Bezpečnost elektroinstalací by měla být při volbě kabelů hlavní prioritou

Na otázky CzechIndustry odpovídá Štěpán Laštůvka, ředitel divize nehořlavých kabelů společnosti PRAKAB Pražská kabelovna

Kabelů na našem trhu je víc než dost. Jejich dodavatelé se předhánějí vychvalováním jejich předností a „širokého“ použití. Podle jakého klíče se orientovat v jejich nabídce?

Kriterií je několik. Hlavním je účel, kterému mají sloužit. Tomu jsou podřízeny jeho vlastnosti, například podle barvy pláště jsme schopni zjistit, zda má funkční schopnost při požáru či nikoli. Dále to je množství elektrické energie, která jím bude protékat, místo uložení apod. Vlastnosti doporučených kabelů jsou součástí projektové dokumentace a záleží pak na investorovi, pro jaké se rozhodne. Někteří je volí s rezervou, jiní chtějí šetřit a jsou takříkajíc na hraně, což se jim může vrátit jako bumerang.

Celkově pro kabely jako takové existuje klíč, který je kombinací písmen a čísel, jež definují jednotlivé součásti kabelu. Podle toho se dá rozšifrovat, o jaký druh se jedná včetně použitého materiálu.   

Jaký je rozdíl mezi kabelem a vodičem? PRAKAB je výrobce kabelů, přitom na internetu se můžeme setkat s nabídkou kabelů, ale i vodičů z Pražské kabelovny?

Vodič tvoří jádro a obal, tedy izolace. Kabel, to jsou v podstatě spletené vodiče s dalšími prvky, jako jsou pásky nebo gumové výplňové směsi a plášť.

Vy vyrábíte jen kabely?

Ne, obojí.

Zvýšená pozornost k bezpečnosti elektroinstalací vede k upřednostňování nehořlavých kabelů, které chrání majetek a zdraví. Jaký je nebo není rozdíl mezi nehořlavým, tepelně odolným, ohnivzdorným a oheň retardujícím kabelem?

Těch označení je nepřeberná řada, ale v podstatě to všechno znamená podobné věci. Vždy záleží na typu kabelu a jeho odolnosti vůči požáru. Existují kabely, které nehoří nebo špatně hoří, což je v podstatě první kategorie. Hoření je chemická reakce, při níž se uvolňuje voda, která se velmi rychle vlivem teploty mění na vodní páry, což působí obrazně řečeno protipožárně a kabely tak mají, mohli bychom říci, „samozhášivost“. Druhou skupinu tvoří kabely, které mají vysokou odolnost vůči ohni a během požáru zachovávají funkčnost. V tomto případě je  izolace ze speciální silikonové směsi, která při požáru zkeramizuje a kabel tak odolává ohni a vysokým teplotám.

Kabely PRAKAB mají ohniodolné vlastnosti. Můžete to více konkretizovat?

Hlavní rozdělení našich kabelů je, jak se říká, na ´erka´, tedy kabely nešířící oheň a ´véčka´, což v podstatě znamená kabely, které plní zachování funkční schopnosti izolace (V180) dle ČSN IEC 60331-XX nešířící oheň. Některé kabely navíc plní funkčnost kabelové trasy při požáru dle ČSN 73 0895. Dají se rozlišit na základě barvy, ale ne vždy tato pravidla fungují. Obecně platí, že kabel bez funkční schopnosti má oranžovou barvu pláště a kabel s funkční schopností izolace má hnědou barvu. My disponujeme oběma skupinami kabelů, které splňují nejvyšší požadavky nařízení EU o použití ve stavbách (EN 50575). Další dělení nehořlavých kabelů je dle použité technologie. V PRAKABu jsme se rozhodli jít cestou speciální keramizující silikonové izolace, která oproti použití skloslídové (MICA) pásky šetří nejen výrobní náklady, ale je zákazníky vítána pro snazší odholení izolace při instalaci.

Jaké druhy kabelů produkujete a kde všude mají uplatnění?

