Ceny nemovitosti v Česku se stabilizují, letos lze čekat růst. Zato v Německu stále výrazně padají

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Pokles kupních cen rezidenčních nemovitostí v Česku v posledním loňském čtvrtletí zpomalil, vyplývá z dnes zveřejněných dat Eurostatu. Meziročně totiž činil jen rovné jedno procento. To je slabší pokles cen, než jaký nastal loni ve druhém i třetím kvartále. Signalizuje, že se předchozí propad koncem loňska začal stabilizovat, zejména díky odeznívání mimořádně vysoké inflace a související vyhlídce snížení úrokových sazeb, včetně těch na hypotékách. V letošním roce lze očekávat mírný růst cen nemovitostí, v rozsahu nižších jednotek procent. Zejména díky stabilizaci inflace a dalšímu poklesu úrokových sazeb hypoték. Ty by letos v průměru mohly klesnout o zhruba jeden procentní bod, na 4,6 procenta. To však bude pro řadu domácností nadále prohibitivně vysoká cena hypotéky, pročež právě bude oživení nemovitostní trhu ještě jen mírné.

Stále výrazný propad vykazovaly loni v posledním čtvrtletí německé nemovitosti, které meziročně klesaly na ceně o 7,1 procenta, jak plyne rovněž z dat Eurostatu. Přitom v EU jako celku ceny rostly, i když jen mírně, o 0,2 procenta. Německo se vypořádává se splasknutím tamní realitní bubliny, jež je ještě bolestivější v segmentu komerčních nemovitostí. Například v Mnichově nejsou výjimkou propady cen komerčních realit o zhruba 40 procent za poslední dva roky. Německu se totiž sice vyhnul závažný nemovitostní otřes v době světové finanční krize před patnácti lety. Nedošlo ovšem tedy ani takové změně přístupu k vyhodnocování rizika v oblasti financování realit, jaká nastala například v USA a dalších zemích, které tehdejší krize vážně zasáhla, jako je Irsko. Německo tak nyní více než mnohé jiné země doplácí na poměrně uvolněné standardy ve financování nemovitostí v uplynulé dekádě.

Moskva může poslat cenu ropy nad 100 dolarů za barel, varuje největší americká banka JPMorgan. Ceny pohonných hmot v ČR stoupají ke 40 Kč/l, benzín je nejdražší za půl roku

Cena benzínu v ČR, aktuálně, 39,09 Kč/l, poprvé od loňského října překonává úroveň 39 korun za litr, benzín je tak nejdražší za poslední zhruba půlrok. Zdražuje také nafta, na průměrných 38,60 Kč/l. Zdražování pohonných hmot přitom nekončí. Nelze vyloučit růst jejich průměrných cen nad psychologickou úroveň 40 Kč/l ještě během dubna. Na vině je jak zdražující ropa, tak nadále poměrně slabá koruna, resp. silný dolar.

Cena ropy Brent ve středu vystoupala na nejvyšší úroveň od loňského října. Podle dat agentury Bloomberg se barel Brentu prodával až za cenu 89,99 dolaru.

Bezprostředním důvodem růstu ceny ropy je výsledek online jednání členů kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Klíčoví tradiční těžaři ropy se usnesli, že v omezování její produkce budou pokračovat do konce letošního června. To znamená, že až minimálně do té doby bude svět „ochuzen“ o dva miliony barelů ropy denně, které by jinak na trh proudily. Toto škrtnutí těžby udržuje situaci na globálním trhu s ropou napjatou a tlačí její cenu výše vzhůru. V kontextu geopolitického napětí, jak na Ukrajině, tak na Blízkém východě a Rudém moři, a poměrně odolné poptávky po ropě nemůže být výsledkem nic jiného než právě růst její ceny. Od začátku letoška přitom ropa zdražila už o zhruba čtrnáct procent. V přepočtu do korun pak letos zdražuje dokonce o bezmála 22 procent, což znamená, že na růstu cen pohonných hmot v ČR se poměrně výrazně podílí také právě oslabování koruny vůči dolaru.

Největší americká banka JPMorgan přitom naznačuje, že růst cen ropy nekončí. Brent podle ní může ještě letos do konce léta dosáhnout psychologické úrovně 100 dolarů za barel. To by znamenalo, že ceny pohonných hmot v Česku by se výrazněji přehouply přes hodnotu 40 Kč/l. JPMorgan svoji prognózu podmiňuje tím, že Rusko bude nadále pokračovat ve svém omezování těžby a tento škrt v produkci tak významného exportéra nebude kompenzován jinak a jinde.

Pařížská Mezinárodní agentura pro energii předpokládá, že škrty v těžbě kartelu OPEC a Ruska povedou v letošním druhém čtvrtletí k mírnému deficitu globálního trhu s ropou. Ten by pochopitelně také tlačil cenu ropy výše.

Je ovšem otázkou, do jaké míry budou své škrty v těžbě tradiční těžaři dodržovat. Na zmíněném včerejším jednání kartelu OPEC a jeho spojenců zněly apely na dodržování limitů těžby ze strany zejména Kazachstánu a Iráku, kteréžto země těžily v uplynulé době nad rámec dojednaného omezení. Stejně tak je otázkou, zda své škrty v těžbě dodrží také samotné Rusko. (4.4.2024)