.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Už je na více než dvojnásobku úrovně zbylých zemí Visegrádu, přitom do roku 2021 byla s jejich cenami srovnatelná
Cena elektřiny pro domácnosti v Česku i loni dále narůstala. V paritě kupní síly měny v prvním loňském pololetí činila podle Eurostatu 0,321 eura za kilowatthodinu. Cena platí pro domácnost s běžnou úrovní spotřeby. Oproti prvnímu pololetí roku 2021 tak zdražila o zhruba 85 procent (viz graf Eurostatu níže).
Ostatní země Visegrádské čtyřky vykazují ceny mnohem nižší, stejně tak vykazují mnohem slabší, pokud vůbec nějaké, zdražení uplynulých let.
Běžná slovenská domácnost platila loni v prvním pololetí za elektřinu 0,1543 eura za kilowatthodinu, tedy ani ne polovinu částky, kterou hradí české domácnosti. Oproti prvnímu pololetí 2021 platili loni Slováci jen o přibližně dvanáct procent více.
Polské domácnosti loni v prvním pololetí platily za elektřinu ještě méně než ty slovenské, 0,1531 eura za kilowatthodinu, přičemž jim elektřina oproti první půli roku 2021 dokonce zlevnila, o zhruba dvě procenta.
Nejlevnější elektřinu nejen v rámci Visegrádské čtyřky, nýbrž v celé EU pak má v paritě kupní síly měny Maďarsko. Loni v prvním pololetí platila běžná maďarská domácnost za kilowatthodinu elektřiny 0,1234 eura, o přibližně procento více než o tři roky dříve.
Ceny elektřiny v Česku byly dlouhá léta v paritě kupní síly měny, jež zohledňuje odlišnou úroveň cenové hladiny v jednotlivých zemích, srovnatelné s cenami v dalších zemích Visegrádské čtyřky. Zlom nastal zhruba na přelomu let 2021 a 2022, kdy se české ceny viditelně „utrhly“ a od té doby dramaticky narůstají, na více než dvojnásobek. V Maďarsku jsou dokonce 2,6krát levnější.
Ještě více zarážející je celá situace po přihlédnutí k tomu, že Česko představuje velkého vývozce elektřiny, jednoho z největších v Evropě.
Od prvního pololetí 2021 od prvního pololetí loňského roku v čistém vyjádření vyvezlo 35,4 terawatthodiny elektřiny, plyne z dat společnosti Montel. Čistým vývozcem je ze zemí Visegrádské čtyřky ještě Slovensko, jež ale v daném období vyvezlo už zhruba desetkrát méně elektřiny než Česko, a to 3,6 terawatthodiny. Naopak Polsko, a zejména Maďarsko představují čisté dovozce. Polsko v daném období dovezlo v čistém vyjádření 6,4 terawatthodiny elektřiny a Maďarsko pak 41,8 terawatthodiny.
Sečteno, podtrženo, Česko je největším vývozcem elektřiny a elektřinu mají jeho domácnosti přesto nejdražší – a to prakticky v celé EU – a nejvíce jim v rámci Visegrádské čtyřky zdražuje. Zato Maďarsko je z daných zemí největším dovozcem elektřiny, jeho domácnosti mají navzdory tomu elektřinu nejlevnější – dokonce v celé EU – a i přes energetickou a inflační krizi uplynulých let se Maďarům cena elektřiny prakticky nemění.
Akcie ČEZ výrazně rostou
Poprvé od listopadu 2023 na 1000 Kč za kus. Svědčí jim zdražování plynu v důsledku ukončení ukrajinského tranzitu, které lidem zvýší platby za elektřinu a ČEZu zisky
Akcie ČEZ nyní pokořily psychologickou hranici 1000 Kč za kus (viz graf níže), poprvé od listopadu 2023. Svědčí jim především zdražování emisních povolenek a růst ceny plynu, i v době od ukončení tranzitu přes Ukrajinu. Oboje zvýší cenu elektřiny, tedy i marže a zisk ČEZ. Trh také spekuluje, že korejský podnik KHNP nakonec nové jaderné bloky v Dukovanech stavět nebude. Smlouva mezi českou a korejskou stranou má být podepsána koncem března. Napjatá vnitropolitická situace v Jižní Koreji, kde parlament sesadil koncem loňska prezidenta, stoupence jaderné energetiky, situaci komplikuje podobně spor korejské strany s americkou firmou Westinghouse.