Asi nejdůležitější je zmínit obchodní značku našich FRNC kabelů PRAFla. Jsou to silové nebo sdělovací kabely nešířící oheň se sníženým obsahem halogenů, mezi něž patří silový PRAFlaSafe a sdělovací PRAFlaCom. Dále to jsou kabely se zachováním funkční schopnosti izolace a se zachováním funkčnosti kabelových tras při požáru PRAFlaDur a PRAFlaGuard. Tyto kabely jsou primárně určeny pro interiérové použití, ale vzhledem k jejich UV stabilizaci je možné je použít i exteriérech. V PRAKABu vyrábíme všechny tyto typy také ve variantě plus („+“), což znamená, že kromě UV odolnosti mají i odolnost proti nasákavosti vody. Lze je tedy použít v exteriéru, vlhkých prostorách jako jsou sklepy a další prostory bez obav z poškození kabelů nebo ztráty jejich funkčnosti, případně i zakopat do země bez použití kabelových chrániček, pokud se člověk nebojí mechanického poškození.

Dále máme kabely PRAFlaDur i ve stíněné verzi, tedy s názvem PRAFlaDur C90, které se uplatní, pokud je potřeba použít kabely s funkční schopností například k motorům, frekvenčním měničům atd.

Dokončili jsme vývoj a zahájili výrobu kabelu s funkčností kabelové trasy při požáru s jádrem třídy 5, tedy jemně lanovaným vodičem, které nesou označení PRAFlaDur+ T.

Nehořlavé kabely nabízejí vyšší ochranu proti požáru. Jejich využití je tak z logiky věci široké. V jakých oblastech by měly mít takříkajíc přednost?

Zjednodušeně řečeno všude, kde může být ohroženo zdraví a majetek občanů. Existuje příslušná legislativa, kde je definováno jejich použití z hlediska požární bezpečnosti. Konkrétně se jedná o oblasti, kde se shromažďuje více lidí, jako jsou školy, školky, kulturní zařízení a další. Dále to jsou objekty kritické infrastruktury – letiště, nemocnice, elektrárny, chemické provozy a podobně.

Takže nic nebrání investorům, pokud chtějí posílit hledisko bezpečnosti staveb, použít nehořlavé kabely i tam, kde jim to neukládají příslušné předpisy a vyhlášky.

Určitě.

První československé elektrotechnické předpisy a normy spatřily světlo světa v roce 1920.  Dnes se s nimi setkáváme prakticky ve všech oblastech našeho života. Co vše podle nich musí splňovat ohniodolné kabely?

Řekl bych, že naše normy jsou velmi přísné a v mnoha případech jdou nad rámec evropských direktiv a norem řady západních států. Čtenář CzechIndustry, který se o danou problematiku více zajímá, další podrobnosti nalezne na internetu. Za všechny bych uvedl ČSN EN 50575, CPR, která dělí kabely podle reakce na oheň. A normu ČSN 730895, jež definuje nehořlavé kabely a jejich vlastnosti.

Podle mě je potřebné, aby se normy více aktualizovaly, než vytvářely nové. Vývoj jde stále rychleji kupředu a mnohé z norem za pět deset let již neodpovídají aktuálním potřebám.   

Je tu ještě další skutečnost. České normy musí být v souladu s  evropskou legislativou, jejíž tvorba je náročná, protože každý stát se snaží do tématu vnést svůj názor a pohled na věc. Vypracování nových standardů pak trvá déle než by bylo záhodno a ne vždy to dopadne ke spokojenosti všech zúčastněných. Je zajímavé, že jsme relativně malá země a přitom naše standardy jsou velice přísné a často na nejvyšší úrovni, což se netýká pouze kabelařiny. Takže při tvorbě evropských standardů usilujeme, abychom se nedostali do situace, že budeme muset jít v Česku se standardy dolů. Konkrétně se to týká norem pro zkoušení funkčnosti kabelových tras v podmínkách požáru.

S normami úzce souvisí vývoj a testování kabelů. Vyvíjíte je vlastními silami nebo v součinnosti s dalšími subjekty?

