CzechIndustry > Češi neradi meditují, zato nejoblíbenější aktivitou jsou procházky v přírodě
Češi neradi meditují, zato nejoblíbenější aktivitou jsou procházky v přírodě
Pouze 5 % Čechů cvičí individuálně každý den a jen o něco více, konkrétně 38 %, se cvičení věnuje několikrát měsíčně. Nelichotivým faktem je, že 32 % české populace se nevěnuje žádnému individuálnímu sportu, a 61 % dokonce neprovozuje ani žádný kolektivní sport. „Přitom by pohyb měl být každodenní součástí. Ráno tělu prospěje krátké protažení a během dne alespoň dvacetiminutová dynamická procházka. Vyjděte schody místo použití výtahu, břemena zvedejte ze dřepu a vyhněte se švihovým pohybům,“ zdůrazňuje fyzioterapeutka Mgr. Lucie Fickerová, FriendlyFyzio.
75 % Čechů chodí vyrazí do přírody minimálně několikrát do měsíce. Více než polovina našinců pak pravidelně sleduje počet nachozených kroků. Nejvíce individuálních sportovců můžeme pozorovat ve věkové skupině 18–24 let. Nejméně sportovců vykazuje skupina rozvedených. Z rozsáhlého průzkumu Pilulka, který byl realizován na reprezentativním vzorku 1000 osob.
Nedostatek pohybu škodí našemu tělu. Meditace napomáhá psychohygieně
Dostatek pohybu má velmi pozitivní vliv na lidský organismus již v krátkodobém horizontu. Cvičení posiluje kosti, má schopnost snižovat krevní tlak a klidovou srdeční frekvenci. „Sport je důležitý také v případě, že se snažíte zhubnout. Prokázán byl i pozitivní vliv na kognitivní funkce našeho těla a na podporu imunity. Pohyb dále významně napomáhá lepšímu zvládání stresu. Každá aktivita totiž pomáhá uvolňovat hormony štěstí neboli endorfiny, takže dochází ke zlepšení nálady, které je výhodné jak pro nás, tak pro naše okolí,“ shrnuje pozitivní účinky sportovní lékař, Sportklinik s.r.o ,MUDr. Jiří Neumann.
„Být fyzicky aktivní znamená snížení rizika smrti z jakékoliv příčiny až o 30–35 % ve srovnání s neaktivním jedincem,“ doplňuje vášnivý triatlet prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D., I. interní klinika Fakultní nemocnice Plzeň.
Podobně blahodárný vliv na lidský organismus a jeho mysl má také meditace, která pomáhá lépe zvládat stres, zlepšuje spánek nebo zmírňuje úzkostné stavy a negativní myšlenky. Ta je však u nás, dle výsledků průzkumu, jednou z nejméně provozovaných aktivit. Konkrétně jde o 65 % mužů a 54 % žen, kteří meditaci neprovozují a nikdy neprovozovali.
Doporučení lékařů hovoří jednoznačně. Dlouhodobé zanedbávání pohybových aktivit může vést k velmi závažným zdravotním problémům. „Udržování fyzické zdatnosti, včetně udržování svalové hmoty, mobility a rovnováhy, je vědecky ověřeným a nejúčinnějším nástrojem k dosažení zdravého stárnutí a dlouhověkosti. Mechanismů je mnoho, ale orgánem centrální důležitosti je sval. Sval, který pravidelným pohybem a cvičením neztrácí svou funkci, příznivě ovlivňuje mnoha způsoby kterýkoliv orgán v těle, včetně imunitního systému a celotělového metabolismu,“ komentuje prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D.
„Krásným příkladem je, když se podíváte na sval po nečinnosti-nehybnosti, například když vám lékař zafixuje nohu z důvodu podvrtnutí nebo zlomeniny. Po zhruba 3–4 týdnech, jak fixaci sundáte, vidíte přesně, jak je sval malý, říkáme atrofický, oproti zdravé dolní končetině. Myslím, že tento fenomén zažila řada z nás,“ glosuje příklad ze své praxe MUDr. Jiří Neumann.
Češi holdují spíše individuálnímu sportu
Při pohledu na výsledky v oblasti individuálních sportů zjišťujeme, že několikrát do týdne si na ně najde 20 % Čechů. Mezi Čechy dominuje strečink nebo jóga. Tyto aktivity vyhledává několikrát týdně 15 % z dotázaných, s mírnou převahou žen.
Oproti tomu kolektivnímu sportu se, ve stejném časovém intervalu, věnuje pouze 5 %. Není ale třeba se obávat konce kolektivních sportů u nás, protože každý osmý Čech (13 %) provozuje kolektivní sport alespoň několikrát do roka, a to lze považovat za povzbudivou informaci.
Velmi módní je monitoring různých údajů, který je dnes díky chytrým technologiím snadnější než kdy dříve. Mezi Čechy ve sledování vede tělesná hmotnost (60 %), nachozené kroky (55 %), počet hodin spánku (43 %). Někteří také velmi vhodně sledují počet hodin strávených u telefonu či počítače (25 %) nebo nutriční hodnoty stravy (21 %). (15.4.2024)