.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
Nespokojenost obyvatelstva se zrcadlí v poklesu spotřebitelské důvěry a už i v proběhlé masové demonstraci.
Češi letos od dubna do června chudli nejrychlejším tempem v historii země od roku 1993 (viz graf níže). Reálná mzda totiž meziročně poklesla o takřka desetinu, přesněji o 9,8 procenta. Nominálně sice Češi meziročně ve druhém čtvrtletí „brali“ o 4,4 procenta více, v průměru více než 40 tisíc korun hrubého měsíčně, avšak po započtení rapidní inflace ve výši 15,8 procenta se jejich výdělky propadly o skoro desetinu.
Životní úroveň Čechů je tak z hlediska pracovního příjmu zhruba o deset procent nižší než před rokem. To není málo. Ruku v ruce s tímto citelným poklesem životní úrovně, nejvýraznějším v historii novodobé České republiky, klesá také spotřebitelská důvěra v ekonomiku. Ta se letos ocitla nejníže v historii sledování od roku 2003. S poklesem této důvěry pak stoupá nespokojenost s politickou reprezentací země, což už tento víkend prokázala také velká protivládní demonstrace čítající desetitisíce účastníků.
Propad reálných výdělků ve druhém letošním čtvrtletí předčil očekávání většiny expertů. Češti i mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů pokles o 9,5 procenta.
Propad reálných výdělků je však citelně nižší, než s jakým ve své aktuální prognóze počítá Česká národní banka. ČNB totiž předpokládala nominální růst mezd pouze o 2,7 procenta, tedy meziroční pokles mezd reálných dokonce o 13,1 procenta. Dnes zveřejněné údaje ČSÚ tak svědčí o tom, že mzdová inflace je výraznější, než ČNB předpokládá. Zřejmě se ale nedá čekat, že by to samo o sobě rozhodující počet členů bankovní rady ČNB „zviklalo“ k tomu, aby se přiklonili k zvýšení základní úrokové sazby. Ta by tak měla zůstat i po příštím zasedání bankovní rady na stávající úrovni sedmi procent.
Nominální růst mezd ve druhém čtvrtletí znatelně zpomalil z hodnoty prvního čtvrtletí, jež meziročně čítala 7,2 procenta. Zpomalení ale odráží zejména vysokou srovnávací základnu loňského druhého čtvrtletí, kdy se vyplácely mimořádné odměny ve zdravotnictví a oblasti sociální péče. Tyto odměny souvisely s tehdy již postupně odeznívající pandemií.
Zaměstnancům stále nahrává fakt, že Česko vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. To jim umožňuje říkat se s větším úspěchem o přidání a alespoň z jisté části tak kompenzovat drtivý dopad inflace. I proto je mzdová inflace výraznější, než ČNB předpokládala.
Za celý letošní rok se reálné výdělky propadnou podle našeho předpokladu o 8,1 procenta. Půjde o suverénně nejvýraznější pád reálných výsledků v historii ČR od roku 1993. V příštím roce je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti, neboť pro zaměstnavatele už bude situace na nákladové straně v řadě případů neudržitelná.
České předsednictví chce navrhnout zastropování plynu, Brusel a Berlín jej ale mezitím „odpískaly“
Proto také Fialův kabinet zřejmě neprosadí ani „válečnou daň“ na ČEZ.
České předsednictví EU hodlá na pátečním energetickém summitu předložit návrhy řešení krizové situace, které ovšem mezitím Brusel a Berlín vlastně „odpískaly“. Klíčovým návrhem českého předsednictví má být podle zdroje agentury Bloomberg dočasné zastropování cen plynu využívaného k výrobě elektřiny.
Jenže Evropská komise podle předběžného návrhu, jejž média zveřejnila koncem minulého týdne, zamýšlí učinit něco docela opačného. A sice zastropovat naopak tržby, resp. zisky všech jiných zdrojů výroby elektřiny, než jsou ty plynové (viz obrázek níže). O víkendu získal tento návrh Bruselu podporu Německa. Vzhledem k tomu, že unijní energetická politika dlouhodobě „ladí“ právě s německou energetickou koncepcí, lze předpokládat, že zmíněný český návrh „spadne pod stůl“. I proto, že pro Německo není příliš výhodný. Muselo by na poměry EU relativně masivně dotovat svoji flotilu plynových elektráren, aby kompenzovalo zavedený strop ceny plynu pro výrobu elektřiny.
Objektivní výhodou nynějšího návrhu Bruselu je ale fakt, že by důsledkem jeho uplatnění v praxi nestoupla spotřeba plynu. Takový nárůst spotřeby nastal například ve Španělsku nebo Portugalsku, které zavedly zastropování ceny plynu, jak jej nyní navrhuje české předsednictví, už letos na jaře. Navýšení spotřeby plynu není v nadcházející topné sezóně pochopitelně ani v nejmenším žádoucí. S plynem musí celá EU kvůli citelně ztenčeným dodávkám z Ruska šetřit.
Brusel navrhuje řešení, které na rozdíl od zastropování cen plynu burzovní cenu elektřiny nesníží. Místo toho bude prakticky všem elektrárnám jiným než plynovým „zabavována“ část jejich tržeb, resp. zisku, ta nad kritickou hranicí. Největší část tržeb bude třeba v Německu „zabavována“ elektrárnám větrným a solárním. Svým způsobem se tak jedná o masivní dotaci fosilních paliv ze zisků, které vytvářejí obnovitelné zdroje, případně jaderné nebo vodní elektrárny.
Zmíněná kritická hranice, onen strop, by měla podle dílčích informací, jež unikají do médií, činit například v případě jaderné elektřiny 200 eur za megawatthodinu. Při tržbách realizovaných v rámci okamžitého (spotového) burzovního obchodování, na den dopředu, by částku přesahující strop příslušné elektrárny odevzdávaly „eráru“. Odevzdaly by tedy sumu odpovídající rozdílu mezi aktuální tržní (burzovní) cenou a stanoveným stropem. Ten by měl být určený pro jednotlivé zdroje zvlášť. Jiný strop by tedy měly obnovitelné zdroje, jiný jaderné elektrárny a zase jiný pak třeba elektrárny uhelné.
Návrh Evropské komise ovšem podle jejího vlastního vyjádření není slučitelný s daní z mimořádných zisků uvalenou na energetické společnosti. Do konce tohoto týdne přitom Fialova vláda měla definitivně oznámit, zda a na jaké sektory ji uplatní. Jestliže ale nakonec projde návrh Bruselu, jejž podporuje Berlín, Fialova vláda bude muset válečnou daň na ČEZ a další tuzemské energetické společnosti „odpískat“. Je možné, že pak stáhne záměr zdaňovat neočekávané zisky celkově, tedy válečnou daň neuplatní ani na banky, ani na petrochemická průmysl, resp. rafinérie.
Pro ČEZ samotný přitom může být návrh Bruselu daleko výhodnější, než pokud by na něj Fialova vláda uplatnila válečnou daň. Záleží ovšem na úrovni stropu. Pokud by odpovídala výše uvedeným 200 eur za megawatthodinu, ziskovost ČEZ by nemusela být výrazněji dotčena. To proto, že podstatnou část elektřiny prodal, resp. prodává za cenu pod touto mezí.
