Ceny jsou vyhlašovány od roku 1998 (poprvé 23. dubna 1998 k příležitosti 145. výročí založení časopisu J. E. Purkyně) a udělovány autorům článků vždy za předchozí ročník.
Časopis Živa založil Jan Evangelista Purkyně, když se vrátil do Prahy ze svého působení na univerzitě ve Vratislavi. První číslo vyšlo v lednu 1853 jako Živa, časopis přírodnický. Vydávání Živy bylo v průběhu let několikrát přerušeno, časopis si však vždy zachoval původní Purkyňovy ideje. První řada Živy vycházela v letech 1853–1864 nákladem Matice české při Museu Království českého v Praze a v letech 1867–1868 nákladem Eduarda Grégra za pomoci Musea Království českého v Praze. Nákladem J. Otty v Praze vycházela druhá řada Živy v letech 1891–1915. V roce 1953 bylo obnoveno vydávání Živy v rámci Nakladatelství Československé akademie věd, nyní Academia.
Redakční rada a redakce Živy udělují v současnosti ceny v pěti kategoriích.
Ceremoniál předávání cen se tradičně koná v nádherném prostředí vily Lanna v Praze–Bubenči. Vila byla vybudována v roce 1872 v novorenesančním slohu významným průmyslovým podnikatelem a sběratelem uměleckých památek Vojtěchem Lannou jako letní odpočinkové sídlo. Je nejvýznamnější novorenesanční rezidencí v českých zemích.
Purkyňova cena za popularizaci biologických věd autorovi vyhodnoceného nejlepšího článku ročníku ve věkové kategorii od 30 let. Kritérii jsou originalita, tematický přínos a sdělnost příspěvku. Čestná cena, darem je originální diplom a knižní publikace Nakladatelství Academia.
Cenu získali RNDr. Daniel Vondrák, Ph.D., a Mgr. Anna Tichá, Ph.D. za článek: Komořanské jezero aneb Historie českého Balatonu (Živa 2022, 5)
Komořanské jezero v Mostecké pánvi mělo plochu kolem 25 km2. Postupné zanášení sedimenty, zjevně umocněné erozí v povodí způsobenou lidmi, vedlo k nerentabilnosti rybářského využití a nakonec roku 1831 i k rozhodnutí o definitivním umělém odvodnění jezerní pánve. Vysušený mokřad byl přeměněn na výnosnější zemědělsky využívané plochy. V témže období (30. a 50. léta 19. století) postihl stejný osud i ostatní velká nížinná jezera, Kobylské o rozloze 4,0 km2 a Čejčské o 1,0 km2, nacházející se na pomezí Břeclavska a Hodonínska.
O oceněných:
RNDr. Daniel Vondrák, Ph.D.
V roce 2019 zakončil doktorské studium. Nyní pracuje jako vědecký pracovník v Ústavu pro životní prostředí PřF UK. Zabývá se historií středoevropských jezerních ekosystémů, náhlými environmentálními změnami v pozdním glaciálu a holocénu. Absolvoval řadu zahraničních stáží v Norsku, USA nebo Španělsku.
Mgr. Anna Tichá, Ph.D.
Doktorské studium absolvovala v letech 2016–2022. V současné době je zaměstnána jako odborný asistent v Ústavu geologie a paleontologie PřF UK.
Cenu předala předsedkyně AV ČR prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., dr. h. c.
Cena Vojena Ložka (první autor ve věku do 25 let). Cena je podporována finančně Střediskem společných činností AV ČR, v. v. i., darem je originální diplom a knižní publikace Nakladatelství Academia. Cena byla udělena Bc. Heleně Rothové
za článek Tajný život v podzemí aneb Adaptace terestrických členovců k životu v jeskyních (Živa 2022, 1).
Článek představuje nejen stručný přehled zdokumentovaných a nejzajímavějších fyziologických, morfologických a behaviorálních adaptací k tomuto nehostinnému prostředí, ale také to, co živočichy vůbec vedlo k přesunu do podzemí a kdy obecně k takovému přesunu dochází.