Mnoho věcí jsme schopni v PRAKABu zvládnout sami, ale samozřejmě ne všechno. Proto spolupracujeme na některých projektech, ať už s vysokými školami technického zaměření nebo s některými z našich dodavatelů. Tito lidé mají hluboké znalosti a povědomí o oboru, ve kterém pracují a jsou schopni nám svou expertízou pomoci posunout kabely zase o kousíček dál na vyšší úroveň. Nehledě na fakt, že některé měřicí přístroje jsou velice drahé a neměly by pro nás smysl, protože bychom je nebyli schopni naplno využít.

Pokud jde o výzkum a vývoj, tak se samozřejmě každý výrobce snaží přijít s kabelem s nějakou přidanou hodnotou, který by byl použitelný v praxi a o nějž by měl trh zájem. Jakmile se s takovou konkurenční výhodou někdo objeví, ostatní se ho pak snaží velice rychle dohnat. Vzniká tak, obrazně řečeno, perpetuum mobile pokroku v kabelech.

Jak probíhá testování kabelů, provádí se jen u nově vyvinutých nebo průběžně?

Vždycky průběžně. Za prvé proto, abychom si byli jisti, že dodržujeme vysokou kvalitu, která je vizitkou PRAKABu a za druhé z důvodu certifikace, která se musí v určité časové periodě obnovovat. Norem, které musíme splňovat, není málo a jím musí odpovídat počet zkoušek.  Kromě toho u nás funguje kontrola výroby a kvality, která probíhá bez nadsázky nepřetržitě.

Samostatnou kapitolu tvoří vývoj nového kabelu, zkoušek testů a dalších kontrol předtím než se dá do výroby, je nepřeberně. Po zhotovení první série prochází kabely důslednou kontrolou, tu sice provádíme vždy, v tomto případě je však maximální.

Úzce spolupracujeme s prodejci a uživateli našich kabelů a v případě jakékoli pochybnosti okamžitě reagujeme, zjišťujeme jejich oprávněnost, abychom si byli jisti, že naše produkty jsou skutečně stoprocentní a že budeme stále držet tu nejvyšší kvalitu našich výrobků.

Vámi vyráběné ohniodolné kabely patří ke světové špičce…

To je pravda. Těší nás to, ale zároveň zavazuje. Účastníme se řady veletrhů, kdy náš stánek nenavštěvují nejen zájemci o naše kabely a odběratelé, ale i ´konkurence´. Přesvědčili jsme se o tom například na nedávném veletrhu v Německu. Zajímalo je, jak nám řekli, co nového připravujeme, protože se podle nich podílíme na vytváření trendu v oboru, a jaké novinky připravujeme.

V minulosti byly známé čínské firmy tím, že se nesnažily okopírovat, co se dá…

To už je minulost. Dnes dávají obrovské peníze do vývoje, přichází se spoustou patentů a stávají se součástí hlavního proudu ve vývoji. Pokud vím, tak se to zatím naštěstí netýká kabelů, ale uvidíme, jak se bude vyvíjet situace v budoucnu.  

Studie společností Europacable a Fire Service Academy z roku 2022 popisuje rozdíl v chování při hoření kabelů se speciálními vlastnostmi a standardních v reálném prostředí. Můžete to více konkretizovat?

Šlo o porovnání klasického kabelu, s kterým se většina z nás setká v domácnosti, u nás nejčastěji CYKY a kabelů o nichž se tady spolu bavíme, tedy bezhalogenových, s výrazně vyšší třídou reakce na oheň.

V případě vzniku požáru elektroinstalace klasického kabelu se oheň začne poměrně rychle šířit a vzhledem k množství umělých a hořlavých materiálů v obytných prostorách, pak netrvá moc dlouho, než se požár rozšíří do formy, kdy už člověk není schopen s tím něco udělat. A pak už může bez nadsázky přijít boj o přežití, protože je to spojeno s černým dýmem a jedovatými zplodinami, které obsahuje.

