Být připraven. To se nedá ničím nahradit. Firmy, které si v rámci krizové přípravy vyzkoušely scénář „černé labutě“, tedy připravily se na nepředvídatelnou událost, lépe zvládly krizi způsobenou pandemií COVIDu-19, jež zatřásla trhy i vnitřní stabilitou podniků. Ale v případě pandemie je krize tak hluboká, že to stejně nestačilo. Vyplývá to z unikátního průzkumu, který ve 42 zemích uskutečnily mezi 269 řediteli nadnárodních firem a nejvyššími manažery společnost Stanton Chase, zabývající se vyhledáváním vrcholových manažerů (Executive Search), a americká burza NASDAQ.
„I firmy, které se připravovaly sebelépe na možnou krizi, které zavedly analýzu a prevenci rizik, systémy krizového řízení a které měly připravené variantní strategie pro zvládnutí krizí, potvrzují, že současná pandemie je dostala,“ potvrzuje Jozef Papp, Managing Partner pražské kanceláře Stanton Chase. „Z dnešní perspektivy manažeři považují za nedostatečné cokoliv, co předtím v rámci přípravy udělali.“
„Velmi překvapeni jsme byli tím, že scénář „černé labutě“ vedení firem před nástupem pandemie příliš nediskutovala,“ poukazuje na zajímavé zjištění Jozef Papp. Autoři výzkumu požádali respondenty, aby na škále od 1 do 4 označili, zda diskutovali, vyhodnotili a připravili se na příchod neurčité, maximálně nepravděpodobné události s dalekosáhlým dopadem (tzv. černou labuť). (1 znamenalo Vůbec jsme nediskutovali a 4 znamenalo Velmi efektivně jsme se připravili.) „Výsledný průměr 2,35 považujeme za velmi nízkou úroveň připravenosti na takovou událost, protože u přípravy na obvyklá a předvídatelná rizika dosahovalo skóre 3,35 bodu.“
Celá řada oborů a zemí kvůli krizi čelí bezprecedentní ztrátě pracovních míst, což přináší okamžité problémy s dalekosáhlým dopadem. Udržet přední manažery a odborníky je v dnešní situaci mimořádně těžké, stejně jako oživit mentalitu ve firmě: Respondenti často (33 %) uváděli, že jejich týmy postrádají kreativní a strategické myšlení. Přitom nabírání nových talentů v současné době může být účinným nástrojem do budoucna. „Najít, získat, motivovat a udržet špičkové talenty nyní může přinést nejen krátkodobou konkurenční výhodu, ale též dlouhodobý efekt, protože z těchto lidí po letech vyrostou noví lídři,“ potvrzuje Jozef Papp.
Využití technologií vede k lepší komunikaci, spolupráci a rychlejšímu rozhodování. Přitom velmi překvapivě pouze čtvrtina boardů používá digitální technologie pro komunikaci spolupráci členů vedení, nejčastěji používanými nástroji je sdílení dokumentů. Přitom existuje podle výzkumu přímá souvislost mezi implementací digitálních řešení, které usnadňují a urychlují společné rozhodování a tedy reakci na krizi. Konkrétně pouze 22 % respondentů uvedlo, že vedení firem používá nejmodernější digitální technologie (komunikace, e-governing), 50 % firem se omezuje na sdílení dokumentů a stále ještě pětina firem používá pouze email a kalendář. Dále 41 % firem, které potvrdily intenzivní používání moderních digitálních technologií, má zaveden proces krizové přípravy, zatímco z těch zaostalejších (email + kalendář) pouhých 9 procent.
„Výzkum prokázal, že více hlav víc ví a že to, co nevíme, je často důležitější než informace, která máme,“ vysvětluje Jozef Papp, Managing Partner pražské kanceláře Stanton Chase. „Jinými slovy, lépe obstála ta vedení firem, která byla složená z různorodých manažerů, ať už rozdílných věkově nebo rasově, ať již to byly muži i ženy, mladí nebo staří.“
Přesto většině boardů chybí různorodost: 14 procent boardů u velkých firem je zcela „jednobarevných“, tedy sedí v nich obvykle bílí muži středního věku, 22 % boardů má mezi sebou jednoho odlišného člena a jen čtvrtina boardů (27 %) je složena z různorodých expertů nebo manažerů.
Podle autorů výzkumu přitom existuje přímá souvislost mezi různorodostí boardů a mírou připravenosti na krizi. Polovina (49 %) z firem, které mají různorodé složení boardů, potvrdila vysokou úroveň krizové přípravy. A naopak, pouze pětina (18 %) firem, které mají „jednobarevné“ boardy, měla v krizi jasnou vizi a plán řízení. Celkově pouze 37 % respondentů potvrdilo, že firma byla na krizi připravena a měla strategii krizového řízení.
Krátkodobé reakce na krizi, nebo ad-hoc přístup k řešení problémů se ve světle současných událostí zdají zastaralé. Současné události jsou dokladem, že vedení firem musí počítat s krizemi jako se součástí nové reality. Příprava, digitalizace, sjednocení způsobů zotavení a připravenost vzít věci – s nimi zodpovědnost – do svých rukou.
Doporučení Stanton Chase a NASDAQ vyplývající z analýzy připravenost a reakcí na současnou pandemii:
-
Zlepšit kreativní a strategické myšlení
-
Identifikovat a najmout nejlepší talenty
-
Zvýšit rozmanitost boardů
-
Připravovat a pravidelně aktualizovat krizové strategie (21.1.2021)