Bez investic do infrastruktury, životního prostředí nebo zemědělství se naše země neobejde

Na otázky CzechIndustry odpovídá JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., ministryně financí

Paní ministryně, rok 2018 se chýlí ke konci, což dává možnost prvních bilancí hospodaření státu. Jste spokojena s výsledky nebo mohly být ještě lepší?

Ekonomika zažívá dobré časy a i veřejné finance jsou ve zdravé kondici. Vládní sektor jako celek hospodaří s přebytkem a státní dluh je nízký a stabilizovaný, což nás řadí mezi nejlépe hospodařící země EU. To ostatně oceňují i renomované ratingové agentury, které opakovaně naši zemi udělují vynikající hodnocení a řadí naše veřejné finance mezi evropskou špičku. Co se týče státního rozpočtu, stále počítáme s tím, že na konci bude výsledek výrazně lepší než plánovaný deficit. Oproti minulosti více investujeme a také se zlepšujeme v čerpání peněz na společné programy EU a ČR. V rozpočtu na letošní rok jsme naplánovali investice ve výši 90,12 mld. Kč. A ačkoliv ještě není rok za námi, tento plán jsme překonali - výdaje na investice už přesáhly 102 mld. Kč! Bez investic do infrastruktury, životního prostředí nebo zemědělství se totiž naše země neobejde.

Kritikové současné vládě vytýkají, že je příliš rozhazovačná. Souhlasíte s tímto názorem?

Vláda investuje do budoucnosti České republiky. V příštím roce počítáme s významným zvýšením životní úrovně seniorů, budeme rekordně investovat a více peněz půjde i na školství, vědu a výzkum nebo na sport. Od 1. ledna 2019 chystáme rekordní zvýšení důchodů o více než 900 Kč, přičemž důchodcům starších 85 let se penze zvýší o dalších 1 000 Kč. Celkové investice pro rok 2019 jsou rozpočtovány ve výši 122 mld. Kč, což je o 31,9 mld. Kč více než v roce 2018. K meziročnímu nárůstu dochází zejména u investic, které jsou financovány z domácích zdrojů, a to o 21,7 mld. Kč na úroveň 79,4 mld. Kč. Výdaje na platy zaměstnanců placených ze státního rozpočtu vzrostou o 29,82 mld. Kč, na celkových 282 mld. Kč. Pokud jde o objem prostředků na platy v oblasti regionálního školství, dojde k jeho navýšení u pedagogů o 15 % a nepedagogických pracovníků o 10 %. U ostatních pracovníků se nejvyšší procentuální nárůst bude týkat civilních zaměstnanců státních zastupitelství (15,9 %) a soudů (13,9 %). Cílem je, aby průměrný měsíční plat těchto zaměstnanců dosáhl hranice 30 000 Kč. Tarifní platy ostatních zaměstnanců placených ze státního rozpočtu vzrostou o 5 %. Státní rozpočet na příští rok rovněž počítá s posílením výdajů na sociální služby nebo sociálně-právní ochranu dětí. Jako první vláda také řešíme ve velkém problém „mrtvých duší“ ve státní sféře, celkem po Novém roce zanikne 1300 přebytečných míst a státní kasa ušetří 3,4 mld. Kč. Ve státním rozpočtu myslíme nejen na potřebné občany, ale i na budoucí generace.

Ekonomice se daří, nemělo by v takovém případě být hospodaření vyrovnané?

Ono to hospodaření vyrovnané, respektive přebytkové již je. Nelze se přece dívat samostatně na jeden subjekt, tedy státní rozpočet, a dělat závěry, že hospodaříme dobře nebo špatně. Státní rozpočet posílá poměrně značné sumy prostředků do jiných rozpočtů – zdravotních pojišťoven, krajů, obcí atd. I přesto, v roce 2016 měl státní rozpočet výrazně přebytkové plnění, minulý rok téměř vyrovnané a letos očekáváme podobný výsledek. Celé veřejné rozpočty, nebo lépe řečeno sektor vládních institucí, dosáhly v těchto letech přebytků (+0,7 % HDP resp. +1,5 % HDP), které vždy znamenaly posun laťky o něco výše, vždy se jednalo o dosud nejlepší výsledek v historii ČR. Letos očekáváme přebytek sektoru vládních institucí ve výši 1,6 % HDP. Souhlasím však, že to neznamená, že se nemusíme pokoušet být ještě lepší. Koneckonců, prosadila jsem na rok 2019 o 10 mld. Kč nižší rozpočtovaný schodek, než jak stanovoval na příští rok střednědobý výhled. Osobně bych byla ráda, kdybychom v tomto trendu dále pokračovali, dovolí-li to hospodářská a politická situace.

Schodkové hospodaření se očekává i v roce 2019 přesto, že se nacházíme v době ekonomického růstu. Není to příliš „riskantní“ z pohledu budoucího vývoje?

