Češi díky inflaci a dalším vlivům konzumují méně medu, snůška českého medovicového medu odpovídá nedobré kondici lesů a vlivu počasí

Ačkoliv je na světovém trhu medu dostatek a jeho ceny v tuzemských obchodech nerostly tak, jako jsme tomu byli svědky u jiných potravin, jeho spotřeba klesá pod dřívější průměr, a to celosvětově. Na vině je snaha o celkovou úspornost při nákupech řady domácností. Med je přitom prokazatelně zdravou superpotravinou, která by v jídelníčku chybět neměla.

Negativní dopad inflace a války na Ukrajině

Jelikož je tuzemská poptávka po medu dlouhodobě vyšší, než samotná produkce, je med na náš trh běžně dovážen i z dalších zemí, včetně těch mimo EU – např. z Jižní Ameriky, Kuby, Moldávie či Ukrajiny.  Aktuální celosvětová krize, způsobena válkou a vysokou inflací po celém světě má však na poptávku po medu negativní vliv. Centrální banky zvyšují úrokové míry, což má dopad na růst cen. Lidé tyto změny velmi senzitivně vnímají a z opatrnosti a obavy z budoucnosti se uchylují k pasivnějšímu režimu, co se týče utrácení. Na to doplácí i zdraví prospěšný med, který se celosvětově konzumuje ve výrazně nižší míře než minulé roky. Milan Špaček, jednatel společnosti MEDOKOMERC k tomu říká: „Lidé více šetří a je to znát napříč celým trhem. Med není výjimkou a spotřeba medu v ČR letos výrazně zaostává oproti průměru z minulých let.“

Většina medů v obchodech je květová, český medovicový med bude nadále vzácnost

Odborníci letošní snůšku odhadují na průměrnou i přes velké zimní úhyny. Nejvíce bylo jarního řepkového medu, který je pro ČR poslední roky typický. Na snůšku „lesních“ medů si musíme ještě počkat.

Nižší výnosy v Česku a nutnost dovážet medy i ze zahraničí ovlivňují druhovou skladbu produktů v obchodech. Většinou jsou v nich k dostání květové medy, naopak český medovicový med, je vzácností. Tento druh se na celkové produkci podílí jen jednou desetinou.  „Ačkoli je podíl jednotlivých medů na trhu proměnlivý z roku na rok, dlouhodobě se poměr ustálil na přibližně 90  % květového medu a 10 % medu medovicového. Ten přitom ještě před 30 lety tvořil exportní komoditu, nejčastěji to byl smrkový medovicový med. Ve skladbě českého květového medu převládá med řepkový. Kvalita medovicového medu je přitom nesporná. Má kořeněnou, kouřovou příchuť, doprovázenou lahodnou sladovou chutí. Díky sníženému obsahu glukózy také krystalizuje za velmi dlouhou dobu,“ vysvětluje Milan Špaček z Medokomercu.

Největším problémem špatné snůšky medovicového medu je celková kondice lesu v ČR. Ta je za posledních letech silně poškozena, zejména kůrovcovou kalamitou a suchem. Také počasí má velmi významný vliv na tento med. Pokud totiž přijde silný déšť, smyje všechen stejnokřídlý hmyz, který je producentem sladkých sťav na jehličích a listech stromů. Na letošní snůšku si tedy musíme ještě počkat, jsme totiž na začátku.

Včelstva jsou ohrožována viry, parazity a počasím, letos je jejich kondice dobrá

Vliv na snůšku medu má každoročně zdravotní stav včelstev, což se negativně projevilo minulou zimu. Včelstva jsou každoročně ohrožována roztoči i viry a přesnou kondici nelze tedy zcela predikovat, což potvrzuje i veterinář a včelař MVDr. Miloslav Peroutka: „Včelstva jsou každoročně ohrožována roztočem kleštíka včelího. Ten působí v proměnlivých cyklech, takže absolutní zdraví včelstev není zaručeno téměř nikdy. Tento cizopasník se živí tukovým tělesem včely, infikuje její plody a zároveň přenáší nejzávažnější viry, mezi něž patří varoáza a virus deformovaných včelích křídel.“ (5.7.2023)