Obchodní války mezi USA a Čínou budou významným tématem amerických prezidentských voleb, byť byly v posledních měsících zastíněny koronavirovou pandemií. Omezování obchodu mezi těmito giganty zablokovalo světovou ekonomiku a světový růst se výrazně snížil. Demokrat Joe Biden vůči Číně navrhuje vstřícnější postup. S Čínou chce zatočit stejně jako současný prezident Donald Trump, ale chytřeji a chce se spojit s Evropou, píše analytik společnosti SFG Holding Josef Kvarda.
Čína v posledních letech dorostla do pozice ekonomické supervelmoci. A jak se zdá, i do politické. Američané sledují zahraniční obchod periferně. V ostře sledovaných prezidentských volbách pro ně není tak důležitý jako třeba zdravotnictví. Nyní se ale vše propojilo a téma je pro ně mnohem významnější. Biden se chce vrátit k politice Baracka Obamy. Chce obnovit kontakty se spojenci, chce je normalizovat, ať už v rámci NATO nebo Evropské unie.
Z hlediska obchodních válek by v lepší pozici měly být USA. Vyplývá to ze struktury hospodářství, které není tak orientované na zahraniční obchod. Když Trump zvýšil cla, Čína udělala totéž, aby nevypadala slabě.
Obchodní války drtí kontakty, poptávku zboží a služeb. Utlumují ekonomickou aktivitu. Americké firmy si na přístup Číny stěžovaly déle. Trumpovi předchůdci ale do tohoto vosího hnízda píchnout nechtěli. Například když se americké firmy snaží dostat na čínský trh, musí počítat s tím, že budou odevzdávat informace. Tak aby Čína mohla nahlížet do technologických tajemství.
Když klesá růst hrubého domácího produktu (HDP) Číny a USA, tak to dopadá na exportně orientovanou Evropu. Obecně byl dopad na růst světové i evropské ekonomiky citelný. Nicméně byla uzavřena obchodní dohoda USA a Číny. Spojené státy chtěly, aby Číňané více nakupovali. Mají totiž vůči Číně velký obchodní deficit. Čína se k nákupům zavázala výměnou za snížení obchodních cel, ale spekuluje se o tom, jak bude obchodní dohoda naplněna a jestli to nebylo jen kvůli prezidentským volbám.
Nedůvěra Američanů vůči Číně v posledních měsících kvůli pandemii koronaviru ještě narostla. Soudruzi v Číně zkrátka věci dlouho tutlali a nepodělili se o ně se světem. S tím souvisí Trumpova kritika Světové zdravotnické organizace (WHO), která podle něj šla Číně na ruku a pandemii vyhlásila pozdě. Trump této nedůvěry zvlášť před volbami velmi rád využívá, vir překřtil na „čínský virus“ a začala obviňovací hra. Vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa se opět začaly vyostřovat. Také kvůli kauze Huawei, aplikaci TikTok, nepokojům v Hongkongu a politickým tlakům v Jihočínském moři. Třecích ploch bylo jednoduše víc.
Do prezidentských voleb zbývají necelé tři měsíce. Volby budou v USA v úterý 3. listopadu. Ukáže se, zda Trump bude v Bílém domě další čtyři roky. I když mají Američané vůči Číně nedůvěru kvůli koronaviru, tak uznávali, že jejich reakce na pandemii byla lepší a situaci zvládli prozatím lépe. To mají Trumpovi za zlé. První fáze obchodní dohody je uzavřená, o druhé fázi Čína s Amerikou do listopadových voleb jednat nebude. Nečekal bych, že Trump do té doby s něčím zásadním přijde. Koronavir je věc, na kterou Trump už takový vliv nemá, ale on se to snaží propojit i s obchodními válkami.
Když se spojí Evropa s Amerikou, což chce Biden, bude tlak na Čínu výraznější. Možná by pak dosáhl v obchodních jednáních s Čínou větších ústupků. (19.8.2020)