Plyn v EU od ukončení ukrajinského tranzitu ruského plynu zdražuje (viz graf níže), přes včerejší přechodný pokles. Investoři se v rostoucí míře obávají přetahovaní Evropy a Asie o zkapalněný plyn, které by i v Česku šponovalo cenu plynu a elektřiny, jež se stále prostřednictvím plynu v nemalé míře vyrábí. To je špatná zpráva pro české domácnosti a firmy, ale dobrá pro ČEZ a jeho akcionáře.
Ruský plyn Ukrajinou opět poteče, prognózuje americká Citigroup
Zastavení dodávek ruského plynu do EU poškodí životní prostředí Indie či Bangladéše
Zastavení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu do EU bude mít neblahý dopad na životní prostředí v zemích, jako je Indie nebo Bangladéš, které budou muset pálit více uhlí. Citigroup, třetí největší americká banka, očekává, že se ruský plyn Ukrajinou opět rozproudí, protože to prostě bude ekonomicky nejsmysluplnější (viz níže), i z hlediska českých domácností a firem. A, jak vidno, i environmentálně.
Po zastavení dodávek ruského plynu je Evropa ještě více odkázána na dodávky zkapalněného plynu například z USA. Jenže o ty s ní soupeří Asie, hlavně země jako Japonsko nebo Jižní Korea. V rámci tohoto soupeření, které hraje do karet Spojeným státům, Kataru a dalším, dojde – už dochází – na šponování ceny.
Evropa se nyní, po ukončení ukrajinského tranzitu, bude totiž s Asií muset přetahovat s ještě větší vervou než dosud o zkapalněný plyn, dodávaný námořní cestou, jehož světová nabídka byla už v uplynulé době notně omezená. Graf Bloombergu níže zachycuje růst burzovní ceny plynu v EU a v Asii, konkrétně v Japonsku a Koreji, k němuž dochází v posledním takřka roce. A který může být letos ještě znatelnější, právě kvůli přetahované EU a Asie.
Právě teď jsou vzácně ceny plynu v EU (modrá křivka) vyšší než ty asijské (bílá), což odráží právě výpadek dodávek ruského plynu tranzitem přes Ukrajinu. Asie zřejmě toto své zaostávání dorovná. Bude muset. Což ovšem bude představovat jen další díl seriálu šponování ceny, které nakonec pocítí na svých účtech i české domácnosti a firmy, jimž od roku 2026 citelněji stoupne nejen komoditní, tedy neregulovaná, leč také regulovaná složka ceny plynu a elektřiny (její nárůst letos Energetický regulační úřad kvůli sněmovním volbám potlačil, což se vykompenzuje už od příštího roku).
Vskutku. Nelze vyloučit citelnější růst burzovní ceny plynu v EU, na nizozemské burze, která je určující právě i pro Česko, protože zkrátka Evropa bude muset přeplatit Asii, aby nezůstala bez plynu. Či aby měla přes léto čím doplňovat zásobníky na další zimu.
Špatnou zprávou je v tomto ohledu také předsevzetí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jenž se v novoročním projevu zavázal k dosažení pětiprocentního ekonomického vzestupu čínské ekonomiky. Číně v tomto růstu pomůže levný ruský plyn, který v rostoucí míře odebírá potrubně z Ruska.
