Benefity: Rozpočet, o kterém možná ani nevíte

Máte v práci volnočasové benefity, nebo dokonce Cafeterii? A víte vůbec, kolik vám zaměstnavatel tímto způsobem přispívá? Pokud ne, tak si to rychle zjistěte. Dost možná totiž necháváte ležet ladem peníze, kterými lze vylepšit domácí rozpočet.
Příspěvek na volný čas dostává více než polovina zaměstnanců. Nejčastěji ve formě benefitních karet nebo Cafeterie. Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost Sodexo Benefity realizovala agentura B-inside ve firmách s více než 100 zaměstnanci. „Třetina z nich má v Cafeterii k dispozici více než 10 tisíc korun za rok. Dalších 39 % pak pět až deset tisíc,“ říká Tereza Knířová ze společnosti Sodexo Benefity a doplňuje, že v případě karet je příspěvek zpravidla menší.
„Firmy Cafeterii chápou nejen jako něco na přilepšenou, ale hlavně jako motivační nástroj. Často zaměstnancům navyšují budget jako odměnu třeba za nové nápady, darování krve anebo jako součást pravidelných i mimořádných odměn. Obvyklé jsou také příspěvky k narozeninám a pracovním výročím,“ přibližuje Martina Machová, HR manažerka společnosti Sodexo Benefity.
Virtuální sámoška
Cafeterie je vlastně taková benefitní samoobsluha, v níž firma přidělí svým zaměstnancům určitý počet bodů. Zaměstnanci si mohou vybírat z široké nabídky produktů a aktivit. „Fakturu za elektřinu nebo plyn z Cafeterie nezaplatíte, ale poslouží vám třeba na nákup v lékárně či knihkupectví. V cestovní kanceláři můžete pořídit zájezd či wellness pobyt, za body lze koupit skipasy, které letos výrazně podraží a které byste si kvůli tomu třeba museli odepřít, vstupenky do divadla či kina, jejichž cena také roste, anebo si lze s jejich pomocí uhradit jazykový či jiný vzdělávací kurz,“ nastiňuje některé z možností Martina Machová a připomíná, že v postcovidových časech přibylo mnoho partnerů z oblasti duševního zdraví a well-beingu.
Jak vyplývá ze zmiňovaného průzkumu, Cafeterie se těší oblibě i mezi zaměstnavateli. „93 % personalistů ve firmách, které Cafeterii využívají, by ji doporučilo dál. Za její hlavní přednost považují rozsáhlou síť partnerů, z nichž si každý zaměstnanec může vybrat podle svých preferencí, což přispívá k jich spokojenosti,“ konstatuje Tereza Knířová.
„Cafeterie ovšem může být i velmi sofistikovaný nástroj, jde jen o to, aby se s ním firmy naučily pracovat,“ říká Martina Machová a hned svá slova vysvětluje: „Motivace může být ze strany firem i cílená, rozpočet lze totiž i dělit do sekcí. Řada z našich klientů například v časech lockdownů přesunula část bodů, kterým hrozila expirace, ze sekce sport a fitness do sekce on-line vzdělávací kurzy, aby je jejich zaměstnanci mohli vyčerpat. A nyní po covidu pro změnu navyšují částky na oblast fyzického a duševního zdraví, čímž svým lidem říkají: Není nám jedno, jak se cítíte, a chceme, abyste byli v pohodě.“
Pozor na expiraci
Benefity a tedy i Cafeterie jsou navíc daňově zvýhodněné, což dokládá jednoduchý výpočet. Zaměstnanec při navýšení mzdy o 2 000 korun získá měsíčně ve výplatě navíc 1480 Kč, protože 520 korun „padne“ na daně a pojištění. Když ale stejnou částku dostane v benefitech pro volný čas, připadne mu celá. „Pokud bychom to vyčíslili ročně, tak je to 17 760 proti 24 000 korunám v benefitech. Odměna ve formě benefitů pro volný čas je pro zaměstnance z hlediska příjmu přibližně o 26 % výhodnější než poskytnutí stejné sumy v peněžní formě. U mzdy samozřejmě záleží také na nejrůznějších slevách na dani,“ zdůrazňuje Machová s tím, že efekt nižších pojistných i daňových odvodů mají benefity také pro firmy. „Jsou si toho vědomy. Proto také 43 % firem plánuje navýšení volnočasových benefitů,“ dodává.
Nicméně – jedno úskalí tedy přece jen je. Volnočasové benefity, ať už jsou v jakékoli formě, mají omezenou platnost, zpravidla na jeden kalendářní rok. Tak na ně nezapomeňte, ať vám za pár týdnů nezmizí. Byla by to totiž škoda!
Pozn.: Průzkum byl realizován v roce 2022, na straně zaměstnavatele se ho zúčastnilo 202 podniků s více než 100 zaměstnanci, které poskytují zaměstnancům volnočasové benefity formou Cafeterie. Mezi zaměstnanci byl průzkum proveden v podnicích s více než 100 zaměstnanci, dotázáno bylo 934 osob. (21.11.2022)