Celkové hospodaření sektoru vládních institucí očekáváme v roce 2019 přebytkové kolem 1 % HDP. Státní rozpočet na příští rok sice počítá s deficitem ve výši 40 miliard (0,7 % HDP), nicméně je třeba mít na paměti, že rozpočet na konci roku zpravidla končí s lepším výsledkem. A i když ekonomika roste, měli bychom dále pokračovat v budování infrastruktury, investovat do kvalitního školství a výzkumu, který přináší hmatatelné výsledky apod. Věřím, že tento druh investic přinese České republice největší přínos.

Řada i uznávaných ekonomů hovoří o tom, že se blíží doba nižšího hospodářského růstu. Uvažujete o této alternativě ve výhledu do příštích let?

Podle makroekonomické predikce odhaduje Ministerstvo financí růst reálného HDP pro letošní rok ve výši 3,0 %. V příštím roce pak počítáme s růstem 2,9 %. Predikce ministerstva financí jsou pravidelně podrobovány oponentuře ze strany odborné veřejnosti a nezávislých institucí. Výbor pro rozpočtové prognózy posoudil listopadovou makroekonomickou predikci včetně odhadu daňových příjmů jako realistickou. Ve střednědobém výhledu neočekáváme žádný prudký ekonomický propad. Dynamika hospodářského růstu bude postupně klesat. V ekonomické teorii se tomu říká „soft landing“, neboli měkké přistání.

V jednom rozhovoru jste uvedla, že jste konzervativní ministr financí a musíte se starat o zdravé finance. Můžete to více specifikovat?

Jako ministryně financí musím při sestavování rozpočtu vycházet ze dvou základních kritérií. Jedna stránka je příjmová, druhá stránka je výdajová. Na té příjmové se musím chovat maximálně obezřetně. To znamená, když nastavujeme výši předpokládaných příjmů, tak vycházíme z konzervativní prognózy. Naopak požadavky na výdajové straně ze všech kapitol jsou nezřídka maximální. A v rámci toho musí ministr financí vybalancovat priority této vlády a ty byly jasně dané. A toto všechno vedlo k tomu, že jsem předložila deficitní rozpočet ve výši 40 miliard, což představuje 0,7 % HDP. Chtěla bych zdůraznit, že naše veřejné finance jsou absolutně zdravé. Jsou v třetím nejvyšším přebytku v rámci Evropské unie, dluh je čtvrtý nejnižší a to je to podstatné.

Schodkové hospodaření znamená vyšší státní dluh. Přitom, když se podíváme na jeho vývoj, který je zveřejněn na stránkách vašeho ministerstva, tak jeho výše od roku 2015 klesá. Není to proti logice věci?

Předně je potřeba uvést, že schodkový státní rozpočet automaticky neznamená nárůst státního dluhu. Státní rozpočet v posledních letech končil s mnohem lepším výsledkem, než byl původně schválen. V roce 2017 hospodařil stát s deficitem ve výši 6,2 miliardy korun, přičemž rozpočet byl schválen se schodkem ve výši 60 miliard. V roce 2016 byla konečná bilance státního rozpočtu dokonce v přebytku ve výši 61 miliard. Státní dluh je vskutku stabilizovaný a dlouhodobě klesá. Ke konci letošního roku očekáváme další pokles relativní výše státního dluhu na úroveň 31,3 %, což je v porovnání s rokem 2013 pokles o 9,8 procentního bodu. Ministerstvo financí od roku 2014 aktivně zapojuje disponibilní prostředky státní pokladny do krátkodobého pokrývání výpůjční potřeby státu. Tento způsob řízení a financování státního dluhu je v souladu s dlouhodobým záměrem v oblasti řízení státního dluhu a řízení likvidity státní pokladny, tj. centralizace veřejných prostředků.

Řada podnikatelů se nejednou vyslovila v tom duchu, že ministerstvo práce a sociálních věcí, obrazně řečeno, příliš tlačí na pilu, což jim komplikuje život výší daňového zatížení. Nezaděláváme si tak na problém nižší konkurenceschopnosti vzhledem k růstu nákladů?

Drobní živnostníci a podnikatelé jsou přirozeným pilířem každé ekonomiky. Naším dlouhodobým cílem je snížení jejich daňové zátěže a administrativních nákladů. Co se týče návrhů z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí, tak všeobecně je známo, že tyto návrhy důkladně posuzujeme. Také o nich rovněž jednáme na tripartitě, kde často bývají terčem kritiky podnikatelských a zaměstnavatelských svazů. Mou prioritou č. 1 je zjednodušování daní a všeho, co s touto nepříjemnou povinností souvisí. Přestože spuštění těch největších projektů, jako je on-line finanční úřad, je teprve před námi, daří se nám daňovou administrativu snižovat již nyní. Podle nejnovější zveřejněné studie Světové banky poklesl počet hodin, které musí podnikatel strávit plněním svých daňových povinností, mezi roky 2016 a 2017 rovnou o 6 hodin. Těší mě, že pozitivní efekty kroků jako postupná elektronizace či zjednodušování daňových formulářů, převýšily efekty dílčího zvýšení administrativy v důsledku kontrolního hlášení. Přestože nás aktuální umístění řadí do nejlepší čtvrtiny z hodnocených zemí, zůstává zjednodušování daňového systému mou jednoznačnou prioritou a zásadní snížení administrativy teprve očekáváme, a to v souvislosti s realizací projektu MOJE Daně. Usilovně na něm pracujeme a spustíme ho v roce 2020.

