Zámek Loučeň se připojuje k oslavám 200. výročí narození jednoho z našich nejvýznamnějších hudebních skladatelů Bedřicha Smetany. Během měsíce března se na Zámku Loučeň budou konat speciální prohlídky při příležitosti tohoto výročí.
Znít tady budou tóny z Cyklu symfonických básní Má vlast, například Vltava nebo Vyšehrad, či opery Prodaná nevěsta. Na Loučeni tak navazují na odkaz rodiny Thurn-Taxisů, původních majitelů loučeňsko-dobrovického panství a významných mecenášů Bedřicha Smetany. Zde, v Jabkenicích nedaleko Loučeně, strávil Smetana posledních téměř deset let svého života. Knížecí myslivna byla místem, kde během svého života pobýval a tvořil nejdéle, deset let od roku 1874 do 1884. Smetanový březen na Zámku Loučeň se koná v období od 2. do 24. března.
Tematické prohlídky budou vypsány třikrát denně o víkendech. „S rodinou Thurn-Taxisů pojily Bedřicha Smetanu přátelské vztahy již před jabkenickým pobytem. Jeho největším příznivcem byl kníže Alexandr Thurn-Taxis, hudebně nadaný a společensky angažovaný nejstarší syn loučeňského knížete Hugo Maxmilána. Právě Alexandrovi věnoval v roce 1881 Smetana dvě dueta pro housle a piano „Z domoviny“, a dle dochovaných pramenů je také spolu hrávali v hudebním salonu loučeňského zámku. Návštěvy skladatele na zámku pamatuje také dochované klavírní křídlo. To bude součástí tematických prohlídek věnovaných právě dílu a životu Bedřicha Smetany,“ uvádí Ing. Kateřina Šrámková, majitelka loučenského zámku.
„Smetanový březen na našem zámku bude příležitostí poznat Smetanu jako gentlemana, společensky uznávaného umělce, milovníka přírody, lovu a také gurmána, “ uvádí Mgr. Vratislav Zákoutský, kastelán zámku Loučeň. „I když je závěr Smetanova života poznamenán nemocemi, během života na zdejším panství byla vytvořena mistrovská díla. Výročí 200 let od narození je pro nás impulzem, abychom návštěvníkům umožnili nahlédnout do společnosti a prostředí, kde vznikaly největší díla klasické české hudby období romantismu, a připomněli roli šlechtických kruhů jako mecenášů umění,“ dodává Vratislav Zákoutský.
Prohlídky během „Smetanového března“ přiblíží návštěvníkům dobu, kdy Mistr Smetana chodíval z jabkenické myslivny na loučeňský zámek hrát. Doplněny budou naživo interpretovanou hudbou Bedřicha Smetany v hudebním salonku v podání šikovných zámeckých průvodců. Bedřich Smetana byl vyhlášeným pianistou a jeho komorní koncerty na zámku byly považovány za hudební svátky. Návštěvníci se v doprovodu kostýmovaného průvodce podívají do společenských zámeckých komnat, seznámí se s místy, která měl Smetana na zdejším panství rád, a také si připomenou ta díla, která na panství vznikla. Při prohlídkách zazní také několik ukázek ze Smetanovy tvorby. Prohlídky jsou určeny nejen dospělým, ale také zvídavým dětem, které se chtějí s Mistrem a jeho tvorbou seznámit jiným způsobem než ve školních lavicích. Více informací včetně podrobného programu na www.zamekloucen.cz
Poslední léta života Bedřicha Smetany jsou spojována s jabkenickou myslivnou, kde tento velikán české hudby žil se svojí dcerou a zetěm, knížecím nadlesním Josefem Schwarzem. Myslivna se nacházela na panství Thurn-Taxisů a majitelé tohoto panství, Hugo Maxmilián a jeho syn Alexandr Jan Vincenc, byli významnými mecenáši během Mistrova pobytu na jejich panství. Před samotným pobytem v Jabkenicích se zdejší kraj mezi Nymburkem a Mladou Boleslaví zapsal do Smetanova života již dříve.
Skladby složené na loučeňsko-dobrovickém panství
V r. 1874 Smetana ohluchl, takže všechna díla, která zde složil, mimo Braniboři v Čechách již neuslyšel. V posledních 10 letech života navzdory hluchotě vytvořil svá vrcholná díla. Kvartet Z mého života je pokládán za jednu z nejkrásnějších skladeb ve světové hudbě.
