Komentář Lukáše Kovandy
Ceny pohonných hmot v ČR včera pokořily další rekordy. Benzín „přes noc“ zdražil o více než 1,40 koruny na litr na 46,64 koruny za litr. Nafta zdražila o více než 1,50 koruny na litr na 49,03 koruny za litr. V obou případech se jedná u suverénně nejvyšší ceny v historii.
Historicky rekordní je také samotné tempo zdražování uplynulého týdne. Cenové úrovně i tempo zdražování jsou tak enormní, že to neodpovídá aktuálnímu stavu na trzích s ropou, ani vývoji kursu koruny k dolaru. Zřejmě tedy dochází k tomu, že distributoři a čerpací stanice v ČR si neobjektivně navyšují marže, „mastí si kapsu“, pod vlivem momentální napjaté situace související s válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady, zejména v podobě růstu cen energií a obecné inflace.
Ceny ropy ve světě se tento týden přiblížily svému rekordu z roku 2008, ale nepřekonaly jej. Průměrná korunová cena barelu ropy v posledních 20 dnech přitom dnes činí zhruba 2300 korun, stejně jako například v první polovině července 2014 (viz graf – žlutá křivka). Přitom tehdy činila průměrná cena nafty zhruba 36,40 koruny za litr, zatímco dnes zmíněných více než 49 korun za litr. Loni se navíc o korunu na litr snižovala spotřební daň z nafty.
Zohledníme-li obecnou inflaci, pak 36,40 Kč roku 2014 odpovídá v roce 2022 zhruba 43 korunám. Něco ale vezme zpátky zmíněné snížení spotřební daně, takže jsme opět poblíž 42 korun. Ceny nafty u čerpacích stanic jsou tedy dnes stále o zhruba sedm korun na litr vyšší než v červenci 2014, a to po zohlednění ceny ropy, kursu koruny k dolaru, daní i obecné inflace. Do cen samozřejmě mohou vstupovat i další faktory (např. cena biosložky pohonných hmot), ale ty už jsou méně podstatné než tyto čtyři zmíněné a nemohou tak vysvětlit tak propastný rozdíl v ceně tehdy a teď. Jediným vysvětlením se zdá být opravdu odlišné stanovení marží, které jsou nyní zjevně citelně vyšší než před osmi lety.
V dalších sedmi dnech budou pohonné hmoty v ČR dále zdražovat, i když pomalejším tempem než v uplynulých sedmi dnech. Cena ropy na světových trzích totiž s určitým zklidněním válečné paniky znatelně klesá ze svých maxim tohoto týdne. Benzín by měl za týden stát 50,50 koruny za litr, nafta pak zhruba 53 koruny za litr.
Zrušení přimíchávání biosložek dopravcům nepomůže
Podle nejnovějších informací médií by vláda měla ulevit dopravcům a motoristům od rekordně drahých pohonných hmot zrušením přimíchávání bioložek a také zrušením silniční daně. Zrušení silniční daně ale nepovede přímo ke snížení cen pohonných hmot. Dopravcům a motoristům však samozřejmě sníží celkové náklady provozu vozidla.
Zrušení silniční daně uleví od nákladů provozu vozidla spíše dopravcům než individuálním motoristům, protože její zrušení sníží výrazněji náklady provozu například kamionu než osobního auta. Silniční daň totiž narůstá v případě osobních vozidel se stářím a objemem motoru auta. U ostatních vozidel, například kamionů, pak s hmotností, počtem náprav a rovněž stářím.
Přimíchávání bioložek bylo zavedeno v roce 2007 pro naftu a o dva roky později pro benzín. Od roku 2010, kdy došlo k zatím poslednímu navýšení podílu přimíchávané biosložky, se musí povinně přimíchávat alespoň šest procent do nafty a alespoň 4,1 procenta do benzínu. Když se v roce 2007 začínala biosložka přimíchávat do nafty, stoupla tehdy kvůli tomu cena nafty až o 40 haléřů na litr. Tehdy se ovšem do nafty přimíchávala pouze dvě procenta. Přimíchávání šesti procent tak dnes i po zohlednění inflace zdražuje naftu o zhruba 1,20 koruny na litr. V případě benzínu tak má biosložka na svědomí zdražení o zhruba jednu korunu na litr.
Zlevnění pohonných hmot o přibližně korunu samo o sobě dopravce ani motoristy nespasí. Vždyť nafta v Česku jen za poslední měsíc zdražila skoro o dvanáct korun na litr. Ve spojení se zrušením silniční daně jde již o výraznější úlevu na celkových nákladech. Stále však nebude stačit. Dopravci totiž nyní zaznamenávají ztrátu až čtyř korun na kilometr. Budou tedy zřejmě žádat ještě další, dodatečné opatření, například snížení spotřební daně. (10.3.2022)
