.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
Goldman Sachs částku vypočítává pro běžnou domácnost v EU, tedy i tu v Česku. Napříč EU mají účty za energie počátkem příštího roku dosahovat právě v případě běžné domácnosti zhruba 500 euro měsíčně. Samozřejmě, číslo je třeba brát orientačně. Mezi jednotlivými členskými státy EU jsou citelné rozdíly v ekonomické výkonnosti a kupní síle obyvatelstva. Nicméně například ceny elektřiny v České republice patří v rámci EU k těm citelně nadprůměrným i absolutně, tj. bez zohlednění parity kupní síly měny. Při srovnání s uplatněním parity kupní síly měny mají české domácnosti jednu z vůbec nejvyšších cen elektřiny v EU.
Evropská komise proto nyní navrhuje opatření, v jehož důsledku by prakticky všem elektrárnám jiným než plynovým byla „zabavována“ část jejich tržeb, resp. zisku, ta nad stanovenou kritickou hranicí čili stropem. Největší část tržeb by v rámci tohoto opatření třeba v Německu, které jej podporuje, byla „zabavována“ elektrárnám větrným a solárním. Svým způsobem se tak jedná o masivní dotaci fosilních paliv ze zisků, které vytvářejí obnovitelné zdroje, případně jaderné nebo vodní elektrárny.
Zmíněná kritická hranice, onen strop, by měla podle dílčích informací, jež unikají do médií, činit například v případě jaderné elektřiny 200 eur za megawatthodinu. Při tržbách realizovaných v rámci okamžitého (spotového) burzovního obchodování, na den dopředu, by částku přesahující strop příslušné elektrárny odevzdávaly „eráru“. Odevzdaly by tedy sumu odpovídající rozdílu mezi aktuální tržní (burzovní) cenou a stanoveným stropem. Ten by měl být určený pro jednotlivé zdroje zvlášť. Jiný strop by tedy měly obnovitelné zdroje, jiný jaderné elektrárny a zase jiný pak třeba elektrárny uhelné.
Z takto získaných peněz by pak „erár“, tedy vlády jednotlivých členských zemí, hradil programy úlevy od drahých energií domácnostem a firmám, ideálně samozřejmě hlavně těm nejzranitelnějším. To by pomohlo utlumit neblahý sociální dopad dramaticky navýšených cen energií pro domácnosti, meziročně vyšších v průměru EU o zhruba 200 procent, které ve výše uvedené zprávě pro rok 2023 prognózuje banka Goldman Sachs.
Největší americká banka chystá přesun zaměstnanců z Frankfurtu do Londýna, bojí se zimních blackoutů v Německu
Stabilní dodávky ruského plynu v EU má teď jen Maďarsko.
Největší americká banka JP Morgan se chystá přesunout své zaměstnance z Frankfurtu do Londýna. Obává se, že Německo se bude přes zimu potýkat s blackouty, před nimiž chce chránit je i svůj byznys. Plány banky jsou součástí souboru nouzových opatření, která hodlá uplatnit, zhorší-li se v Německu dále energetická situace.
V souvislosti s brexitem někteří tvrdili, že bankéři budou utíkat z Londýna, situace je opačná…
Německo společně s Českou republikou totiž představuje dvě země EU, které jsou vůbec nejvíce dotčeny přerušením dodávek plynu potrubím Nord Stream 1. V pátek minulý týden ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil, že kvůli technickým potížím s turbínou a ovšem i kvůli sankcím, které jsou jejich důvodem, dodávky přeruší. Na dodávkách z Nord Streamu 1 je závislé jak Německo, tak Česko, do jehož plynovodní sítě přivádí plyn z Nord Streamu 1 plynovod OPAL. Tímto potrubím však momentálně žádný plyn neteče (viz graf níže). Stejně jako Česko je od ruského plynu zcela odříznuté Německo.
Přitom ovšem Rusko nadále plyn dodává do EU ukrajinským tranzitním plynovodem, a to Slovensku, Rakousku a Itálii. Ovšem i těmto zemím posílá jen zhruba třetinu nasmlouvaného objemu. Naopak nad rámec nasmlouvaného objemu dodává plyn Maďarsku, které je nyní z hlediska dodávek ruského „ostrůvkem stability“ v EU. Maďarsko ale získává ruský plyn z plynovodu TurkStream, který surovinu vede z Ruska do Turecka po dně Černého moře a pak dále na Balkán. A přes Srbsko právě i do Maďarska. Budapešť si o prázdninách vyjednala navýšení dodávek, má však s Gazpromem přímý kontrakt.
Už letos v červenci a v srpnu byl TurkStream, zprovozněný teprve roku 2020, historicky vůbec poprvé hlavním plynovodním zdrojem dodávek ruského plynu do Evropy. Červencová data jsou však zkreslena plánovanou odstávkou Nord Streamu 1, která je pravidelnou každoroční záležitostí. Letos odstávka trvala deset dní. Historicky přelomová tak jsou právě srpnová data. Podle údajů analytické společnosti S&P Global Commodity Insights Rusko v srpnu dodalo do Evropy Turk Streamem celkem 1,2 miliardy metrů krychlových plynu, zatímco tranzitním cestou přes ukrajinské území 1,1 miliardy metrů krychlových a Nord Streamem 1 jen necelou miliardu.