Pokud však byly použity požárně odolné kabely (kategorie B2ca), časové období, kdy by byl člověk schopen nějak zareagovat, případně dokonce požár uhasit, je znatelně delší. V některých případech musí kabel díky jeho provedení sám od sebe zhasnout. Dále teplota požáru nedosahuje tak vysokých hodnot a během hoření nedochází k odkapávání hořících částic, tedy i šance na zapálení dalších předmětů je znatelně nižší.

Na jednom semináři, kterého jsem se zúčastnil, bylo zdůrazněno, že sice věnujeme velkou pozornost nehořlavým kabelům v budovách, ale jaksi zapomínáme na vysokou hořlavost včetně toxicity u dalšího vybavení například kanceláří, což může mít v případě požáru nedozírné následky. Souhlasíte s tím?

To je pravda, více by vám řekl odborník na danou problematiku, mou specializací jsou kabely.

Požáry vznikají zjednodušeně řečeno úmyslně nebo neúmyslně, často z nedbalosti. Podle zpráv z tisku přibývá, bohužel, těch úmyslně založených. Aby se minimalizovalo jejich riziko, je nutná správná instalace kabelů. Jaká pravidla v tomto případě platí?

Řekl bych to od lesa. Spousta požárů vzniká neodbornou instalací nebo manipulací. Příkladem nám může být instalace fotovoltaiky. O jejím neodborném provedení toho bylo napsáno víc než dost. Podle ČKAIT by se neměla podceňovat projektová příprava a zapojení autorizovaných osob do přípravy, realizace i provozu solárních systémů. Nedoporučuje se jít cestou montáže podle internetu a nakoupit nejlevnější výrobky s cílem co nejvíce ušetřit. Nesprávný návrh řešení, nevhodné materiály nebo neodborná instalace významně zvyšují riziko požáru a ohrožení života lidí při jeho likvidaci. Přitom nejrizikovější je v tomto případě střídač a nebo baterie, což jsme mohli vidět v nedávné době při výbuchu v rodinném domě, kde si pán dělal celou elektrárnu svépomocí. Podobně je tomu i při dalších instalacích spojených s elektřinou.

Pro doplnění bych uvedl, že vždycky je to o lidech. Můžete si najmout firmu, která je ´specializovaná´ a konečný výsledek nemusí být nejlepší, protože člověk, který instalaci prováděl, to prostě odbyl. 

Pokud jde o úmyslně založené požáry, těm bych nepřikládal takovou důležitost, dle mého jde spíše o nedbalost. Nicméně to motivuje k širší instalaci nehořlavých kabelů v budovách.

Rád bych se zeptal, jak je to s PVC?

Už více než deset let se hovoří o tom, že je na ústupu a takříkajíc zmizí, což se netýká jen kabelů. Nehořlavé kabely se používají tam, kde se shromažďuje více lidí, jak už jsem o tom hovořil.  Myslím si, že je vždycky lepší udělat krok navíc a raději tyto kabely instalovat i tam, kde být nemusejí, než řešit následky, které mohou být v některých případech až katastrofické.

Podle mne každý z nás v posledních několika letech viděl záběry, jak vypadá požár bytového domu nebo obchodního centra, kde nebyly požadavky na kabely s požární odolností brány v potaz, případně byly budovy stavěny před zavedením těchto regulí. Vzpomínám na požár bytového domu v Anglii, kde byla příčinou požáru právě vadná a zastaralá elektroinstalace a skončilo to zmařením několika životů. O to smutnější je, že se těmto tragédiím dá předejít.

Nezbytná je také pravidelná kontrola kabelů, aby se „maximalizovala bezpečnost a minimalizovalo riziko požáru.“  Co vše by měla zahrnovat, jak se provádí?

