Bitcoin zase roste na ceně. Vyplatí se do něj investovat?

Komentář Lukáše Kovandy

Na podzim mnozí, i čeští rozumbradové tancovali na hrobu bitcoinu, aniž se ovšem ujistili, že je skutečně mrtvý. Kopat do nemohoucího není morální v životě a nemusí to být prozíravé na trzích. Bitcoin od začátku letošního roku vyskočil o nějakých 40 procent a mlčení těch rozumbradů je nyní ohlušující. Už poněkolikáté viděli bitcoin mrtvý, zřejmě v důsledku vlastního promarnění příležitosti do něj dříve výhodně investovat, a opět se spletli.

Bitcoin a další kryptoměny se nyní chová stále více jako technologická akcie. Vzhůru jej z velké části žene vyhlídka méně razantního utahování měnové politiky americké centrální banky. Ta se sice nemusí naplnit, ale to neznamená, že má nyní valný smysl zůstat mimo bitcoin. Není mrtvý. Naopak, jedním z největších rizik současného dlouhodobého investování je nemít v bitcoinu investováno vůbec nic. Vždyť v uplynulých dvanácti letech zhodnocuje průměrným ročním tempem zhruba 150 procent. Index Standard & Poor’s 500 za stejnou dobu přidává ročně průměrně přibližně 10 procent. Za uplynulé tři roky pak index amerických akcií přidává průměrně ročně přes sedm procent, kdežto bitcoin bezmála 37 procent.

Samozřejmě, obecně platí, že podíl bitcoinu na celkových investicích by měl být v jednotkách procent, zatímco podíl akcií v desítkách procent. Podstatné je dokupovat bitcoin stále i teď pravidelně, bez ohledu na momentální cenu, v relativně malém, fixním objemu, HODLovat a vykašlat se na investice do 99,5 procenta další kryptoměn, takzvaných shitcoinů.

Zrušení nejnižší sazby DPH může státu „přihrát“ přes 13 miliard korun

A zvýší také inflaci. Zdražilo by léky, vodu a pomohlo k vyšším ziskům obchodním řetězcům.

Chystané změny daně z přidané hodnoty budou nejspíše maskovaným zvýšením daně, v rozporu se sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.

Vláda se přitom „schová“ za obchodníky a prodejce, protože DPH je daň nepřímá, takže lidé budou často za předpokládané související zdražení spílat právě obchodníkovi či prodejci, a nikoli vládě, která přitom bude skutečným původcem zdražení.

Ministerstvo financí hodlá v rámci snížení počtu sazeb DPH zrušit stávající sazbu nejnižší, desetiprocentní. Ta byla zavedena v roce 2015 tehdejší Sobotkovou vládou. Nyní jsou touto sazbou daněny například léky, kojenecká výživa, voda z vodovodu, stravování a ubytování nebo noviny, časopisy a knihy. Toto zboží by tedy po zrušení sazby zdražilo. To proto, že obchodníci a prodejci by do ceny rychle promítli vyšší sazbu DPH, a to třinácti-, nebo dokonce čtrnáctiprocentní.

Právě na úroveň třinácti nebo čtrnácti procent by ministerstvo financí rádo snížilo stávající druhou sníženou sazbu, patnáctiprocentní. V rámci jakési kompenzace za zrušení sazby nejnižší. Jenže zejména pří snížení pouze na úroveň čtrnácti procent lze předpokládat, že dopad do inkasa DPH bude z hlediska veřejné kasy pozitivní, „plusový“. Poradenská společnost Deloitte spočítala, že by se státní inkaso DPH v takovém případě navýšilo o 13,4 miliardy korun ročně. Tedy že se jedná vlastně o navýšení daně z hlediska řadového občana. Navíc by opatření zvýšilo inflaci, podle Deloitte o 0,37 procentního bodu.

Stát by ovšem byl „v plusu“ i tehdy, pokud by se nižší sazba DPH ustanovila po zrušení sazby nejnižší na úrovni třinácti procent. V takovém případě by totiž inkasoval navíc 1,6 miliardy korun. Opravdu rozpočtově neutrální je sazba kolem 12,8 procenta. Při takovém stanovení sazby DPH by stát plus minus „zůstal na svém“.

Vedle státu by na daňové rošádě mohli vydělat také někteří obchodníci a prodejci. Při „kompenzačním“ snížení sazby DPH z patnácti na třináct nebo čtrnáct procent by jej totiž nepromítli zcela do odpovídajícího snížení cen pro koncové zákazníky, ale třeba jen zčásti nebo také vůbec. Zbytek by si nechali v kapse. Ale i kdyby promítli do koncové ceny celé snížení daně, zejména při nížení DPH o procentní bod, z patnácti na čtrnáct procent, by si zákazník ani moc ničeho nevšiml. Patnáctiprocentní sazbou jsou nyní daněny potraviny, nealkoholické nápoje, veřejná doprava, dětské autosedačky nebo zdravotnické pomůcky.

