Komentář Pavla Peterky
Hodnoty meziroční inflace za březen dosáhly hodnoty 12,7 %, tedy o 1,6 p.b. více než v únoru. Do těchto hodnot se ve významné míře podepsal konflikt na Ukrajině a související sankce proti ruskému režimu. Válka navíc přišla v době prudce zdražujících cen energií a problémech na straně nabídky. Svět ještě nyní trpí následky pandemie, která negativně ovlivnila světové výrobní kapacity v době silné poptávky.
Prognózy ČNB a MFČR z doby před začátkem války předpokládaly, že inflace v ČR bude kulminovat v polovině roku. V druhé polovině roku pak měla inflace zpomalovat a dostat se na průměrnou hodnotu 8,5 % za celý rok 2022. K 2% inflačnímu cíli se pak měla přiblížit v prvním kvartále roku 2023. Nyní už téměř s jistotou můžeme říct, že se tak nestane. Růst cen už v únoru byl nad prognózovanými hodnotami, a to stejné platí i pro hodnotu z března. Zdražování bude pokračovat a jeho dopady jsou každým týdnem více cítit i v každodenním životě běžných spotřebitelů. Tato nepříjemná situace bude pokračovat.
Meziročně došlo ke zdražení především v oblasti energií, kdy například pohonné hmoty meziročně zdražily o 50,6 %. Pohonné hmoty zdražily i v únoru, ale v průměru „pouze“ o 31 %. Proti únoru zrychlil i růst cen elektřiny o 2,1 p.b. na 24,7 % a plynu o 9,4 p.b. na 37,7 %.
Do březnové inflace se propsal i růst cen vlastnického bydlení, který je v rámci ČR už dlouhodobým fenoménem. Ten byl podpořen dlouhodobě levnými hypotékami, silnou poptávkou, investiční aktivitou a byrokratickým omezením nové výstavby téměř na celém území ČR. (11.4.2022)
