Komentář Lukáše Kovandy
Požadavek Ruska na platbu ropy a plynu v rublech totiž vede ropné obchodníky opět do paniky.
Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic v Česku v současnosti prodává v průměru za 44,18 koruny, před týdnem byl o 95 haléřů dražší. O 1,48 koruny na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 46,21 koruny. I přes zlevnění zůstávají paliva výrazně dražší než před ruskou invazí na Ukrajinu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.
V uplynulých třech dnech však pohonné hmoty obnovily své zdražování. Roste totiž opětovně také cena ropy. Severomořská ropa typu Brent se dnes prodávala až za 123,74 dolaru za barel, vyplývá z dat Bloombergu. To je její nejvyšší cena od 9. března. Citelně navíc opět zdražují paliva velkoobchodně prodávaná na surovinové burze v Rotterdamu. Včera tam například cena nafty dosáhla úrovně přesahující 1280 dolarů za tunu, která je druhá nejvyšší od roku 2008.
V příštích dnech tak lze očekávat zdražování pohonných hmot i v ČR. Může být i poměrně výrazné. Opět se můžeme dočkat zdražování v řádu větších desítek haléřů denně. Pravděpodobné je, že se ceny během příštích sedmi dní dostanou ke 46 korunám za litr v případě benzínu a ke 48 korunám v případě nafty.
Důvodem růstu cen ropy a velkoobchodně prodávaných paliv je návrat enormní nervozity až paniky na trhy.
Včerejší ruské rozhodnutí prodávat ropu a plyn Evropě v rublech zvyšuje pravděpodobnost přerušení či výrazného omezení dodávek ruských surovin na starý kontinent. Například poradce italského premiéra Maria Draghiho se včera vyjádřil v tom smyslu, že Itálie v rublech ruský plyn nejspíše nakupovat nebude.
Největší americká banka, JP Morgan, současně tlačí Bílý dům do jakési obdoby Marshallova plánu. Finanční instituce v USA by zafinancovaly mohutné navýšení těžby břidličného plynu v USA, který by se ve zkapalněné podobě vozil do Evropy. Ta by tak mohla snížit svoji energetickou závislost na Rusku. Dnes zřejmě i toto řešení budou diskutovat představitelé Západu na summitu v Bruselu.
Pro trh s ropou však každé přelomové řešení znamená alespoň přechodně zvýšenou nejistotu, která právě žene cenu ropy vzhůru.
Moskevská burza dnes otevřela citelným růstem
Kreml na podpůrné nákupy vyčlenil v přepočtu přes 220 miliard korun, zakázal obchodovat cizincům i spekulantům na pokles.
Moskevská burza dnes otevřela i pro obchodování s podstatnou částí akcií. Hlavní burzovní index, MOEX, po otevření poskočil o 11 procent. Nenaplnila se četná očekávání, že se akcie po otevření propadnou o desítky procent.
Je ale nutno říci, že dnešní obchodování je notně ovlivněné zásahy ruských úřadů. Navíc Kreml a jeho státní fond zřejmě podnikají masivní podpůrné nákupy akcií. Státní fond na tyto nákupy vyčlenil v přepočtu přes 220 miliard korun.
Ruské úřady také již v pondělí preventivně zakázaly spekulace na pokles, což rovněž mírní tlaky na pokles cen akcií. S akciemi rovněž nemohou obchodovat cizinci, resp. jejich makléřské společnosti, neboť jej mají už od prvních dní invaze Ruska na Ukrajinu zakázané. I to tlaky na pokles cen akcií tlumí.
S akciemi se v Moskvě dnes obchoduje poprvé od 25. února, kdy došlo k uzavření parketu v důsledku právě invaze a jejích ekonomických a sankčních dopadů. Takřka měsíční uzavření burzy kdekoli na světě je zcela ojedinělé. Například newyorská burza byla po útocích z 11. září, které se odehrály jen kousek od ní, zavřena pouze necelý týden.
Dnes však nebylo obnoveno obchodování se všemi tituly. Ty ruské akcie, které se převážně obchodují na burzách v zahraničí, jako je Yandex, se zatím ještě dnes v Moskvě neobchodují.
Na moskevské burze se s cennými papíry částečně obchoduje už od pondělí tohoto týdne. To se totiž začalo obchodovat s dluhopisy ruské vlády. Tyto dluhopisy v rámci stabilizačních opatření nakupuje ruská centrální banka, aby dodala trhu likviditu a stlačila úroky na dluhu ruské vlády. Jakmile se ruské finanční trhy stabilizují, centrální banka hodlá všechny takto nakoupené dluhopisy opět prodat, aby neutralizovala dopad nákupů do měnové politiky země.
