Ceny jsou vyhlašovány od roku 1998 (poprvé 23. dubna 1998 k příležitosti 145. výročí založení časopisu J. E. Purkyně) a udělovány autorům článků vždy za předchozí ročník.
V loňském roce kvůli pandemii nebyly ceny uděleny, letos tak byly uděleny ceny za roky 2020 a 2021.
Časopis Živa založil prof. Jan Evangelista Purkyně, když se vrátil do Prahy ze svého působení na univerzitě ve Vratislavi. První číslo vyšlo v lednu 1853 jako Živa, časopis přírodnický. Vydávání Živy bylo v průběhu let několikrát přerušeno, časopis si však vždy zachoval původní Purkyňovy ideje. První řada Živy vycházela v letech 1853–1864 nákladem Matice české při Museu Království českého v Praze a v letech 1867–1868 nákladem Eduarda Grégra za pomoci Musea Království českého v Praze. Nákladem J. Otty v Praze vycházela druhá řada Živy v letech 1891–1915. V r. 1953 bylo obnoveno vydávání Živy v rámci Nakladatelství Československé akademie věd.
Redakční rada a redakce Živy udělují v současnosti ceny v pěti kategoriích.
Ceremoniál předávání cen se tradičně koná v nádherném prostředí vily Lanna v Praze – Bubenči. Vila byla vybudována v roce 1872 v novorenesančním slohu významným průmyslovým podnikatelem a sběratelem uměleckých památek Vojtěchem Lannou jako letní odpočinkové sídlo. Je nejvýznamnější novorenesanční rezidencí v českých zemích.
Purkyňova cena za popularizaci biologických věd autorovi vyhodnoceného nejlepšího článku ročníku ve věkové kategorii od 30 let. Kritérii jsou originalita, tematický přínos a sdělnost příspěvku.
Za rok 2020 cenu získal: RNDr. Marcel Rejmánek, CSc.
Za článek: Globální oteplování, změny krajin a ztráty biodiverzity (Živa 2020, 5)
Za rok 2021 cenu získal: Mgr. Miloslav Jirků, Ph.D.
Za článek: Prvotní hřích lidstva: extinkce megafauny (Živa 2021, 5)
RNDr. Marcel Rejmánek, CSc. vystudoval v 60. letech minulého století biofyziku a později geobotaniku na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1978-1983 vedl Biomatematické středisko Biologických ústavů ČSAV v Českých Budějovicích. V srpnu 1983 přešel se svou rodinou ilegálně z Jugoslávie do Rakouska. V roce 1985 přijal místo na katedře botaniky Kalifornské univerzity v Davisu. Na univerzitní půdě v Davisu působí Marcel Rejmánek dodnes, pracuje zde na katedře evoluce a ekologie. V roce 2005 byl zvolen členem Učené společnosti ČR a rovněž obdržel od Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze medaili Za zásluhy. V roce 2019 obdržel čestnou oborovou medaili Georga Johana Mendela.
Mgr. Miloslav Jirků, Ph.D. pracuje na Parazitologickém ústavu BC AV ČR v oddělení evoluční parazitologie. Zaměřuje se především na studium diverzity a evoluce cizopasníků nižších obratlovců. Je autorem a spoluautorem 51 vědeckých publikací v recenzovaných časopisech.
Ceny předala emeritní předsedkyně AV ČR prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.
.jpg)
Cenu Vojena Ložka (první autor ve věku do 25 let) za rok 2020 byla udělena autorům dvou článků. Bc. Adam Vaškovský
za článek: Krajinné linie a jejich funkce aneb Je volný pohyb organismů v krajině stále tak volný? (Živa 2020, 5)
Mgr. Daria Jirků (spoluautoři RNDr. Martin Hais, Ph.D., Mgr. Miloslav Jirků, Ph.D.)
za článek: Osud vojenských prostorů: krajiny protékající mezi prsty (Živa 2020, 5)
Obě ceny předala PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA – členka Akademické rady AV ČR Cena je podporována finančně Střediskem společných činností AV ČR, v. v. i., darem je originální diplom a knižní publikace Nakladatelství Academia.
O oceněných
Bc. Adam Vaškovský v současnosti dokončuje magisterské studium oboru Ochrana životního prostředí na Univerzitě Karlově. Tvoří diplomovou práci, v rámci, níž zkoumá dopady klimatické změny na biotopy v soustavě Natura 2000 v jižních Čechách.
Mgr. Daria Jirků Je doktorandskou studentkou Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hlavní oblastí jejího zajmu je historický vývoj krajin aktivních i opuštěných vojenských újezdů.
Za rok 2021 nebyla cena udělena
Cena Jana Sudy (autorům 26 až 30 let)
Cena je podporována finančně Střediskem společných činností AV ČR, v. v. i., darem je
originální diplom a knižní publikace Nakladatelství Academia.
Za rok 2020 ji získal:
RNDr. Tomáš Macháček, Ph.D. (spoluautorka Mgr. Irena Parohová) za článek Paraziti a roztroušená skleróza: spouštěči onemocnění, nebo nástroj terapie? (Živa 2020, 3)
Za rok 2021 ji získal:
Mgr. Tomáš Vlasta za článek: Jak může současná věda přispět k praktické ochraně rostlin? Příběh kohátky kalíškaté (Živa 2021, 4)
O oceněných
RNDr. Tomáš Macháček, Ph.D. pracuje na katedře parazitologie PřF UK. Zabývá se imunologií parazitárních infekcí. Je také autorem webu Biomach.cz, který poskytuje přehled středoškolské biologie.
Mgr. Tomáš Vlasta studuje doktorské studium oboru botanika na PřF UK. Jeho práce je zaměřena na populační biologii a genetiku vzácných druhů mokřadních biotopů.