Jinými slovy, výsledkem daňové rošády nejspíše bude zdražení léků či vody pro řadové občany a zvýšení zisků obchodních řetězců. A zvýšení daňového inkasa z hlediska státu. Tedy růst daňového zatížení lidí. Což nekoresponduje s předvolebními sliby vládních stran a vlastně ani s dosavadními prohlášeními například premiéra, že daně se zvyšovat nebudou.

Ale třeba vláda překvapí a nakonec v rámci byť i redukovaného počtu sazeb DPH „přeskupí“ položky tak velkoryse, že na tom řadový občan škodný nebude.

Akcie ČEZ citelně rostou kvůli spekulaci o jeho rozdělení a zestátnění

Američtí experti jsou ale zdrženlivější, vyhlíží výrazný propad akcií.

Akcie energetické společnosti ČEZ si 26. ledna na pražské burze připsaly zhruba 4,5 procenta, to je nejvíce od loňského 20. října. Poprvé od 6. října 2022 tak uzavřely nad hranicí 900 korun za akcii, konkrétně na úrovni 915 korun. Následný den po začátku obchodování vyskočily až na hodnotu 930 korun za akcii (což je jejich absolutně nejvyšší cena rovněž od 6. října 2022), pak ale část zisku odevzdaly.

Do značné míry stojí za markantním růstem ceny akcií ČEZ, který citelně předčí vývoj souhrnného indexu evropských energetik, spekulace, že Fialova vláda v tichosti připravuje rozdělení podniku. A že stát by v takovém případě nabídl menšinovým akcionářům v rámci výkupu akcií zajímavý „bonus“ nad tržní cenou.

Spekulaci dala zřetelnější obrysy informace člena rady Petra Bezoušky, že legislativní rada vlády v rovině paragrafů „připravuje půdu“ právě pro rozdělení ČEZ. Projednávala totiž 26. 1. novelu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. „Ke schválení rozdělení ČEZ má stačit 85 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě,“ informuje na svém facebookovém profilu Bezouška. Dosud je třeba 90 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.

Realita valných hromad ČEZ je ovšem taková, že snížení na 85 procent by mělo stačit k tomu, aby si stát sám schválil rozdělení podniku. To proto, že vlastní přibližně 70procentní balík akcií ČEZ a vzhledem k roztříštěnosti menšinových akcionářů by to zřejmě dostačovalo k ovládnutí valné hromady.

Premiér Petr Fiala před dvěma týdny pro ČTK uvedl, že stát zamýšlí získat větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou. Už loni na jaře se spekulovalo o tom, že rozdělením ČEZ by stát mohl plně ovládnout část podniku zodpovídající za jadernou energetiku nebo výrobu a cenotvorbu elektřiny a potenciálně také její distribuci. Stát by to dle tehdejších propočtů vyšlo minimálně na 200 až 250 miliard (viz zde). Počítá se totiž s přirážkou pro menšinové akcionáře. Ta třeba v případě loni schváleného zestátnění „francouzského ČEZ“, společnosti EdF, činí více než 40 procent nad cenou akcie v okamžiku oznámení nabídky odkupu.

Druhá část rozděleného ČEZ, zahrnující například segment obnovitelných zdrojů, by zřejmě zůstala v alespoň částečném vlastnictví soukromého kapitálu a dále by se s ní obchodovalo na burze.

Právě vidina přirážky k výkupní ceně včera mocně poháněla akcie ČEZ k několikaměsíčnímu maximu. Experti jsou však zdrženlivější. Svoji analýzu vyhlídek podniku zveřejnila Česká spořitelna. Cílovou cenu akcií ČEZ, tedy nejpravděpodobnější cenu za dvanáct měsíců, snížila z 920 na 917 korun. Doporučuje akcie podniku pouze „držet“, tedy ani neprodávat, ale ani nenakupovat.

Americká banka Morgan Stanley začátkem ledna snížila dvanáctiměsíční cílovou cenu ČEZ z více než 1000 korun na pouhých 690 korun. Jejím doporučením je snížení zastoupení akcií ČEZ v portfoliu.

První zákulisní informace o tom, že vláda připravuje konkrétnější kroky vedoucí k potenciálnímu rozdělení ČEZ, se přitom objevily už loni v prosinci, před Vánoci. Morgan Stanley už tedy také mohla při stanovení svého doporučení s touto informací pracovat. (28.1.2023)