V důsledku války na Ukrajině a souvisejících sankcí se pod značným tlakem ocitají dluhopisy jak ruské vlády, tak ruských podniků, například Severstalu. Ruská vláda minulý týden odvrátila riziko platební neschopnosti na své cizoměnové závazky, první od roku 1918, od doby těsně poté, co se v Rusku k moci dostal Vladimir Iljič Lenin a bolševici, kteří přestali splácet carský dluh.
Rusko dluh splatný minulý týden, čítající 117 milionů dolarů, splatilo s určitým zpožděním, což umocňuje nejistotu stran splácení dalších závazků v nejbližší době, a zejména v době po 25. květnu letošního roku. Po 25. květnu totiž už nebude v platnosti výjimka v rámci sankcí uvalených na Rusko ze strany USA, která stále i dnes umožňuje mezinárodním finančním zprostředkovatelům vyřizovat platby související s ruskými dluhopisy. Nejistota týkající se dluhopisů, resp. jejich emitenta a jeho možnosti splácet, obecně zvyšuje úroky na dluhopisech, neboť roste jejich rizikovost.
S některými ruskými akciovými tituly se v rámci takzvané duální kotace obchodovalo i po letošním 25. únoru, a to na burzách mimo Rusko, například v Londýně. Na londýnské burze tamní ruské akcie ztratily ve dnech po invazi takřka sto procent své tržní hodnoty, takže obchodování s nimi bylo pozastaveno.
Putin bude chtít za plyn či ropu rubly
To řadovým Čechům zdraží plyn, elektřinu nebo pohonné hmoty, protože budou muset zaplatit zvýšená rizika, včetně kursového.
Ruský prezident Vladimir Putin včera rozhodl, že Rusko bude za svůj plyn a ropu žádat od takzvaných nepřátelských států platbu v rublech. Země, které uplatňují sankce vůči Rusku, včetně zemí EU a Česka, tak budou muset za ropu i plyn platit místo v dolarech či eurech právě v ruské měně.
Kreml tak vytváří dodatečnou poptávku po ruské měně, která utlumí citelné oslabování rublu, k němuž dochází v důsledku sankcí Západu uvedených v důsledku ruské invaze na Ukrajinu koncem února.
Putin zadal ruské centrální bance, aby během týdne připravila platební schéma, které platby v rublech umožní.
Kreml svým opatřením reaguje na sankce Západu ještě z jiného hlediska. Sankce vedly ke zmrazení zhruba poloviny devizových rezerv ruské centrální banky. Putin si tak uvědomil, jak je Rusko zranitelné, drží-li měnu zemí, jež jej sankcionují. Bude se tedy snažit přejít v nejvyšší možné míře k přijímání plateb v rublu, případně v čínské nebo indické měně, protože v případě těchto měn zmrazení nehrozí.
V neposlední řadě Putina ke kroku motivuje politika, resp. snaha znepříjemnit západním odběratelům surovin život. A přitom se může tvářit dále, že veškeré své závazky – objemově – plní, pouze tedy v jiné měně.
Krok Kremlu tak v Evropě zdraží plyn i ropné produkty, včetně benzínu či nafty, a to i odběratelům z řad českých firem a domácností. Evropští odběratelé si budou muset vyčlenit prostředky v rublech, za něž suroviny uhradí. S držením rublu je ovšem spojeno poměrně výrazné kursové riziko, neboť ruská měna je zejména po invazi Ruska na Ukrajinu značně rozkolísaná a hrozí její hluboký propad. Proti kursovému riziku se budou muset odběratelé v EU poměrně nákladně pojistit, bude-li to možné, případně akceptovat ztráty spjaté s rozkolísaností rublu. Tyto dodatečné náklady pak přenesou na konečné odběratele včetně těch z řad českých firem a domácností.
Zhruba 90 procent plynu, který Česko spotřebovává, je plyn ruský, ačkoli převážně dovážený z Německa. Němečtí přímí odběratelé ruského plynu započtou vyšší náklady pojištění proti kursovému riziku do ceny pro své zákazníky v ČR a ti pak třeba i do cen pro tuzemské odběratele plynu a obecně energií z řad domácností.
Putinův krok dále stupňuje napětí v obchodních vztazích Ruska a EU. S vyšší pravděpodobností nyní hrozí odvetný krok EU v podobě odstřižení se od ruských dodávek energií. Proto ceny benzínu, nafty či plynu v EU porostou i z tohoto důvodu. Ruku v ruce s tím zdraží také elektřina, neboť podstatná část elektřiny se v EU vyrábí právě z plynu. (24.3.2022)