O autorce: Bc. Helena Rothová studuje navazující magisterské studium na katedře zoologie PřF UK, obor zoologie, zaměření zoologie bezobratlých. Od roku 2021 má úvazek na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jako technik.
Cenu předala PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA, členka Akademické rady AV ČR
Cena Jana Sudy (autorům 26 až 30 let). Cena je podporována finančně Střediskem společných činností AV ČR, v. v. i., darem je originální diplom a knižní publikace Nakladatelství Academia. Cenu získal Mgr. Jan Ptáček za článek: Patagonie – Andy ošlehané větrem (Živa 2022, 1)
V nejjižnějších oblastech Chile a Argentiny mezi 37° a 55° jižní zeměpisné šířky se rozkládá rozlehlý region Patagonie, kterým prochází horské pásmo And. Expedice týmu katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy si vybrala východní svahy argentinských And. Projeli pět národních parků, kde obdivovali mozaiku stepních společenstev, temperátních lesů (zejména pabukových a araukáriových) a andských vrcholků s alpínskou zónou. V rámci článku představil autor čtenářům přírodní poměry včetně nejzajímavějších rostlinných zástupců květeny Patagonie.
O autorovi:
Mgr. Jan Ptáček začal v roce 2018 doktorské studium oboru botanika PřF UK. Od roku 2020 pracuje jako kurátor a zástupce ředitele Botanické zahrady Teplice. Předtím v letech 2018–2019 byl výzkumným pracovníkem, katedry botaniky, PřF UK.
Je i pedagogicky činný jako školitel bakalářské práce na PřF UK.
Cenu předal prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc., dřívější děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dřívější předseda redakční rady časopisu Živa
Zvláštní ocenění časopisu Živa za popularizaci biologických věd získává autor příspěvku, který obsahově i rozsahem přesahuje rámec jednotlivých publikovaných článků. Čestná cena, darem je originální diplom a knižní publikace Nakladatelství Academia.
Cena za rok 2022 byla udělena třem osobnostem. K oceněným patří:
Mgr. Lukáš Laibl, Ph.D., za seriál Unikátní okna do prvohor I.–III. (Živa 2022, 2–4)
Zkameněliny poskytují přímé doklady o životě v dávných geologických dobách. Díky jejich studiu můžeme získat informace o biodiverzitě a jejích změnách v dávné minulosti. Ve fosilním záznamu se ale ve většině případů zachovávají jen zbytky pevných částí těl. Naštěstí existují lokality, kde panovaly jedinečné podmínky pro zachování zkamenělin a dodnes se tak mohou zachovat zbytky měkkých nebo jen lehce zpevněných těl dávných rostlin a živočichů. Lokality s takto výjimečným zachováním jsou označovány jako Konservat Lagerstätten (zkráceně lagerstätten). Seriál představil vybraná prvohorní naleziště s výjimečným zachováním zkamenělin po celém světě, včetně těch z České republiky
Mgr. Lukáš Laibl, Ph.D., ukončil v roce 2017 doktorandské studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Je zaměstnán jako vědecký pracovník Geologického ústavu AV ČR a současně jako vědecký pracovník PřF UK. V roce 2017 dostal Cenu děkana PřF UK za nejlepší disertační práci a rovněž Cenu Radima Kettnera. Kettner byl profesorem geologie a ředitelem geologicko-paleontologického ústavu na Univerzitě Karlově. Je považován za zakladatele moderní české geologické školy. Cena je udělována zejména s cílem podpořit publikační aktivitu studentů a pracovníků ústavu v prestižních vědeckých časopisech a tím i šíření dobrého jména ústavu.
Dalšími dvěma oceněnými jsou:
RNDr. Martin Černý, Ph.D., a prof. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D., za články v rubrice K výuce a za významný podíl na přípravě monotematického čísla 5/2022
Voda je divná (a díky za to) (Živa 2022, 2)
Bez kapalné vody by neexistoval život v té podobě, jak ho známe, a bez vodní páry v atmosféře, hlavního hráče skleníkového efektu, by se Země stala planetárním „mrazákem“. Voda jako sloučenina má přitom celou řadu podivných vlastností, které jsou představeny v článku.