V kabelech jako takových problém není, každý je zkoušen na čtyřnásobné zatížení, než je hodnota, pro kterou je určen. Pak už je na projektantovi, aby zvolil ten správný. Lepší je mít kabel lehce předimenzovaný než poddimenzovaný. Podle informací z tisku jsou kabely, které vedou z větrných parků umístěných v mořích, vybavovány čidly, která mají signalizovat pomocí IoT, že hrozí nějaká závada. Podobně se vybavují i další takříkajíc strategické kabely, většinou podmořské. Problém je spíše v přípojných místech a instalaci elektrospotřebičů. Zde je průběžná kontrola na místě. Znám případ, kdy se uvolnil šroubek v jističi a kdyby se to včas nechytlo, tak mohlo dojít k požáru. 

Poznatky z praxe jsou často nenahraditelné. Nasloucháte zkušenostem vašich odběratelů?

Určitě, už jsem o tom hovořil. Zkušenosti jsou vyváženy zlatem. Vycházíme vstříc zákazníkům, a tak jsme například vyřešili nepříjemnou situaci připojení kabelů s funčkní schopností s plným jádrem do rozvodných krabic, což u těch větších rozhodně není procházka růžovou zahradou. Při použití kabelů s jemně lanovaným jádrem je to v podstatě hračka. Vše je ale o ceně. Navíc, pokládku kabelů na nejedné stavbě neprovádějí úplně kvalifikovaní pracovníci, ale ten, kdo je po ruce a stojí méně. Ti roztahají kabely a pak je někdo připojí. Vzniká zde řada rizik, bohužel…  

Jak správně rozumět sousloví nekvalitní kabeláž? Jedná se o použití nesprávných kabelů nebo o výrobky „z druhé ruky“, které nesplňují to, co deklaruje jejich výrobce?

Může to být použití nevhodných materiálů, popřípadě se šidí na množství kovu, nebo jde o kabely, které nesplňují některé požadované vlastnosti. Nejvíc se šidí na mědi, která tvoří nejdražší složku kabelu. Takže kabel nedosahuje požadovaný výkon, snížená je jeho schopnost přenosu napětí, která je uvedena v technickém listu, takže se nepřevede požadované množství elektřiny. Dále je zvýšený maximální odpor a tím dochází i k většímu zahřívání kabelu při provozu. Bohužel i na našem trhu se můžete setkat s kabely, které nemají deklarované hodnoty a nemusí být jen z Asie.

Nabízíme „kabely s vyšší odolností proti UV záření, rozpětí teplot, povětrnostním vlivům i chemikáliím“, přečetl jsem si v jedné jejich nabídce. Jedná se o vlastnosti, které mají kabely běžně nebo je to „reklamní trik“?

Pokud budu hovořit za PRAKAB, tak my skutečně takové kabely máme, jsou odolné proti UV záření, proti nasákavosti vody a chemickým vlivům a podobně, které se běžně vyskytují v prostředí, kde jsou použity, jako vysoké pH betonů a omítek. Je to díky směsi, kterou jsme vyvinuli a používáme ji k výrobě pláště kabelu. Jedná se o vyzkoušené a prověřené materiály. Dnes je běžné, že se například kabel určený pro vnitřek budovy, vyvede na střechu nebo z jedné budovy do druhé bez spojkování, které je dražší, takže musí být odolný vlivům okolního prostředí. Myslím, že v tomto jsme unikát, u jiných výrobců jsem se s tím nesetkal.

Vysoká kvalita nehořlavých kabelů vyžaduje nákladnější výrobu, což má vliv na jejich konečnou cenu. Jak moc, neodrazuje to některé zákazníky?

Na tyto kabely se používají trochu odlišné materiály, které mají pochopitelně i jinou cenu, což má ve finále vliv na celkovou cenu kabelu. To je fakt, který musí zákazník pochopit a šetřit na bezpečnosti mi nepřijde jako úplně dobrý nápad. Dále se do ceny promítne ještě poměrně velké množství nákladných zkoušek a dalších testů, které je nutné provést.

Určitě se najdou lidé, kteří budou tvrdit, že je to zbytečné a že jsou ty kabely moc drahé v porovnání např. s klasickými PVC kabely, ale věřím, že většina lidí ví nebo alespoň tuší, jaké důvody se za použitím těchto kabelů skrývají a že bezpečnost by měla být hlavní prioritou

Vašimi největšími odběrateli kabelů, pokud se nemýlím, jsou stavebnictví a železniční doprava. Co vše zahrnuje nabídka Pražské kabelovny pro tyto sektory a v čem je jejich komparativní výhodnost?

