Budeme mít další jaderné, tentokrát korejské, reaktory?

Jižní Korea byla v padesátých letech vyloženě jedna z nejchudších zemí světa. Dnes se situace radikálně obrátila a země na jihu Korejského poloostrova patří mezi nejprůmyslovější země světa. Mimochodem u nich pracuje 28 jaderných reaktorů místní provenience a mají tam snad nejlacinější elektrickou energii v Asii, pokud ne na světě.

Jaderná energie to neměla u nás v Česku nikdy jednoduché. Tehdy jsme si nemohli vybírat, takže velká část dodávek, plány a řešení nám poskytli přátelé ze Sovětského svazu. Nicméně dukovanské bloky zprovoznili a dodnes dodávají elektrickou energii. S Temelínem to bylo horší, protože, jak jsem koupil, dodnes nemají všechny potřebné plány, takže si je místní sami museli zpracovat. Naštěstí unikátní turbíny vyrobili v plzeňské škodovce, armatury také dodali většinou partneři z tuzemska. Bohužel krátce po tzv „sametové“ revoluci se elektrárna stala cílem zelených od nás i z Rakouska. Navíc jsme museli vyměnit stávající řídící systém za ten od firmy Westinghouse. První blok spustili v roce 2000 a další o dva roky později. Potom dlouho nic, zvláště po vstupu „zelených odborníků“ do vlády. V současné době někteří energetici tvrdí, že se stavba za dobu provozu minimálně, zvláště při dnešních cenách, více než osmkrát zaplatila.

Přibližně před deseti lety u nás začali obhlížet situaci odborníci z Korejské republiky (Jižní Korea). Shodou okolností v současné době patří tato asijská země mezi přední investory v Česku. Máme tu korejskou automobilku, největší gumárnu ve střední Evropě i jeden z největších strojírenských provozů, který je situovaný v Plzni. Nedlouho potom se Korejci přihlásili do soutěže o nové bloky atomové elektrárny u nás. Divoká bitva se rozhořela, zvláště poté, co ze soutěže vypadly ruské a čínské firmy. Zvláště staromilci zaplakali nad budoucí absencí ruské firmy Rosatom. Vzhledem k faktu, že mnoho zařízení jaderné technologie Rusové vyráběli na Ukrajině, to bylo poměrně správné rozhodnutí. Nakonec se naši státní představitelé rozhodli na osazení JET Dukovany postupně dvěma bloky jihokorejské provenience generace III+.

Kompletní dodavatel obou bloků bude jihokorejská společnost KHNP, která se zavázala, že krom dodávek reaktoru zapojí do stavby a montáže i české dodavatele. Pokud se zadaří, bude činit podíl českých dodavatelů až 60 %. Vzhledem k faktu, že nejdražší částí, krom samotného reaktoru, jsou turbíny. A turbíny vyrábí korejská firma Doosan v plzeňské Škodovce, je tento propočet uvěřitelný.

Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) je společnost, která se zabývá provozem a výstavbou jaderných a vodních elektráren. Je dceřinou firmou korporace KEPCO. Ta se sama o sobě věnuje výrobě a distribuci elektrické energie v Jižní Koreji. Z ní se vydělila KHNP v roce 2001. Ještě v rámci korporace KEPCO vybudovali energetici z KHNP v Jižní Koreji čtyři jaderné elektrárny.

Navíc vláda uvažuje o koupi dalších dvou reaktorů pro JE Temelín, kde jsou pro tyto možné dva bloky už připravené podloží, které tehdy původně chystali energetici pro stavbu reaktorů ze Sovětského svazu. Cena jedno bloku v Dukovanech při výstavbě dvou bude činit 200 miliard korun v současných cenách.  První práce by měli stavbaři zahájit v roce 2029 a již hotová atomová elektrárna by měla zahájit zkušební provoz v roce 2036. Vláda dala v tomto ohledu přednost KHNP před francouzskou firmou EDF. Ve cětšině hodnotících kritériích byli Korejci lepší. Navíc jsou známí tím, že dodržují dojednanou cenu i dodací termíny. Česko už získalo od Evropské komise takzvanou notifikaci neboli schválení veřejné podpory při výstavbě jednoho bloku v Dukovanech. V co nejkratší době připraví žádost o notifikaci i pro druhý blok, která bude vycházet z prvního modelu veřejné podpory, ale v některých modelech financování se bude lišit. Veřejná podpora pro první blok by měla mít podobu návratné půjčky investorovi stavby, kterým je dceřiná firma polostátní energetické společnosti ČEZ. Prvních 12 let bude půjčka bezúročná. Úroky začnou nabíhat až od uvedení jaderného bloku do provozu, kdy také investor začne z výnosů z výroby elektřiny půjčku splácet.

Aby jižní Korejci seznámili české odborníky a potencionální obchodní partnery s budoucností projektu, rozhodli se uspořádat hotelu Clarion „Česko Korejskou Nuclear Industry Conference“. Jejím účelem bylo lépe představit společnost KHNP, což je mimochodem státní společnost s téměř 50 lety zkušeností se stavbou a provozem atomových elektráren. Dosud se podílela na stavbě 34 bloků jaderných elektráren v Jižní Koreji i v zahraničí. Její vlajkový model, reaktor Generation III+ APR1000, který by měl pracovat i u nás v Dukovanech, nabízí nejmodernější řešení včetně pasivních bezpečnostních systémů. Elektrárna má zvýšenou odolnost proti útoku letadlem i ochranu před kyber útoky. Konference, kterou pořádali zástupci Korean Atomic Industrial Forum a Czech Nuclear Industry Assocation zahájili Jooho Whang, chairman KAIF/ CEO KHNP a Lukáš Zedník, člen výboru CPIA. Na konferenci promluvili i Lukáš Vlček, český ministr průmyslu a obchodu, Youngki Hong, velvyslanec Korejské republiky v České republice, Sejin An, korejský ministr obchodu, průmyslu a energetiky a Tomáš Ehler, vrchní ředitel sekce jaderné energetiky a nových technologií MPO.

Jak na fóru z korejské strany zaznělo: „Česká republika si zaslouží spolehlivého, transparentního a technologicky vyspělého dodavatele nových bloků elektrárny Dukovany. Jedině tak bude dávat tato investice smysl a budou z ní těžit další obyvatelé vaší krásné země. Dostavíme pro vás Dukovany bezpečně, spolehlivě a včas!“

Jediné, co by mohlo konečný podpis smlouvy opozdit, naštěstí odeznělo. Původně totiž KHNP, která zvítězila v tendru na výstavbu jaderných bloků v ČR, prý není podle americké společnosti Westinghouse oprávněná používat technologii reaktoru, kterou Česku v tendru nabídla. Američané korejskou firmu vinili z nedodržování amerických pravidel pro kontrolu vývozu, chtěli se kvůli tomu právně bránit. Naštěstí v obchodě platí „nikdy neříkej nikdy“. Jihokorejci se před nedávnem s americkou firmou dohodli a ta ustoupila od svých požadavků.

Antonín Karoch (4.3.2025)