Češi se začali více připravovat na nenadálé výdaje

Češi si začali více spořit a připravovat se na nenadálé výdaje. Zatímco nyní má nulovou rezervu 12 % dotázaných, o rok dříve ji mělo celých 19 %. Nejzodpovědnější jsou starší ročníky, které mají naspořeno i přes 100 000 korun.

Nečekaná pracovní neschopnost, nutnost zůstat déle doma na „ošetřovačce“ s dětmi, porucha na autě nebo nečekaná výpověď z práce či nájmu. S takovými situacemi se v životě můžeme setkat. A Češi se na ně snaží připravit – většina má pro takové případy alespoň nějaké úspory. Vyplývá to z průzkumu, který si Raiffeisen stavební spořitelna nechala zpracovat u NMS Market Research.

„V meziročním srovnání přibylo těch, kteří si vytváří finanční rezervu. Na nejrůznější nenadálé výdaje je pro případ výpadku příjmů ideální mít naspořeno alespoň dvou až tříměsíční výdělek,“ říká Lenka Molnárová, tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny.

Pouze každý třetí má pro mimořádné situace našetřeno více než 50 000 korun, což zhruba odpovídá dvojnásobku průměrné čisté mzdy. Čtvrtina lidí pak uvedla částku do 20 000 Kč, což může stačit třeba na pořízení nového spotřebiče, ale při dlouhodobé nemoci nebo nečekaném stěhování už to není dost. 12 % dotázaných nemá naspořeno vůbec nic.

„Nejzodpovědněji se v tomto směru chovají starší ročníky. Ve věkové kategorii 56 – 65 let má třetina lidí naspořeno nad 100 000 korun. Naopak velmi obtížné je vytvoření finanční rezervy pro mladé rodiny, které mají velké náklady spojené s nákupem nebo zařízením bydlení. Těm by pomohly úspory, které by jim rodiče odmala vytvářeli – například formou oblíbeného stavebního spoření,“ dodává Lenka Molnárová. (11.3.2020)