Trend velmi rychle rostoucích cen rezidenčních nemovitostí Praze a s tím spojená nedostupnost bydlení pro skupiny obyvatel, jako jsou mladé rodiny s dětmi, senioři, čerství absolventi, matky samoživitelky atd., je již několik let jedním z nejpalčivějších problémů Prahy, ale i dalších velkých měst. Štěstím v neštěstí se zdála koronavirová krize, která mohla podle některých realitních expertů ceny pražských nemovitostí snížit, ale ani rok od prvních uzávěr ekonomiky se ceny nesnižují. Naopak dále rostou vlivem velkého převisu poptávky, která je podpořena nízkými úrokovými sazbami hypoték a zrušením daně z nabytí nemovitosti, kdy nové byty navíc nekupují pouze lidé pro vlastní bydlení, ale i lidé, kteří tak ukládají své úspory do investičních bytů za účelem budoucího pronájmu.
Nůžky mezi těmi, kteří na vlastní bydlení dosáhnou, nebo v minulosti dosáhli, a lidmi, jejichž příjmy na hypotéku nestačí, se dále rozevírají. Rostoucí ceny nemovitostí táhly doposud vzhůru i ceny nájemního bydlení. Nyní dochází vlivem výpadku krátkodobých pronájmů, který přineslo zastavení turistického ruchu, ke snižování cen pronájmů bytů v Praze, ale dá se očekávat, že tento trend je jen krátkodobý a spolu s rostoucí nezaměstnaností a horšící se kondicí ekonomiky poroste počet lidí, pro které nebude dostupný ani pronájem.
Vývoj v roce 2021 a dále
Naděje na pokles cen nemovitostí se rozplynuly a většinový názor předpovídá další, byť možná pomalejší růst, přinejlepším stagnaci. Zatímco ne tak dávný nedostatek míst ve státních školkách bylo možné tzv. vyčekat, až děti populačně silných ročníků odejdou na základní školy, menší zájem o bydlení v Praze výhledově očekávat rozhodně nelze. Předpokládaná horší dostupnost hypoték i návrat turistů a jejich poptávky po krátkodobých pronájmech bytů budou působit jako faktory tlačící kupní i nájemní ceny bytů ještě výše, slabší ekonomice navzdory. Nyní tak více než kdy dříve roste role státu a samospráv a tlak na jejich schopnost postarat se o bydlení sociálně slabších, kterých po ukončení státních podpůrných programů ekonomiky bude dále přibývat.
Jak vyřešit nedostupnost bydlení pro nízkopříjmové obyvatele Prahy?
Jednou z možností, jak se mohou do řešení nedostupného bydlení zapojit samosprávy, stát a prostřednictvím financování i Evropská unie, je výstavba cenově dostupného sociálního bydlení. Cílem takových projektů je nabídnout po omezenou dobu, zpravidla na několik let, cenově přijatelné bydlení mladým rodinám, seniorům, samoživitelům a dalším skupinám obyvatel s nižšími příjmy, kterým zajistí základní potřebu bydlet a pomůže překlenout období, kdy je pro ně bydlení za standardní tržní ceny nedostupné. Kromě samotného bydlení bývá součástí takových projektů i poradenství a pomoc sociálních pracovníků.
Úspěšný projekt sociálního bydlení se podařilo zrealizovat v Plzni. Tento projekt, který byl s podporou EU zahájen v roce 2017, úspěšně pokračuje i po skončení příslušného programu a je dále financován z rozpočtu města. Projekt je velmi úspěšný, což dokazuje fakt, že naprostá většina lidí, kterým bylo poskytnuto bydlení a pomoc sociálních pracovníků, se dokázala postavit na vlastní nohy.
Dalším městem, které realizuje projekty sociálního bydlení, je Brno. Zastupitelé města vyčlenili 70 bytů určených pro seniory, handicapované osoby v nouzi a další sociálně slabší občany. Část bytů (20) je určena také pro lidi bez domova v rámci projektu nazvaného Housing First. Součástí projektů je i sociální poradenství poskytované sociálními pracovníky a zřízení kontaktního místa, na které se mohou obracet lidé v bytové nouzi nebo ti, kteří se jí cítí ohroženi. Projekt finančně podpořilo Ministerstvo práce a sociálních věcí a EU.
Největší rozdíly mezi mzdami a cenami pronájmů ale panují v Praze. Zatímco i přes náročnost stavebních řízení komerční developerské projekty zaplňují každou dostupnou plochu v metropoli, výstavba obecního bydlení pro sociálně slabší vázne.
V roce 2018 schválil pražský magistrát projekt přestavby výškové budovy na Jižním Městě s názvem Dům pro sociální začleňování Chodov. Byty v tomto domě měly být určeny pro osoby s pravidelnými, ale nízkými příjmy, které na komerční ceny pronájmů nestačí. Magistrát se ale nakonec rozhodl plán neuskutečnit, a místo investice do cca 300 bytů pro potřebné se tak do hry dostala i demolice budovy a výstavba menšího bytového domu.
Ceny nemovitostí rostou a s nimi počty těch, kteří si nemohou dovolit ani bydlení v pronájmu. Investice obcí do vlastního sociálního bydlení se tak jeví jako nevyhnutelná a žádoucí cesta. Budovy vhodné k rekonstrukci pro tyto účely či nevyužívané plochy a brownfieldy ještě obce mají. Odkládání této výstavby je nejen odkládáním pomoci těm, kteří ji potřebují, ale i čekání na dobu, kdy podobné projekty budou i kvůli výpadku unijního financování už jen dražší. (22.3.2021)
