizacemi, které jej mohou adoptovat. A o to právě jde, zavést v co nejkratší době efektivní řízení sil a distribuci materiálu. Hlavně se jedná o rychlé předávání informací mezi krajskými hygienickými stanicemi, laboratořemi, zdravotníky a hasiči.
Armáda poskytla chytré karanténě své prostory v pražské Ruzyni. Zde je zázemí pro zhruba 90členný tým centrálního řídícího týmu. Ten je složený především z vojáků, dále policistů, hasičů a také zdravotních specialistů a analytiků. Všichni společně vytváří systém, který poté, co bude plně zaveden ve všech krajích, významně zrychlí celý chod vyrozumění a uvádění lidí do karantén, jejich testování, úkolování odběrových a dezinfekčních týmů, laboratoří a distribuci zdravotních pomůcek nebo testů. Tak, aby v následujících týdnech nakažení koronavirem mohli být co nejrychleji izolováni od zdravých a společnost se mohla vrátit k běžnému životu.
Kromě nastavení systému, Armáda České republiky také poskytuje své lidi a techniku. Až tři sta vojáků je vyčleněno k posílení mobilních odběrových týmů ve všech krajích, dále krajských hygienických stanic, které pracují s maximálním nasazením už mnoho týdnů a zároveň za pochodu digitalizují své postupy. Na jejich podporu je proškoleno 150 studentů fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Dále armáda vyčlenila své chemiky s třemi dezinfekční týmy k posílení Hasičského záchranného sboru v Liberci, Olomouci a Bechyni. Chemici jsou určeni k dezinfikování terénu, větších prostor, ale také osob.
Spuštění projektu chytré karantény předcházelo pilotní testování v Jihomoravském kraji. Centrální řídící tým tak dokázal v uplynulých týdnech doladit všechny systémové nedostatky tak, aby se projekt celorepublikově spustil začátkem května.
Za 12 hodin více než 200 odebraných vzorků
V rámci chytré karantény jsou nasazeni také příslušníci 74. mechanizovaného praporu. Zdravotník (všeobecná sestra) a řidič působí při Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlínském kraji. Jejich úkolem je odběr biologického materiálu na přítomnost viru SARS CoV-2 u pacientů, kteří jsou doporučeni krajskou hygienickou stanicí nebo praktickým lékařem. Na vyžádání vyjíždějí k pacientům, kteří nejsou schopni se dostavit osobně.
Odběr se provádí stěrem z noso/orohltanu pomocí sterilní odběrové sady. Zdravotníci jsou chráněni respirátorem nebo ochrannou maskou OM90, obličejovým štítem, ochranným oděvem a dvěma páry jednorázových rukavic. Na odběrovém místě působí zpravidla dva týmy. První tvoří příslušníci 74. mechanizovaného praporu, druhý zdravotníci místní nemocnice. Během 12 hodinové směny se odebere více než 200 vzorků. O výsledku testů jsou lidé vyrozuměni formou sms od krajské hygienické stanice zpravidla do 48 hodin. Odběrovou činnost řídí Zdravotnická záchranná služba Zlín.
Podle nadrotmistra Lukáše Slejšky je práce pro chytrou karanténu extrémně náročná. „Je velice důležité pracovat asepticky, aby se odebraný materiál neznehodnotil a za přísných protiepidemických podmínek. V horkých dnech musíme často pít a zdánlivě banální procedura se stává náročnou, neboť musíme postupovat tak, abychom se nenakazili. Pravidelná výměna rukavic a postřiky dezinfekcí jsou nezbytné. Často posloucháme příběhy potenciálně nakažených. Svěřují se, že mají v rodině nemocné, kteří jsou již připojeni na ventilátor a mají strach jak o sebe, tak o své blízké. Náročné jsou také odběry u batolat a mladších dětí: často si zakrývají ústa, pláčou a nespolupracují. V těchto případech nám musí pomáhat rodiče.“ (22.4.2020)
