Češi loni prostonali kvůli pracovním úrazům 1,3 milionu dní, což je nejvíce od roku 2014. Meziročně se počet prostonaných dní kvůli pracovním úrazům zvýšil o 133 tisíc. Meziročně také vrostla průměrná doba trvání neschopenky kvůli úrazům a nemocem, a to z 39 na 42,7 dní. Vyplývá to z nejnovějších dat Českého statistického úřadu za první pololetí roku 2019.
Nejvíce neschopenek bylo ve zpracovatelském průmyslu
„Skoro půl milionu dní strávili na neschopence zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu, který si drží prvenství v počtu pracovních úrazů. Dva z pěti úrazů se stanou lidem právě v tomto odvětví, celkem šlo o 9,5 tisíce případů,“ říká Ondřej Švadlenka ze společnosti Ardon Safety, která se zabývá analýzou rizik v pracovním prostředí a prevencí. „Nejčastěji k úrazům dochází v kovovýrobě a rizikové je i strojírenství či chemický průmysl. Vysoce závažné úrazy se stávají během manipulace s tlakovými nádobami, s tepelnými výměníky a často také při opravách či údržbě. Častou příčinou je lehkomyslnost zaměstnanců a rutinérství,“ poznamenává Švadlenka.
Nejdéle v průměru stonají zemědělci, lesníci a zedníci
Jak ukazují statistiky, bezmála o čtyři dny se meziročně se zvýšila i průměrná doba trvání neschopenky, která se vyšplhala na 42,7 dní. „Nejdelší dobu na neschopence stráví pracovníci v oborech zemědělství, lesnictví a stavebnictví, tedy v odvětvích, která souvisejí se sezónní výrobou, nebo jsou vysoce riziková. Tyto obory se dlouhodobě drží na prvních příčkách v počtu pracovních úrazů. Zatímco na stavbách je nebezpečná hlavně práce ve výškách, lesníky ohrožuje nedostatečná ochrana při práci, například absence obličejového štítu při řezání stromů a podobně. Samozřejmě fatální úrazy způsobují pády stromů na člověka,“ uzavírá analytik bezpečnostních rizik Ondřej Švadlenka ze společnosti Ardon Safety. (21.2.2020)