Určitě, ještě bych sem přiřadil energetiku, kde, pokud jde o standardní kabeláž, tak je odběr veliký. To se týká všech velkých energetik v Česku, ale také v sousedním Německu, kde jsou našimi zákazníky téměř všechny velké energetiky ve všech spolkových zemích. Nehořlavé kabely dodáváme stavebním firmám v Německu, Švýcarsku a Rakousku nebo třeba ve Skandinávii a Pobaltí, což nám pomáhá překonat pokles stavební produkce v České republice. Pokud jde o výhodu, tak to je jejich kvalita, stoprocentní plnění zakázek, nadstandardní další služby, které zákazníkům poskytujeme.

Jaká je situace na trhu kabelů u nás, setkáváte se i v tomto oboru s nekalými praktikami?

Každý kabel má přesně popsané vlastnosti a měl by je striktně dodržovat každý výrobce. Někteří, bohužel, kabely šidí, jak už jsem se o tom zmínil. Když to shrnu, tak je to jako se vším ostatním zbožím na trhu, cena je jeden z hlavních faktorů. Ale kupovat to nejlevnější nemusí být vždy šťastná volba. Neměla by se upřednostnit cena na úkor kvality se všemi negativními důsledky, které z toho mohou vyplynout. Konkrétně se může jednat zejména o nevyhovující odpor vodiče, tedy méně mědi v kabelu než by mělo být, může také docházet k podkročení minimální tloušťky extrudovaných vrstev. V podstatě se tedy jedná o šizení zákazníka a nedostatečné množství materiálů. Další možností může být použití nevhodných materiálů, takže kabel při ohnutí může praskat, dále je to špatná oddělitelnost vrstev při instalaci nebo třída reakce na oheň, kterou kabel ve skutečnosti nesplňuje. Je toho celkem dost, co se může stát, proto by člověk měl být opatrný a nesoustředit se jenom na cenu.

Vozí se k nám zboží ze všech koutů světa a na trhu je nepřeberné množství výrobků, těch kvalitních i méně kvalitních. Jak jsem říkal, je dobré brát v potaz více faktorů než jenom cenu, napovědět o kvalitě vám může třeba celkový průměr kabelu. Pokud je jeden z kabelů znatelně tenčí, bude tam asi méně materiálu, ale nelze brát exaktně, že čím tlustší kabel, tím lépe. Není od věci chtít vidět dokumentaci ke kabelu, jako jsou certifikáty, značka ESČ a další dokumentace, které deklarují, že kabel skutečně splňuje to, co uvádí jeho prodejce.

Nicméně kontroly jsou stále preciznější, odebírají se vzorky a kontroluje se, zda kabely splňují všechny deklarované údaje. Kontrolují je i firmy mezi sebou. Odebírají se vzorky konkurencí a hodnotí se, jestli splňují všechny podmínky. Zmínil bych se v souvislosti s tím o jednom paradoxu. Necháte změřit jeden kabel v jedné zkušebně, kde se vyrábí a pošlete ho do jiné, klidně třeba do jiného státu, změřit podle stejných norem a výsledky jsou rozdílné. Zajímavé, co?      

Otázka na závěr: Jaké novinky chystáte pro stávající a potenciální zákazníky?

Nespíme na vavřínech, zabýváme se vývojem kabelů, které budou odpovědí na soudobé výzvy v čase energetického přechodu, dekarbonizace a udržitelnosti. Z posledních patentů bych uvedl energetický kabel, který má uprostřed trubičku pro optické vlákno. Vzniká tak kombinace silového kabelu s optickým, což přinese uživatelům řadu výhod. Vidíme v tom jednu z cest, jak snížit počet sítí, které nás obklopují.

Zdroj: časopis CzechIndustry 2/2024