Dne 27. června se v prostorách Thurn-Taxisova paláce za účasti náměstka pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany ČR Daniela Koštovala, rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka, ředitele Vojenského technického ústavu, s.p. Jiřího Protivy, ředitele výzkumu a vývoje VOP CZ, s.p. Martina Sedláře a Serge Da Deppo ze společnosti NATO ACT Innovation Hub uskutečnil workshop v sérii „Hybridní hrozby“. Tentokrát se zaměřil na téma umělé inteligence, kybernetiky a robotiky.
Jednalo se historicky již o druhý seminář na téma Hybridní hrozby v České republice. Auditoriu složenému jak z akademické, veřejné, armádní i soukromé sféry nabídl platformu pro diskusi o potřebách, schopnostech a možnostech, které již v oblasti umělé inteligence, kybernetiky a robotiky existují. Mapoval také prostor k vytvoření inovativních řešení vhodných pro stabilizaci bezpečnosti ve světě 21. století. Zároveň hledal cesty pro další možnou užší spolupráci.
„Ministerstvo obrany potřebuje partnery k propojování různých částí našeho společenství, dobrá organizace, dobré propojení a dobře zformulovaný český zájem dramaticky zvyšuje naše možnosti a schopnosti uspět ve světové konkurenci. Děkuji akademické sféře, že je iniciativní v propojování výzkumu a vývoje v oblasti obrany a bezpečnosti s Armádou České republiky, Ministerstvem obrany a jeho složkami,“ řekl na úvod workshopu Daniel Koštoval, náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany ČR.
Umělá inteligence v agendě NATO
Umělá inteligence je momentálně jedním z nejvíce diskutovaných témat v oboru. Ačkoli většina odborníků souhlasí, že bude hrát důležitou roli v budoucnosti, neexistuje přesný konsenzus ohledně toho, jaká její role bude a jak ovlivní vzhled a fungování vojenských organizací. NATO se snaží zapojit umělou inteligenci do rozhodovacího procesu na všech úrovních, od taktické po strategickou, tak aby tvořila nedílnou součást situačního povědomí. Kybernetika je dalším velkým polem, které dnes patří na vrchol agendy NATO a jeho členských států. Zdá se, že jakýkoli pokrok na poli kybernetické politiky bude motivován skutečnými událostmi spíše než skrze tyto politiky.
Na posledním místě, avšak stejně důležitá jako obě předchozí témata, je robotika. Rostoucí využití robotických systémů ve vojenských operacích přináší nové otázky, například jak zhodnotit postup robotiky v rámci operací NATO a jak určit kritické body těchto technologií. Robotika nám nabízí nezměrný potenciál a její využití se vztahuje na několik důležitých a vzájemně propojených oblastí. Robotické systémy změní způsob, jakým bude moderní válka probíhat a možná i učiní stávající systémy redundantními.
„Pro ČVUT je obranný sektor velice důležitý. Máme kapacity v řadě technologických i oborových směrů a jsme připraveni je využít v rámci třetího pilíře univerzity, tedy tak abychom efektivně podporovali stát a společnost. V oblasti obrany a bezpečnosti je to převážné úzká spolupráce s Armádou České republiky, Ministerstvem obrany a jeho podřízenými organizacemi, jako jsou státní podniky,“ uvedl rektor ČVUT Vojtěch Petráček.
Podpis memoranda mezi ČVUT a VTÚ
Další významnou událostí na workshopu bylo započetí spolupráce mezi ČVUT a Vojenským technickým ústavem, s.p. Tato spolupráce byla stvrzena podpisem memoranda o spolupráci rektorem ČVUT Vojtěchem Petráčkem a ředitelem VTÚ Jiřím Protivou. Obě strany vnímají tento workshop a samotný podpis memoranda, jako významný milník nové úzké spolupráce do budoucna.
„Podpis tohoto memoranda o spolupráci s Vojenským technickým ústavem, jakož i již existující memoranda uzavřená mezi Ministerstvem obrany, VOP CZ a ČVUT vnímám jako pomyslné uzavření trojúhelníku spolupráce mezi civilním sektorem a akademickou sférou a považuji to za nejefektivnější synergii pro vytvoření dobrých podmínek následné spolupráce, která může existovat,“ dodal po podpisu uvedeného memoranda Jiří Protiva, ředitel Vojenského technického ústavu.