Ministerstvo financí navrhuje v příštím roce změny v kontrolním hlášení a zvýšení výdajových paušálů, což má přispět k snížení daňového zatížení malých podnikatelů. Lze to chápat jako pomocnou ruku v jejich dalším rozvoji?

Ministerstvo financí podporuje zvýšení limitu výdajových paušálů pro podnikatele, a to na dvojnásobek současného stavu. Zatímco v současnosti podnikatelé se zdanitelným příjmem nad 1 mil. Kč musí uplatňovat své výdaje dokládáním jejich skutečné výše, nově se limit pro možnost uplatnění paušálních výdajů zvýší na 2 mil. Kč. Velikost uplatnitelných paušálů v rozmezí 40 % - 80 % dle jednotlivých profesí by měla zůstat nezměněná, jejich maximální limity se tak s ohledem na zvýšení paušálů zdvojnásobí. Ministerstvo financí navrhuje změny v kontrolním hlášení, které uleví poplatníkům. Finanční správa bude mít 6 měsíců na vydání platebního výměru při zjištění porušení povinnosti, v opačném případě podnikatel nebude muset zaplatit pokutu správci daně. Toto ustanovení se bude vztahovat také na povinnost platit pokutu vzniklou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

S tím souvisí uskutečnění zbývající fáze elektronické evidence tržeb. Kdy by k tomu mělo dojít?

Novela zákona o evidenci tržeb upravuje náběh 3. a 4. fáze evidence tržeb. Podnikatelé, kteří spadají do těchto fází, začnou evidovat společně v jedné vlně, která bude spuštěna šest měsíců po platnosti zákona. Novela také přináší nejmenším podnikatelům možnost evidovat své tržby off-line a významným způsobem snižuje DPH na vodné, stočné a stravovací i odborné služby. Novela je i nadále v Poslanecké sněmovně, přičemž návrh novely zákona byl Sněmovně předložen k projednání již 13. června. Skutečnost, že je novela zákona doposud v 1. čtení tak není důsledkem nečinnosti Ministerstva financí. Účinnost zákona je prvním dnem sedmého kalendářního měsíce po vyhlášení zákona ve sbírce zákonů. V tuto chvíli si netroufnu úplně odhadnout, kdy to bude.

V sousedním Německu, stejně jako v řadě dalších zemí, je EET naprostou samozřejmostí a nikomu nevadí. Podnikatel, který by podváděl, ztrácí okamžitě v očích veřejnosti kredit serióznosti. V čem je podle Vás hlavní příčina nechutenství k jejímu plnému zavedení u nás?

Nemyslím si, že by tu vůči EET panovalo nechutenství. Je pravda, že je to stále vysoce zpolitizované a živé téma, které používají politici pouze ke svému zviditelnění. Ze strany veřejnosti má EET čím dál větší podporu veřejnosti. Podle sociologických průzkumů, které zjišťovaly názory veřejnosti na evidenci tržeb, je opatření dlouhodobě podporováno dvoutřetinovou většinou občanů – 68 % dotázaných ji považuje za pozitivní opatření. EET je rovněž podporováno všemi významnými podnikatelskými a profesními asociacemi, které přímo zastupují více než 300 tisíc podnikatelů aktivně působících v České republice.

Paní ministryně, na závěr bych se chtěl zeptat, co považujete za hlavní úspěch, kterého ministerstvo dosáhlo pod Vaším vedením, naopak co se nepovedlo, s kterými hlavními problémy se potýkáte a co byste chtěla změnit v příštích letech?

Ministerstvo financí v letošním roce úspěšně hájilo zájmy České republiky při soudních sporech a mezinárodních arbitrážích. V soudních sporech dlouhodobě dosahujeme úspěšnosti přesahující 93 %. Vyhráli jsme například ve sporu s investiční společností AKRO, která nám musela navrátit více než 2 miliardy korun. Za úspěch rovněž považuji ratingové hodnocení České republiky, které je nejlepší z postkomunistických zemí. V rámci Evropské unie pak patříme k horní polovině. Agentury oceňují nízkou úroveň veřejného zadlužení, silné institucionální uspořádání a také rychlý růst české ekonomiky. Podařilo se nám naplnit priority vlády. Zvýšili jsme platy státních zaměstnanců a prosadili jsme rekordní zvýšení starobních důchodů. Do budoucna bych si přála, aby finanční správa měla lepší komunikaci s veřejností. Ne vždy se podařilo všechny její kroky vysvětlit. V příštím roce chystáme další opatření, která uleví podnikatelům a drobným živnostníkům. Mojí absolutní prioritou pro mě ale zůstává online finanční úřad, který bych chtěla spustit do dvou let.