Na nadcházejícím summitu Evropské unie budou šéfové států a vlád projednávat plán Evropské komise na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. „Cesta k uhlíkové neutralitě musí být postupná a rozumná, aby jejím výsledkem nebyl jen přesun evropského průmyslu za hranice EU,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Jaká je pozice Svazu průmyslu k ambici Evropské komise dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality?
Svaz průmyslu podporuje postupnou cestu ke klimatické neutralitě, ale musí se zohlednit ekonomické, technologické, ale i regionální a sociální dopady. Musíme při nastavování cílů posuzovat, zda všechna opatření a deklarace skutečně vedou k požadovanému efektu na životní prostředí či jen k přesunutí výroby mimo EU. Je dobré si také uvědomit, že Evropská unie
se na globálních skleníkových emisích podílí jen z necelých 10 procent a Česko jen z 0,3 procenta.
Jak vysoké náklady by s přechodem k uhlíkově neutrální ekonomice mohly být spojené?
Již pro stávající cíle pro rok 2030 odhadujeme náklady na investice v řádech jednotek bilionů korun. Například na cíl pro úspory energie, jehož způsob plnění se teprve nastavuje, bude nutné vynaložit od 600 do 1000 miliard korun. Postupné dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 má svoji nákladovou křivku. Každé další navýšení cíle bude dražší na jednotku uspořené tuny emisí skleníkových plynů, protože si vyžádá dražší opatření s menším efektem. Konkrétní číslo, kolik bude stát uhlíková neutralita do roku 2050, nemáme. Proto požadujeme, aby byly předloženy komplexní analýzy dopadů, včetně nákladů pro české firmy a domácnosti. O těch je třeba informovat a zohlednit je při nastavování cílů a souvisejících nástrojů pro jejich dosažení.
Na která průmyslová odvětví by příliš rychlá cesta k uhlíkově neutralitě dopadla nejvíce?
Významný dopad lze čekat v sektoru energetiky, průmyslu i dopravy. Některé firmy by mohly skutečně zaniknout nebo se přesunout mimo EU, neboť čelí a ve větší míře budou čelit konkurenci výrobků od výrobců ze třetích zemí, kteří nenesou náklady na plnění evropských klimaticko-energetických cílů. "Klimaticky neutrální" technologie jsou dokonce v některých odvětvích dosud neznámé nebo teprve ve fázi vývoje.
Snaží se už firmy něco dělat se svou uhlíkovou stopou?
Firmy už upravují své obchodní modely. Musíme ale respektovat realitu ekonomickou i technologickou. Musí se jednat o postupný přechod ke klimatické neutralitě, ve které budou nastaveny rovné konkurenční podmínky. ČR totiž vzhledem ke své struktuře ekonomiky s vysokým podílem průmyslu bude mít v poměru k HDP vyšší náklady dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů než průměr EU.
Vidíte v klimatických ambicích Evropské komise příležitosti pro český průmysl?
Již dnes mnohá průmyslová odvětví využívají principů takzvané cirkulární ekonomiky, značně snižují energetickou náročnost svých výrob či využívají moderní nebo nejmodernější technologie. Pro řadu firem je dosažení klimatické neutrality výzvou a cestu ke klimatické neutralitě považujeme i za příležitost. (11.12.2019)
