Vklady obyvatel v bankách, počítáno v korunách i cizí měně, překonaly již v srpnu loňského roku magickou hranici tří bilionů korun, v prosinci pak stouply o 7,412 miliardy korun, a celý rok uzavřely vzestupem o 197,6 miliardy korun na 3,020 bilionu korun. Výsledný meziroční vzestup je tak rychlejší než průměrná spotřebitelská inflace. Ještě čilejší pak byla poptávka po úvěrech. Ze statistik sestavovaných Českou národní bankou (ČNB) vyplývá, že úvěry obyvatelstvu, zejména díky pokračující poptávce po hypotékách, stouply meziročně o 10,5 % na 1,948 bilionu korun. Výsledné saldo mezi vklady a úvěry obyvatelstva pak v prosinci o 72 miliard korun překročilo biliónovou hranici.
Živnostníci v prosinci nepatrně zvýšili čerpání úvěrů, jejich vklady klesly o zhruba dvě miliardy korun, ale i tak měli na vkladech koncem roku o 123,4 miliardy korun více, než kolik si od bank vypůjčili. Převis vkladů nad úvěry je nejvyšší za posledních zhruba dvacet let.
Vklady firem za měsíc prosinec klesly o 14,7 miliardy korun, úvěry padly ještě rychleji
V prosinci meziměsíčně výrazně klesl zůstatek podnikových úvěrů o 16,466 miliardy korun na 1,190 bilionu korun, ale na rozdíl od listopadu klesal i objem firemní hotovosti na účtech v bankách o 14,7 miliardy na 1,309 biliónu Kč; výsledné saldo vůči bankám skončilo na plus 118,2 miliardy korun, tedy s podstatným meziročním nárůstem o víc než 23 miliard Kč.
Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce ČBA: Zatímco u obyvatel je převis úspor nad půjčkami základní charakteristikou českého bankovnictví odnepaměti, a živnostníci jsou v „netto pozici“ od přelomu tisíciletí, u firem se objevil tenhle fenomén až v průběhu pandemie, poprvé v červenci 2020. V české ekonomice máme co dělat s „averzí na riziko“ – opatrnost v přijímání finančních závazků je sice ctnost, ale odvrácenou stranou téže mince je pomalý ekonomický růst. S koncem roku klesaly jak podnikové úvěry, tak i vklady.
Hypotéky mají historicky nejnižší procento selhání. Zatím
Navzdory poruchám v dodavatelském řetězci, prudkému nárůstu cen energií a dalších vstupů včetně mezd, a návratu další vlny covidu 19 (což je kombinace, již nikdo v novodobé historii ČR nepamatuje), se podíl firemních nevýkonných úvěrů v prosinci ještě o čtyři setiny procentního bodu meziměsíčně snížil, na úroveň 3,83 %. To je hluboko pod hladinou 8,2 %, na níž byl před deseti lety, na konci roku 2011.
Komentář Miroslava Zámečníka: Vývoj nevýkonných úvěrů je jedním z nejdůležitějších indikátorů zdravotního stavu ekonomiky a je otázkou, kam se bude, vzhledem k souběhu řady nepříznivých faktorů, posouvat v nadcházejících měsících. Jak v případě úvěrů obyvatelstvu, tak u firem jsou však nevýkonné expozice na podstatně nižší úrovni než například po světové finanční krizi na počátku minulého desetiletí.
Podíl nevýkonných hypotečních úvěrů rovněž prolomil historická minima a oproti listopadu navzdory očekávání dále klesl na 0,74 %. Podíl nevýkonných úvěrů jak u firemních půjček, tak v případě úvěrů obyvatelstvu v Česku patří již delší dobu v celoevropském srovnání k nejnižším v Evropě. (2.2.2022)
Vývoj nevýkonných úvěrů
