CzechIndustry > Benzín dramaticky zdražuje, za poslední tři dny o skoro korunu na litr
Benzín dramaticky zdražuje, za poslední tři dny o skoro korunu na litr
Komentář Lukáše Kovandy
Řidiči tak červnové snížení spotřební daně o 1,50 Kč/l nemusí vůbec poznat.
Cena benzínu u českých čerpacích stanic stoupla od začátku tohoto týdne o skoro korunu na litr. Včera se benzín Natural 95 prodával průměrně za 45,30 Kč/l, tedy nejdráže od poloviny března. Ještě v neděli přitom vyšel průměrně na 44,35 Kč/l. Tempo zdražování benzínu je tedy opět mimořádné, jako letos v březnu. Od 1. června přitom začíná platit čtyřměsíční snížení spotřební daně z pohonných hmot o 1,50 Kč/l. To však řidiči nakonec nemusí vůbec pocítit. Právě proto, že rozsah snížení daně se příliš neliší, jak nyní vidíme, od rozsahu několikadenního pohybu tržní ceny pohonných hmot.
Pravdou ovšem je, že nafta nezdražuje tak jako benzín. Zatímco ten totiž za posledních sedm dní zdražil o 1,05 koruny na litr, nafta naopak zlevnila, a to o devět haléřů na litr. Tento vývoj je nezvyklý. Výpadek v dodávkách pohonných hmot, jenž souvisí s válkou na Ukrajině a sankcemi Západu proti Rusku, se nyní v Evropě palčivěji projevuje právě v oblasti zásobování benzínem.
Celkově k tlaku na růst cen pohonných hmot přispívá také růst cen ropy na světových trzích a citelné oslabování koruny proti dolaru, v němž se ropa a obchoduje. Růst cen ropy ve světě podporuje zlepšování pandemické situace v Číně, kde se díky němu obnovuje poptávka po ropných produktech. V příštích sedmi dnech je třeba z uvedených důvodů počítat s dalším zdražením pohonných hmot, zejména benzínu. Zdražení by mělo být v rozsahu 40 haléřů na litr benzínu a deseti haléřů na litr v případě nafty.
Finsko je zřejmě další zemí v řadě, kterou Putin od plynu odpojí
Přihláška do NATO odpojení uspíší, Finsko ale zejména odmítá platit rubly, na rozdíl od italských či německých podniků.
Po Polsku a Bulharsku je nejspíše Finsko další zemí, kterou Kreml odpojí od dodávek ruského plynu. Finský státní plynárenský podnik Gasum nyní varuje, že k zastavení ruských dodávek může brzy dojít. Odpojení od ruského plynu může být součástí rozsáhlejší odvety Kremlu za vstup Finska do NATO. Helsinki přihlášku podaly dnes (18. 5.). Rusko již dříve varovalo, že takový krok představuje „hrubou chybu, jež bude mít dalekosáhlé konsekvence“.
Finsko ovšem není na ruském plynu závislé jakkoli zásadněji. Dováží sice podstatnou část plynu právě z Ruska, avšak plyn jako takový představuje pouze přibližně pět procent energetického mixu skandinávské země. Finsko se navíc společně s Estonskem chystají pronajmout si plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn. Jedná se o speciální plavidlo, které bude nejprve kotvit u estonských břehů a posléze se přesune k břehům finským. Loď funguje jako zásobník zemního plynu a současně jako regasifikační jednotka, kde zkapalněný plyn získává opět své plynné skupenství, aby mohl být přepravován plynovodem.
Stěžejním důvodem, proč Kreml zřejmě Finy od svého plynu odpojí, je fakt, že Helsinki odmítají platit v rublech. V tomto tedy následují příklad Polska a Bulharska, které rovněž na platbu v rublech nepřistoupily, přičemž jim Putin plyn již v dubnu odpojil. Většina zemí EU ovšem na platbu v rublech zřejmě přistoupí. Velké energetické podniky EU – italský Eni, německý Uniper či rakouský OMV – si buď již rublový účet u ruské státní Gazprombanky zřizují, nebo tak učinit hodlají. A to přesto, že Evropská komise má takový krok za porušení sankcí EU proti Rusku. Toto své stanovisko ale zatím deklaruje pouze verbálně, nikoli písmeně. Což znamená, že oficiálně v dané věci mlčí. Jedná se zjevně o taktické mlčení, které vlastně signalizuje, že Brusel přivře očí nad tím, že si odběratelé z EU zřídí rublový účet a zahájí platbu v ruské měně.
Ve zmíněném německém Uniperu drží ovšem více než 75podíl finská energetická skupina Fortum, kterou z takřka 51 procent ovládá finský stát. Pokud si tedy Uniper rublový účet u Gazprombanky zřídí, de facto bude platit, že i Finové na platbu v rublech přistupují rovněž.
Svět má další problém – příliš silný dolar. Dojde na jeho globálně koordinované oslabování?
Prudké zpevňování americké měny, jehož jsme poslední dobou svědky, začíná být pro svět vážným problémem. Vrací dokonce v úvahách mnohé do roku 1985. Tehdy se v newyorském hotelu Plaza ministři financí vedoucích světových ekonomik – USA, Velké Británie, Japonska, Západního Německa a Francie – dohodli na koordinované akci za účelem oslabení dolaru.
První polovina 80. let byla jako dnešek poznamenána zrychlující inflací, agresivním zvedáním úroků v podání americké centrální banky a v důsledku právě prudce posilujícím dolarem.
Letos dolar zatím zpevňuje o 6,25 procenta. Říká to ukazatel „Bloomberg Dollar Spot Index“, který měří výkonnost koše deseti předních světových měn proti dolaru. Poprvé po dvaceti letech letos také může dolar posílit na takzvanou paritu s eurem, tedy na kurs 1:1.
Letošní posilování dolaru je tak razantní, že se svým důsledkem začíná blížit situaci právě první poloviny 80. let (viz graf níže: modrá křivka zachycuje posilování dolaru od roku 2017 do dneška, bílá pak jeho posilování v letech 1981 až 1985).
Bezprostředně však k obdobě Dohody z hotelu Plaza nedojde. Bez účasti Spojených států ji nikdo neuzavře. A Spojené státy v tuto chvíli ještě dolar oslabovat nebudou. Síla dolaru je jim vítaným proti-inflačním činitelem, jelikož zlevňuje vše z dovozu.
V určité fázi ale začne silný dolar poškozovat jiné ekonomiky, než je ta americká, a to jak vyspělé, tak rozvíjející se, natolik, že „Dohoda z hotelu Plaza č. 2“ může být značně žádoucí. Pokud by například dolar zpevnil pod 0,90 za euro, bude to pro světové trhy alarmující. Příliš silný dolar totiž představuje citelný inflační činitel všude ve světě, neboť zdražuje suroviny typu ropy, které se v něm obchodují.
Možné vážné poškození světové ekonomiky, které v určité fázi příliš silný dolar způsobí, může být právě i pro Spojené státy impulsem, aby usedly k jednacímu stolu a v zájmu odvrácení globální recese se na koordinovaném oslabení vlastní měny s ostatními světovými ekonomikami dohodly. Tentokrát – na rozdíl od roku 1985 – ale mezi nimi nemůže chybět Čína. (19.5.2022)