Vyšší výkon čínské ekonomiky přispěje k růstu ekonomické aktivity v blízkých zemích, s nimiž je obchodně a ekonomicky silně provázaná, jako je právě Japonsko či Jižní Korea. Následná vyšší ekonomická aktivita v Japonsku či Koreji podnítí jejich poptávku po plynu, takže Evropa bude muset zaplatit o to více, aby tyto asijské ekonomiky přeplatila.
Chudší asijská hospodářství, jako jsou zmíněná Indie či Bangladéš, ostrouhají. Zkapalněný plyn na ně už nezbyde. Nebo alespoň ne za ceny, které by si mohly dovolit. Vrátí se tedy ke spalování uhlí.
Česká ekonomika loni od července do září rostla rychleji, než se dosud myslelo. Vláda totiž více utrácela
Český statistický úřad dnes v rámci zpřesnění zlepšil odhad výkonu české ekonomiky v loňském třetím čtvrtletí. Podle nových údajů rostla meziročně o 1,4 procenta, namísto dosavadní 1,3 procenta. O desetinu procentního bodu zlepšil ČSÚ také mezičtvrtletní odhad. Klíčovým důvodem zlepšení je vyšší růst vládních výdajů, než jaký ČSÚ zahrnul do svého předchozího odhadu. Tehdy, koncem listopadu 2024, předpokládal navýšení vládních výdajů meziročně o rovná tři procenta, aktuálně už však zahrnul jejich nárůst hned o 3,3 procenta. V září loňského roku, tedy ještě ve třetím čtvrtletí, zasáhly Česko ničivé povodně. V reakci na ně musela vláda novelizovat státní rozpočet a navýšit jeho schodek, loni o 30 miliard korun, letos pak o dalších deset miliard. Navýšené vládní výdaje, jež šly na pomoc zasaženým oblastem, by se ale měly projevit spíše až ve čtvrtém čtvrtletí 2024.
Za celý rok 2024 by ekonomika měla přidat rovné jedno procento, letos pak poroste tempem 1,8 procenta.
Češi během Vánoc přibrali průměrně dva až pět kilogramů
Majitelé fitness center a dalších sportovišť letos vydělají stovky milionů korun na jejich nesplněných novoročních předsevzetích – na tom, že se chovají jako Bridget Jonesová
„Sobota, 31. prosince. Novoroční předsevzetí,“ zapisuje si Bridget Jonesová do deníku a pokračuje: „BUDU chodit do posilovny třikrát týdně – a nejen, abych si mohla koupit sendvič.“ V pokračování Deníku Bridget Jonesové hrdinka odhaluje, kolik zůstala předsevzetí dlužna. „Pondělí, 28. dubna,“ nadepisuje stránku, „Letošní počet návštěv posilovny: 1, cena roční permanentky: 370 liber; cena jedné návštěvy posilovny: 123 liber.“
Bridget v tom ale rozhodně nejede sama. Počet lidí, kteří si stanovují až příliš ambiciózní předsevzetí, je překvapivě vysoký, Čechy nevyjímaje. To pochopitelně dělá radost provozovatelům všech možných fitek, posiloven a wellness center. Na přehnané důvěře lidí ve vlastní vůli tužit v nadcházející době tělo, zlepšovat kondici či hubnout totiž z podstatné části stojí jejich byznysmodel.
Ekonomové Stefano DellaVigna z Kalifornské univerzity v Berkeley a Ulrike Malmendierová ze Stanfordu publikovali v prestižním ekonomickém žurnálu American Economic Review studii přesně na toto téma. Jmenuje se Paying Not to Go to the Gym (zde), a jak název napovídá, pojednává právě o lidech jako Bridget Jonesová. O lidech, kteří si zaplatí „permici“ a pak posilovnu navštěvují jen sporadicky. A ve finále zaplatí mnohem víc, než kdyby vstupné hradili jednorázově, návštěvu od návštěvy.