Cenu předal místopředseda Akademické rady AV ČR RNDr. Martin Bilej, DrSc.
Zvláštní ocenění časopisu Živa za popularizaci biologických věd získává autor příspěvku, který obsahově i rozsahem přesahuje rámec jednotlivých publikovaných článků. Čestná cena, darem je originální diplom a knižní publikace Nakladatelství Academia.
Za rok 2020 cenu získal: prof. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D. za třídílný seriál Vrabec
kosmopolita (Živa 2020, 1–3)
Cena za rok 2021 byla udělena autorům dvou seriálů:
prof. Ing. Miloslav Šimek, CSc. a kolektiv autorů za desetidílný seriál Živá půda (Živa
2020, 1–4 a 6 a Živa 2021, 1–4 a 6)
Ing. Jan Andreska, Ph.D. (spoluautor Mgr. Dominik Andreska, LL.M., Mgr. Kateřina
Krupková) za pětidílný seriál Výr velký a jeho nelehký osud I.–V. (Živa 4 a 6/2020
a 1–3/2021)
O oceněných
prof. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D.
Vystudoval Masarykovu a Palackého Univerzitu, v oboru zoologie. V roce 2015 získal titul
prof. Od roku 2018 „freebird“ – ptáčkař a popularizátor (ptactva, vědy a ochrany přírody) na
volné noze Jako jediný český badatel je uveden na stanfordském seznamu nejcitovanějších
vědců světa v celoživotních kategoriích „behaviorální vědy“ a „ornitologie“. Pozoroval přes 4 000 ptačích druhů, což je český národní rekord.
Prof. Ing. Miloslav Šimek, CSc., pracoval po absolvování Agronomické fakulty
Vysoké školy zemědělské v Brně dva roky jako agronom na Znojemsku. V roce 1984 se
přestěhoval do Českých Budějovic, kde byl jedním z prvních vědců v nové Laboratoři půdní
biologie a poté v Ústavu půdní biologie Akademie věd. Působí v Ústavu půdní biologie
Biologického centra AV ČR, v. v. i. a na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity
v Českých Budějovicích. Ing. Jan Andreska, Ph.D. vystudoval Lesnickou fakultu, na Vysoké škole zemědělské v Brně. V letech 1986–97 pracoval jako ochránce přírody v Pražském ústavu státní památkové péče a ochrany přírody. Od roku 1997 dosud je zaměstnán jako vyučující na katedře biologie a environmentálních studií Pedagogické fakulty UK v Praze. Ceny předala dřívější předsedkyně Učené společnosti ČR a místopředsedkyně Vědecké rady AV ČR prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.
Cena Antonína Friče je oceněním osobnosti, která významným způsobem přispěla k rozvoji časopisu Živa na poli autorském, organizačním nebo popularizačním.
Cenu uděluje redakční rada Živy příležitostně.
Čestná cena, darem je originální diplom a knižní publikace Nakladatelství Academia.
Za rok 2020 byla cena udělena: prof. RNDr. Karlovi Šťastnému, CSc.
Za rok 2021 byla cena udělena dvěma osobnostem prof. RNDr. Martinovi Košťákovi, Ph.D. za významnou a dlouhodobou podporu Živy, a zvláště pak za přípravu koncepce a obsahu monotematického čísla 5/2021 na téma extinkce a doc. RNDr. Lucii Juřičkové, Ph.D. za významnou a dlouhodobou podporu Živy, včetně
přípravy koncepce monotematického čísla 5/2015 na téma bezobratlých, a péči a rozvíjení odkazu Vojena Ložka v Živě.
O oceněných
prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc. je zoolog, ekolog, popularizátor vědy. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu v Praze. Od roku 1985 do současnosti pracuje na České zemědělské univerzitě v Praze. V roce 1990 se stal jedním ze zakládajících členů nové Lesnické fakulty ČZU v Praze. Řadu let vedl katedru ekologie, dvě funkční období (1990-96) byl proděkanem pro vědu a výzkum a zahraniční styky. Habilitoval se v oboru ekologie, v tomto oboru byl také jmenován profesorem. V roce 2007 přešel na nově vytvořenou Fakultu životního prostředí. Jeho hlavním vědeckým zájmem je zoologie obratlovců, především ornitologie. Je autorem či spoluautorem více než 500 vědeckých a odborných článků a téměř 50 knih a monografií. Nejvýznamnějšími z nich jsou pětidílná Fauna ČR – Ptáci 1, 2/I, 2/II a 3/I, 3/II a čtyři Atlasy hnízdního rozšíření ptáků v ČR.
prof. RNDr. Martin Košťák, Ph.D.
vystudoval paleontologii na Ústavu geologie a paleontologie PřF UK (ÚGP) v Praze. Po
ukončení studia pracoval jako kurátor Chlupáčova muzea historie Země, později jako ředitel
ÚGP Je autorem nebo spoluautorem více než 50 odborných článků, několika knih a monografií.
doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D. získala doktorát na katedře zoologie přírodovědecké fakulty UK v Praze, kde se v roce 2014 habilitovala. Na stejném pracovišti přednáší několik kurzů zaměřených na malakozoologii, zoologii bezobratlých a paleoekologii. Publikovala několik knih a více než 200 odborných článků, z toho 45 citovaných ve WOS.
Ceny předali místopředseda AV ČR pro II. vědní oblast RNDr. Zdeněk Havlas, DrSc.,
a dřívější děkan Přírodovědecké fakulty UK prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc.
Jaromír a Věra Hamplovi, foto: Archiv Živa Jana Plavec (16.6.2022)
