Bezprecedentní teploty v celé Evropě - jaká je role klimatické změny?

Teplotní rekordy padají po celé Evropě, i v České republice. Ve Varšavě překonal nedělní (1. 1. 2023) rekord 18,9 °C o celých 5,1 °C původní rekord z roku 1993. Kromě Varšavy, byly lednové teplotní rekordy překonány v Nizozemí, Dánsku, Litvě, Lotyšsku, Bělorusku a s teplotou 19,6 °C na Javorníku i v ČR. Podle meteorologů jde o bezprecedentní událost. A stále častěji se začíná objevovat otázka: „Byla tato událost způsobena změnou klimatu?“

Vliv klimatické změny na extrémní teploty

Každá extrémní událost, jako jsou současné bezprecedentní teploty v Evropě, potřebuje pro přesné hodnocení vlivu klimatické změny vyhodnotit tzv. “atribuční studii” (Studie hodnotící vliv změny klimatu na danou událost - více o metodě zde.) Příprava přesné studie trvá ale minimálně několik dní, často vyjde až po samotné události.

I bez atribuční studie ale dokážeme na základě vědeckých dat hodnotit vliv klimatické změny na počasí, kterého jsme svědky. (Vycházíme z práce profesorky Friederike Otto a doktora Bena Clarka - Extrémy počasí a klimatická změna. Jak o nich mluvit a psát.)

Jak je to možné? Některé meteorologické události totiž mají ke globálnímu oteplování komplikovanější vztah než jiné. Nejjednodušším případem jsou právě vlny veder. Je-li v atmosféře více tepla, je i vyšší pravděpodobnost horkého počasí. U srážek je to rovněž poměrně jednoduché, protože v teplejším vzduchu bývá větší vlhkost. Protikladem vysokých teplot jsou například sněhové srážky. Pravděpodobnost výskytu i intenzita extrémního chladu se na celém světě v důsledku změny klimatu snížila. Na většině míst sice zatím není jasné, zda došlo k nějakým změnám i u náhlých přívalů sněhu, je však možné, že v některých částech východní a severní Asie, Severní Ameriky a Grónska se intenzita těchto přívalů zvýšila.

O vlnách extrémních teplot můžeme tedy s velkou mírou jistoty prohlásit, že jsou ovlivněny klimatickou změnou. Zároveň víme:

► V důsledku změny klimatu způsobené člověkem je dnes intenzita a pravděpodobnost výskytu vyšší u každé vlny veder, k níž ve světě dojde.

► Zpráva IPCC z roku 2021 jednoznačně uvádí, že průměrné teploty i extrémní vedra dosahují vyšších hodnot na všech kontinentech a že je to dáno změnou klimatu způsobenou člověkem.

► Vlny veder stále častěji dosahují větších extrémů, což je přímý důsledek rychle se oteplujícího světa. Dnes je také o několik řádů pravděpodobnější, že se vlny veder vyskytnou v mnoha částech světa najednou, což může mít výrazně závažnější dopad na populaci, zemědělství a produkci potravin než izolovaná extrémní událost. Výzkumy ukazují, že bez změny klimatu by byl podobný „souběh událostí“ téměř nemožný.

Vysoké teploty na Javorníku ve srovnání s dlouhodobým průměrem

V ranních hodinách 1. 1. 2023 dosáhla na meteorologické stanici Javorník (289 m n. m. - okres Jeseník) teplota 19,6 °C. Byl tak překonán dosavadní český lednový teplotní rekord z 29. 1. 2002, kdy teplota v Ústí nad Labem dosáhla 18,8 °C. 

(zdroj chmi.cz)

Dlouhodobé teplotní průměry 1. ledna, stanice Javorník - data dostupná pro období: 1976 - 2021: (viz web Envidata.cz)

► Průměrná denní teplota 0,1 °C

► Průměrná maximální denní teplota 2,7 °C

► Dosavadní nejvyšší naměřená maximální teplota 11,3 °C (2008)

(zdroj envidata.cz)

Na co si dát pozor a další kontext

• „Příčiny“ vlny veder / jetstream – Vlna veder vzniká jako důsledek chování atmosféry. Dlouhodobé extrémní vedro mohou způsobit např. obrovské meandry tryskového proudění – tzv. planetární vlny (v českém kontextu spíše známé jako Rossbyho vlny). Mezi obzvlášť významné příklady patří vedra v Evropě v roce 2003 (zemřelo 70 000 lidí) a v Rusku v roce 2010 (55 000 obětí). Mimořádné teplo na Sibiři během zimy a jara roku 2020 bylo částečně způsobeno odlišnou dynamikou atmosféry v blízkosti severního pólu – velmi silné tryskové proudění vytvořilo vysokou oblačnost (a tedy mírnější počasí) a táhlo teplejší vzduch k severu. Diskuze o tom, do jaké míry tyto planetární vlny a „dynamické“ efekty ovlivňuje změna klimatu, stále pokračují. Některé studie (a právě ty se často objevují v médiích) na tuto souvislost poukazují, jiné nikoli. Jistotu zatím nemáme. Možná budou vlny veder spojené s tímto chováním atmosféry v budoucnu o trochu více či méně pravděpodobné/intenzivní. V každém případě je tento typ vlivu na extrémní vlny veder v současné době daleko menší než přímý vliv globálního oteplování.

• Současné extrémní teploty, které jsou často i 15 °C nad dlouhodobým průměrem, není dobré srovnávat s letními extrémy. Pro české podmínky platí, že variabilita letních teplot je nižší než variabilita zimních teplot.

• Během Vánoc je v Evropě obvyklé mírné oteplení, takzvaná vánoční singularita. To znamená, že dochází k pravidelnému vánočnímu lehkému oteplení, určitě však ne tak extrémnímu jako v letošním roce. (3.1.2023)