Rybník nejsou jenom ryby (Živa 2022, 3)
Voda v rybníce zkrátka „žije“ – a žije hodně po svém, podle pravidel, která jsou suchozemcům poměrně vzdálená. Autoři virtuálně nahlédli pod hladinu a podívali se, jak to tam funguje.
Boj o přežití v prostředí vodního sloupce, na světle i ve tmě (2022, 4)
Přirozenou snahou každého organismu, vodní nevyjímaje, je předat své geny do další generace, rozmnožit se. Podmínky vodního sloupce se v mnoha aspektech liší od suchozemského prostředí – odlišné je světelné klima, distribuce potravních zdrojů i přenos informací kapalným médiem.
Koretra – fantom našich vod (2022, 5)
Průhledné larvy koreter (Chaoborus) jsou jedny z nejvýznamnějších bezobratlých predátorů zooplanktonu jezer i tůní. Vertikální migrace jsou zajištěny změnami objemu plynových váčků, v nichž mohou koretry přenášet v hloubce uvolněný metan a přispívat tak k jeho uvolňování do atmosféry. Masy vylíhlých koreter v tropech slouží i jako potrava pro místní obyvatelstvo.
Další články oceněných autorů najdete na webové stránce Živy.
O autorech:
RNDr. Martin Černý, Ph.D., je od roku 1995 zaměstnán jako odborný asistent katedry parazitologie a hydrobiologie, později katedry ekologie PřF UK. Jeho výzkumné zaměření: Populační a behaviorální ekologie vážek (Odonata); ekologie, fylogeografie a evoluce sladkovodního zooplanktonu; limnologie.
V pedagogické činnosti vede studentské práce Ph.D., Mgr. i Bc.
prof. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D., působí od roku 2000 na katedře ekologie PřF UK v Praze, jmenován profesorem byl roku 2015 v oboru ekologie, vedoucí katedry byl v letech 2010–2016 a proděkanem pro vědu 2016–2020. Rozsáhlá je jeho pedagogická činnost, podílí se na výuce šesti předmětů a čtyř praktických cvičení (zaměřených zejména na sladkovodní a mořskou biologii a invazní ekologii); aktuálně vede čtyři pregraduální a čtyři doktorské studenty, byl školitelem již obhájených 18 bakalářských, 22 magisterských a 9 doktorských prací (čtyři doktorandi oceněni cenou děkana PřF UK pro absolventy Ph.D. studia.
Ceny předala: prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc. – dřívější předsedkyně Učené společnosti ČR a místopředsedkyně Vědecké rady AV ČR.
Cena Antonína Friče je oceněním osobnosti, která významným způsobem přispěla k rozvoji časopisu Živa na poli autorském, organizačním nebo popularizačním. Může být rovněž udělena kolektivu autorů za mimořádný počin z hlediska obsahu Živy. Cenu uděluje redakční rada Živy příležitostně. Čestná cena, darem je originální diplom a knižní publikace Nakladatelství Academia.
Cena byla udělena doc. MUDr. Otakaru Brázdovi, CSc., za význačné přispění k poznání historie časopisu Živa spojené s J. E. Purkyně, a také dalších osobností z historie přírodovědy a lékařství.
O osobnosti:
doc. MUDr. Otakar Brázda, CSc., se zaměřuje na zubní kaz, jeho diagnostiku, terapii a prevenci. Je autorem a spoluautorem učebních textů: Konzervační zubní lékařství, Základy kariologie a endodoncie, Fluoridy a zubní kaz, Základy stomatologické propedeutiky.
Od roku 1959 pracuje na Stomatologické klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, docentem byl jmenován v roce 1990. V roce 2022 obdržel Zlatou medaili České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a v roce 2021 ocenění Osobnost České stomatologie – medaile České stomatologické komory.
Cenu předala: prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., dřívější předsedkyně Akademie věd ČR a členka redakční rady časopisu Živa.
Jaromír Hampl
Foto: Archiv Živa, Jaromír Hampl (11.7.2023)