1862 Braniboři v Čechách – opera
1875 Má vlast (3 věty) symfonická báseň
1875 Sny – cyklus klavírních skladeb
1876 Hubička – opera
1878 Tajemství – opera
1879 Večerní písně – písňový cyklus na básně Vítězslava Hálka
1879 České tance - 10 tanců
1879 Z mého života – romantický smyčcový kvartet
1880 Z domoviny – duet pro housle a klavír
1882 Čertova stěna – opera
1884 Viola – opera (nedokončena)
Rovněž česká sklárna Koulier na Chrudimsku se již v tuto chvíli připravuje na oslavu výročí Bedřicha Smetany. A protože se jedná o sesterskou firmu zámku Loučeň, ve výrobě jsou již nyní ručně vyráběné a foukané ozdoby s motivem tohoto velkého skladatele. Jejich výroba prochází poměrně náročným výrobním procesem, který trvá dva dny. Do české sklárny do vísky Oflenda lze přijet kdykoli během roku a podívat se na jejich výrobu. Je to úžasný zážitek a ukázka rukodělné práce českých sklářů, foukačů a malířů ozdob. Návštěvníci zde uvidí nejenom ozdoby k výročí, ale i řadu vánočních i nevánočních dekorací.
Život a pravda o onemocnění Bedřicha Smetany
Bedřich Smetana se narodil 2. května 1824 v Litomyšli. Byl prvním synem v rodině. Jeho otec, sládek pivovaru měl tak velkou radost, že nechal vyvalit sud piva a pohostil chasu. Skladatel později prohlásil, že se narodil na masopustní úterý, a už proto se musel stát muzikantem. Od čtyř let cvičil na housle, později přidal klavír. Po prvním klavírní produkci v šesti letech si vysloužil pověst zázračného dítěte stejně jako o 60 let dříve Mozart. O dva roky později zkomponoval svou první skladbu – kvapík. Když bylo Bedřichovi sedm let, odstěhovali se do pivovaru v Jindřichově Hradci, poté rodina žila v Růžkových Lhoticích, a nakonec se usadili v Praze. V 10 letech utrpěl Bedřich fatální zranění. Při hře chlapci zakopali na poli u břehu rybníka Vajgaru láhev naplněnou střelným prachem, ten zapálili a čekali na výbuch. Když se nedostavil, šel se Bedřich přesvědčit, co se stalo, a v tom došlo k explozi nálože, která mu vmetla do obličeje střepy s čerstvě pohnojenou ornicí a prachem. Rány mu navíc byly vymyty znečištěnou vodou z rybníka Vajgaru. Po tomto úrazu u něj došlo i k přechodné ztrátě sluchu – kvůli třesku mohlo dojít k poškození ušních labyrintů. Osteomyelitida (infekční hnisavé onemocnění kostí a kostní dřeně vyvolané bakteriemi), měla pak za následek zpomalení růstu pravé poloviny obličeje a její deformaci, což se Smetana zřejmě později snažil zakrýt plnovousem. Zajímavý doklad o tvaru Smetanova obličeje je patrný na bustě Josefa Václava Myslbeka, umístěné ve foyeru Národního divadla. Tam je zřetelná deformace, oploštění pravé poloviny obličeje. Busta byla sice vytvořena až po skladatelově smrti, ale Myslbek Smetanu dobře znal, a zhruba od jeho padesátky se s ním často scházel. Zlobná osočení proti Smetanovi o jeho údajné pohlavní chorobě šířil tehdy zejména pěvecký pedagog František Pivoda, Smetanův úhlavní nepřítel, ale i další lidé, kteří nebyli nijak medicínsky vzdělaní. Přitom Syfilis vyloučili čtyři renomovaní profesoři patologie H. Šikl, H. Hamperl, J. Vaněk a V. Jedlička V listopadu 1987 se zjistilo, že při okolních úpravách byl na Vyšehradském hřbitově do blízkosti Smetanovy hrobky sveden pramen, takže do ní začalo zatékat. Smetanovy ostatky byly exhumovány a prozkoumány antropologickým týmem v čele s profesorem Emanuelem Vlčkem. Součástí týmu byl specialista v čelistní a obličejové chirurgii docent Jiří Ramba. Docent Ramba prozkoumal kosterní pozůstatky lebek řady historických osobností. Literárně je zpracoval v knize Slavné české lebky, kde se nejvíce zabýval lebkou císaře Karla IV. a Bedřicha Smetany.
.JPG)