V roce 2020 připadlo na jednoho obyvatele v průměru více masa, mléka a mléčných výrobků, ovoce, zeleniny, rýže i luštěnin. Poklesla naopak spotřeba pekárenských výrobků, brambor, tuků a olejů a nealkoholických i alkoholických nápojů.
Spotřeba masa se meziročně zvýšila o 0,8 kg na 84,0 kg na obyvatele, z toho podíl vepřového činil 51,7 %, hovězího 10,5 % a drůbežího 35,5 %. Obliba drůbežího masa neustále roste a za posledních 10 let se jeho spotřeba na obyvatele zvýšila o 5,3 kg na 29,8 kg, u vepřového to pak bylo o 1,8 kg na 43,4 kg. Spotřeba hovězího se nepatrně snížila na 8,8 kg.
Mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka se meziročně spotřebovalo o 5,4 % více, a to 262,5 kg na obyvatele, přičemž nárůst byl výraznější u mléčných výrobků (sýry +3,6 %, tvaroh +2,1 %, ostatní mléčné výrobky +3,1 %, mléčné konzervy +50,0 %) než u konzumního mléka (+0,9 %).
Ovoce celkem v hodnotě čerstvého vloni připadlo 87,8 kg na obyvatele, vyšší byl podíl ovoce mírného pásma 49,3 kg (meziročně +0,6 %), jižního ovoce se spotřebovalo 38,5 kg (+2,7 %). Z ovoce mírného pásma polovinu tvořila jablka, z ostatních druhů měly nejvyšší podíl (12,2 %) na spotřebě švestky. Zastoupení jižního ovoce bylo ve spotřebě rozložené rovnoměrněji (banány 34,0 %, pomeranče a mandarinky 33,5 %, citróny a grapefruity 13,0 %).
Z potravin používaných převážně jako přílohové byla vloni rekordní spotřeba na obyvatele u rýže (7,9 kg) a luštěnin (3,6 kg). Šlo vůbec o nejvyšší hodnoty od počátku sledování v roce 1920, respektive 1948. Naproti tomu spotřeba brambor klesla meziročně téměř o 4,5 kg na 65,1 kg a těstovin o 0,4 kg na 7,7 kg.
„Meziroční změny ve spotřebě potravin v porovnání s předcovidovým obdobím dokládají zájem obyvatel zásobit se preventivně během nouzového stavu některými potravinami s delší trvanlivostí a dobrou nutriční hodnotou a také pečovat o imunitu organismu zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny,“ říká Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.
Spotřeba mlýnských a pekárenských výrobků byla meziročně nižší o 3,1 kg a dosáhla hodnoty 103,5 kg na obyvatele. Poklesla jak spotřeba chleba, tak i pšeničného a trvanlivého pečiva.
„Uzavření restaurací mělo vliv na pokles spotřeby nealkoholických i alkoholických nápojů. Nižší spotřeba nealkoholických nápojů než v roce 2020 byla naposledy v roce 2001, v případě alkoholických v přepočtu na 100% alkohol v roce 1996. Spotřeba piva meziročně poklesla o 6 litrů na 140 litrů na obyvatele, u vína o půl litru na necelých 20 litrů,“ upozorňuje Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Více informací přináší aktuální publikace ČSÚ Spotřeba potravin - 2020. (6.12.2021)
