Postupný úbytek prodejen je jeden z hlavních úkolů, se kterým se bude muset v budoucnu vyrovnat tradiční český trh s potravinami. Obslužnost venkova se totiž každým rokem snižuje. Do budoucna lze však v tomto segmentu čekat i výrazné změny. Některé obchodní sítě například počítají se zrušením slevových letáků, větším podílem bezhotovostních plateb či optimalizací zásobování malých prodejen. Klíčovou roli přitom v celé řadě případů bude hrát postoj státu.
Zhoršující se obslužnost venkova
V současnosti je velmi diskutovanou záležitostí v souvislosti s tradičním trhem potravinová obslužnost venkova. Jak uvádějí statistiky společnosti Nielsen, pouze za rok 2017 ukončilo svůj provoz 1 082 prodejen do 400 m2, téměř 800 z nich bylo těch nejmenších do 50 m2. Obslužnost se tak neustále snižuje, jiné vyhlídky přitom zatím neukazuje ani nejbližší budoucnost.
Podle Jana Hrdiny z Asociace českého tradičního obchodu je proto nezbytný zásah státu, ideálně prostřednictvím sady komplexních opatření. „Především směrem k velkým řetězcům očekáváme posun ve věci novely zákona o cenách, konkrétně opatření, které by zamezilo zneužívání podnákupních a podnákladových cen, které devastují český trh. Jakákoliv pomoc venkovským prodejnám je pak vítaná, ať již přímá či nepřímá. Jde totiž především o zachování služby pro občany, která je v současnosti obchodníky poskytována i přes hospodářskou ztrátu,” uvedl Jan Hrdina.
Podle předsedy maloobchodního Družstva CBA Romana Mazáka se dnes o obslužnost venkova stará pouze tradiční trh. Pokud však před ním bude stát zavírat oči, kritická situace se bude rozšiřovat do dalších oblastí.
Řešením budoucnosti by přitom mohl být model objednávání potravin on-line či telefonicky a jejich následný rozvoz, podobně jako to v současnosti funguje v celé řadě velkých měst a jejich bezprostředním okolí. Na rozdíl od centrálních skladů by tradiční trh v případě rozvozu potravin na venkově využíval husté sítě prodejen, které by mohly obsloužit sousední vesnice bez obchodu. „Oblastem, kde je již nyní situace kritická, by to pomohlo. O takovém řešení lze však uvažovat až ve chvíli, kdy stát vytvoří tradičnímu trhu příznivější podmínky. Do té doby je to hudba vzdálené budoucnosti,“ řekl Roman Mazák.
Postupné rušení letáků?
Popularita slevových letáků patří v českém prostředí ve srovnání s ostatními evropskými státy mezi ty nejvyšší. Podle posledních statistik společnosti Nielsen čeští spotřebitelé nakupují ve slevách 55 procent zboží. Na tradičním trhu je však situace jiná. „Letáky nejsou v případě malých prodejen příliš využívané, lze je najít spíše u velkých řetězců. Původní ceny, které v nich uvádějí, jsou však extrémně vysoké, ceny po slevě se zpravidla vyrovnají běžné ceně u malých prodejen,“ podotkl Roman Mazák.
Na výrazně menší podíl využití letáků na tradičním trhu upozorňuje i Vladimíra Šebková ze spotřebitelského panelu společnosti GfK. „Zatímco celkové nákupy s pomocí letáků představují téměř čtyřicet procent celkových výdajů za rychloobrátkové spotřební zboží, v případě tradičního trhu je tento podíl poloviční,“ vysvětlila Šebková. Podle Mazáka tak distribuce slevových letáků u prodejen tradičního trhu prakticky postrádá významu. „Tímto způsobem si nelze vybudovat vztah se zákazníkem. I to je důvod, proč letáky v posledních měsících výrazně omezujeme a do budoucna plánujeme jejich úplné zrušení,“ doplnil.
Hlasy o omezení slevových letáků se ozývají i z české vlády. Ministr zemědělství Miroslav Toman to zdůvodnil především úsporou za tisk v hodnotě 1,5 miliardy korun a také významným odlehčením životnímu prostředí. Podle Mazáka však na plošný zákaz letáků není český maloobchodní trh zdaleka připraven, neboť jeho velká část zatím nemá vybudovanou jinou síť marketingových kanálů.
Uživatelský komfort při placení
Podle zástupců tradičního maloobchodu bude možné sledovat také postupnou modernizaci při samotném placení. Prvním krokem byly již v minulost bezhotovostní platby, které dnes již platí za standard i v nejmenších prodejnách. Podle Mazáka tomu výrazně pomohla především regulace poplatků za platby kartou, které jsou oproti minulosti třetinové. Před jejím zavedením se totiž bezhotovostní platba některým prodejnám nemusela vyplatit. „V naší síti byl před zavedením tohoto opatření podíl plateb kartou zhruba deset procent v minulém roce byl však už trojnásobný. Do budoucna čekáme další navyšování četnosti tohoto typu placení. Především ve větších prodejnách by se mohl za několik let vyrovnat počtu plateb v hotovosti,“ řekl Roman Mazák.
Další výzvou, která tradiční trh z hlediska placení spotřebitelů postupně čeká, je zavádění samoobslužných pokladen. Ačkoliv se již nyní v některých sítích objevují první vlaštovky, jedná se stále spíše o výjimky. „Zavedení samoobslužných pokladen na tradiční trh bude ještě nějaký rok trvat. Nelze přitom příliš čekat celoplošné zavádění. Předně se samoobslužné pokladny týkají větších měst, a především míst s vysokou frekvencí návštěvníků, například v blízkosti dopravních uzlů. Kde je rychlost obsloužení klíčová, tam může mít samoobslužná pokladna své místo. Jak na velké, tak i na malé prodejně,“ uvedla Petra Flajtingrová ze společnosti Nielsen.
Změny v logistice
Změny lze do budoucna očekávat i z hlediska logistiky, zejména pak zásobování prodejen. Podle Mazáka budou především největší výrobci čím dál častěji zavádět úplnou robotizaci svých skladů. Ve výsledku to bude znamenat možnost práce pouze s paletami zboží – nikoliv však s jednotlivými kusy – a tedy neustálé zvyšování závozů. Menší závozy naopak ze strany výrobců úplně vymizí. „Tuto úlohu tak pro malé prodejny do budoucna bude zajišťovat pouze velkoobchod. Jen ten bude schopný zajišťovat každodenní menší závozy při potřebné šíři sortimentu a pružně reagovat na požadavky prodejen. Ne všechny velkoobchodní subjekty na tradičním trhu jsou však na takový krok připravené,“ uzavřel Mazák. (21.1.2019)