Oba ekonomové analýzou dat týkajících se více než sedmi tisíc návštěvníků amerických fitness center zjistili třeba to, že lidé, kteří si pořídí měsíční permanentku v ceně přesahující 70 dolarů, navštíví zařízení v průměru méně než 4,5krát měsíčně. Za jednu návštěvu fitka tak nakonec platí více než 17 dolarů. Kdyby si koupili lístek na deset vstupů, stálo by je jedno trápení těla deset dolarů. Pravda, Bridget na tom byla ještě hůř, ale i tak v průměru tito lidé připraví sami sebe o 600 dolarů během celého období, na které mají permanentku vypsanou. Sumu vynásobme víc než třiceti miliony – to je počet lidí, kteří podle studie navštěvují v USA fitness centra – a zjistíme, že nesplněná předsevzetí jsou skvělý byznys. A platí to jistě i pro další země, včetně Česka.
Češi během Vánoc přiberou v průměru dvě až pět kilogramů, takže nepřekvapí, že zhruba 40 procent z nich si dává novoroční předsevzetí, nejčastěji právě to, že mají více sportovat a hubnout. Díky novoročním předsevzetím tak hned začátkem ledna, tedy právě v těchto dnech, posilovnám a fitness centrům v ČR začíná hlavní sezóna. Během ledna se návštěvnost každoročně zvedá až o 30 procent. Za sportovní aktivity jsou přitom Češi ochotni utratit i tisíce korun. Třeba roční permanentka do posilovny v Praze vyjde na 10 až 15 tisíc korun, podobné ceny zaplatí lidé i v Ostravě nebo v Brně.
Podle odhadu České komory fitness v Česku pravidelně cvičí až dvě procenta populace. Vyjdeme-li z uvedeného zjištění z USA, že lidé pořízením permanentky platí nakonec o sedmdesát procent více, než by platili při běžném vstupu, nenaplněné novoroční přání shodit přebytečná kila vyjde nakonec Čechy každoročně v souhrnu na zhruba 350 milionů korun. Kila zůstávají, ale jsou o miliony „lehčí“.
Cena plynu na burze EU klesá, zastavení dodávky z Ruska přes Ukrajinu
Nenaplňuje se hrozba premiéra Fica, že dopad tohoto zastavení bude drastický
Dnes je první všední den od 60. let, kdy do Evropy přes Ukrajinu trvale neteče ruský – dříve sovětský – plyn a referenční burzovní cena plynu v EU klesá (viz graf Bloombergu níže). Hrozba slovenského premiéra Roberta Fica, že dopad zastavení dodávek na EU bude drastický, se tedy ani v nejmenším nenaplňuje.
Burzovní cena plynu v EU je ale dnes o nějakých 150 procent vyšší než v průměru v letech 2018 a 2019. Země EU si na tuto novou cenovou úroveň zvyklostí, třeba v Německu, přestože má zásadní vliv na deindustrializaci, zvykají. Nyní si bude tedy zvykat i Slovensko. Potíž není v tom, že by plyn z jiných zdrojů nemohlo sehnat, jen už nebude tak levný, jaký by mělo potrubně z Ruska. To je ale věc, s níž se musí či musí popasovat i podstatná část zbytku EU, včetně Česka. Jde o jeden ze zdrojů mimořádně vysoké inflace uplynulých let a klíčový důvod toho, proč se již spotřebitelské ceny v Česku i jinde v EU ani zdaleka nevrátí na úroveň roku 2021. V Česku od roku 2021 do roku 2023 přišlo zhruba 100 tisíc lidí, kteří zejména právě za drahé energie v čele s plynem platí zvláště tíživou daň, v podobě těžké materiální a sociální deprivace. To je zhruba, jako kdyby všichni obyvatelé takového Olomouce od roku 2021 dále čelili závažnému rozvratu své životní úrovně.
Další stovky tisíc se takovým rozvratem cítí ohroženy. Sytý hladovému nevěří, takže politici ani média by takové nálady ani v nejmenším neměli přehlížet, či dokonce bagatelizovat. (3.1.2024)
